Shocking! V Paříži v Musée des Arts Décoratifs se až do 23. ledna příštího roku koná výstava pod tímto jménem, která návštěvníkům otevírá svět surrealistické fantazie Elsy Schiaparelli.

Ženy, jejíž matka jí kdysi řekla, že je prostě ošklivá, a tak si nebohá malá Elsa nacpala do pusy semínka květin, aby jí přes obličej vykvetla barevná zahrada. Ta nakonec nevyrašila na její tváři, ale v rámci dějin módy.

Else Schiaparelli se podařilo v roce 1926 vytvořit módní dům, který byl známý svým alternativním přístupem ke střihu a odklonem od klasických dámských korzetů.

Elsa, na rozdíl od jiných návrhářů přelomu dvacátých a třicátých let, neabsolvovala žádný formální krejčovský výcvik a její styl práce se zakládal na intuici a náhodných podnětech. Byla průkopnicí ve výrobě sportovního ženského oblečení a často experimentovala s konstrukcí a novými druhy látek.

Velkou míru pozdvižení zvedla její kraťasová sukně, kterou si na Wimbledon oblékla tenistka Lili de Alvarez. Inspiraci často hledala ve všudypřítomném surrealismu a mezi její přátele se řadil například Salvador Dalí, Jean Cocteau nebo Léonor Fini.

Její vztah s Dalím neprobíhal pouze na přátelské úrovni, ale často i na té pracovní. Chovali k sobě navzájem hluboký respekt a jejich spolupráce dala následně vzniknout úplně novému přístupu k módě.

Oděv nemusí být spoután pouze požadavkem praktičnosti, ale může mít i umělecký přesah. Jednalo se o první umělecko-módní kolaboraci v dějinách. Vzhledem k její volnomyšlenkářské a experimentální duši nebylo žádným překvapením, když se v roce 1937 stal jejím poznávacím znamením odstín zářivě růžové – shocking pink.

Přesuneme se teď strojem času z roku 1954, kdy byl módní dům Schiaparelli kvůli finančním těžkostem uzavřen, do roku 2019. Do polozapomenuté značky nastupuje coby kreativní šéf Daniel Roseberry, mladík z Texasu.

A začnou se dít skutečné divy. Na rozdíl od svých předchůdců, kteří se snažili interpretovat Elsinu práci doslovně, se tehdy třiatřicetiletý Roseberry inspiroval jejím celkovým duchem a energií.

Mohl si tak z velkého množství ikonických symbolů značky vybrat pouze jednu charakteristiku, a tu následně přetransformovat. Svou prací odpovídá na otázky, co je pravá podstata domu Schiaparelli a jaké má postavení v módním průmyslu.

Značka má bez debat unikátní prvenství – jako první totiž překračuje hranice mezi módou a uměním. Roseberry si proto vybírá surrealismus, kterému přidá svůj silně osobitý rukopis. 

Typické je pro něj vytváření objemných střihů s výraznými rameny a kopírování obrysu ženského těla bez jakékoli známky perverze – vše doplněné o extravagantní šperky a detaily.

V letech 2019 a 2020 ukáže světu úspěšné přehlídky a tím získá pozornost kritiků i veřejnosti. Následně udeří pandemie, ta ale růst značky nezpomalí. Virální senzací se stane Kim Kardashian, která v prosinci 2020 zveřejní fotky v zelených šatech připomínajících vysportované ženské torzo, podle uživatelů Twitteru ale spíše superhrdinu Hulka.

Na první pohled úsměvná situace však spustí silnou vlnu reakcí a určité povědomí o znovuzrození značky. Za necelé tři roky stihne návrhář vytvořit charakteristické siluety a unikátní vizuální identitu, kterou v kolekci jaro/léto 2022 už jen přivede k dokonalosti. Schiaparelli je po necelých sto letech opět na výsluní. 

Drahé róby módního domu můžeme vidět na nejrůznějších prestižních eventech. Například na inauguraci amerického prezidenta Joea Bidena, kde si Roseberryho červeno-indigové šaty se zlatou broží oblékla zpěvačka Lady Gaga. Schiaparelli oblékla na svůj velký comeback koncert i zpěvačka Adele, pyšnila se jím i modelka Bella Hadid na filmovém festivalu v Cannes. 

Značka se navíc nachází ve velmi výhodné pozici. Nemá ustálenou klientelu jako konkurenční Dior či Chanel, a tak může nabízet své zboží rozmanitým skupinám zákazníků. Na rozdíl od nově vzniklých značek se stejným privilegiem však může čerpat z bohatého historického odkazu.

Ready-to-wear kolekce pro širší veřejnost je ale stále v plenkách. V roce 2021 firma spustila svůj první internetový obchod, který dodává do více než stovky zemí, a ke svému pařížskému butiku přidala kamennou prodejnu v newyorském obchodním domě Bergdorf Goodman.

Ceny jednotlivých kousků se pohybují v řádu tisíců dolarů, zveřejnit oficiální příjmy ale zatím značka odmítá. Zda se značce povede podobná expanze jako třeba Balenciaze, ukáže pouze čas.

Záleží, jak se jí podaří převést svůj úspěch z přehlídkových mol i do komerčního prodeje. Jak sám Daniel Roseberry poznamenal: „Chtěl bych vytvořit ‚alt couture’ módní dům –⁠ opravdu alternativní prostor pro fantaskní, zvrácený luxus.“