Na letošním Forbes Business Festu vystoupil také Petr Chládek, ředitel JIC, organizace, která stojí za rozvojem brněnského startupového ekosystému a pomohla vybudovat firmy s exity za více než šestnáct miliard korun.
Během debaty ale překvapivě nemluvil o úspěšných prodejích firem ani o miliardových valuacích. Mnohem více ho zajímalo, proč Česko stále nedokáže proměňovat špičkový výzkum ve větší množství globálně úspěšných firem.
JIC vznikl před téměř patnácti lety jako společný projekt města Brna, Jihomoravského kraje a místních univerzit. Od té doby podpořil více než tisíc podniků a v současnosti pracuje se stovkami zakladatelů technologických společností.
„Máme v portfoliu zhruba čtyři stovky zakladatelů a to, na co jsme hrdí, je hlavně růst celého regionu. Ty úspěšné exity nejsou jen důkazem kvality jednotlivých firem, ale i toho, že tady vzniká prostředí, které dokáže podnikání podporovat dlouhodobě,“ vysvětlil Chládek.
Letos JIC spustil nový venture kapitálový fond o velikosti čtyři sta milionů korun. Chládek jej nevnímá jen jako investiční nástroj, ale především jako způsob, jak vracet kapitál zpět do českého startupového ekosystému.
Fond podle něj však funguje na standardních investičních principech. Osmdesát procent kapitálu pochází od soukromých investorů, kterým musí přinést odpovídající výnos.
„Chceme, aby ten fond vydělal. Aby vydělal hodně. Ale výnos, který z toho získáme, budeme vracet do prostředí. Díky tomu můžeme postavit další fond a podpořit novou generaci firem,“ objasnil Chládek.
Mezi investory fondu se přitom objevilo i jméno, které v evropském venture kapitálu rozhodně není běžné. Peníze do něj vložilo také brněnské biskupství. Na první pohled to může působit jako kuriozita, Chládek ale vysvětluje, že v Brně dává podobné spojení větší smysl, než by se mohlo zdát.
„Brněnský biskup je bývalý vývojář přístrojové techniky. Působil na Akademii věd a podílel se na vývoji elektronových mikroskopů. Takže pro něj není svět technologií nebo inovací nic vzdáleného,“ řekl Chládek.
Foto Lukáš Klusák
Právě elektronová mikroskopie patří mezi oblasti, ve kterých ředitel JIC vidí jednu z velkých příležitostí pro budoucí české startupy. Brno je v tomto směru světovou velmocí. Přibližně třetina světové produkce elektronových mikroskopů vzniká právě zde.
„V elektronové mikroskopii máme kompetenci, firmy, výzkum i lidi. A právě tam mohou vznikat opravdu velké firmy. Není to jednoduché, není to rychlé, ale o to větší dopad to může mít,“ myslí si Chládek.
Vedle pokročilého hardwaru sází také na zdravotnické technologie a biotechnologie. „Když se něco podaří v healthtechu nebo v živých vědách, tak to může mít skutečně průlomový dopad na zdraví a životy lidí. To jsou oblasti, kde také vidíme obrovský potenciál.“
Ještě větší problém než nedostatek kapitálu ale podle něj představuje něco jiného – nedostatečná schopnost přenášet výsledky výzkumu z univerzit do byznysu.
Právě proto JIC oznámil ambici pomoct vytvořit do roku 2030 čtyřicet univerzitních spin-offů, tedy firem vznikajících na základě výzkumu a technologií vyvinutých na vysokých školách. To může vypadat jako odvážný plán, jenže při pohledu na současný stav v Česku jde spíš o minimum.
„V loňském roce vzniklo v tuzemsku přibližně sedm univerzitních spin-offů. Sedm. Když si uvědomíte, že do vědy jde kolem čtyřiceti miliard korun ročně, tak je to opravdu brutálně nízké číslo,“ upozornil šéf JIC.
Pro srovnání zmínil Technickou univerzitu v Mnichově, kde vzniká kolem 120 až 130 spin-offů ročně na jediné škole. Právě proto na závěr debaty neváhal ani v odpovědi na otázku, co by změnil v domácí inovační politice, kdyby mohl změnit jedinou věc.
„Reformu vysokých škol. Pokud budou vysoké školy dobře řízené, může to být začátek opravdu velkých věcí,“ uzavřel Chládek.
