Propast mezi růstem zisků firem a růstem mezd je ve Spojených státech na rekordu, píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Mzdy se v prvním čtvrtletí zvýšily o 0,8 procenta, zatímco zisky firem o 2,7 procenta. To podle listu napovídá, proč lidé nahlížejí na stav ekonomiky se skepsí i přesto, že hrubý domácí produkt i akciové trhy rostou.
Podíl mezd na hrubém domácím příjmu, který je koncepčně podobný HDP, tak činil 51 procent, což je nejnižší hodnota od začátku zaznamenávání těchto údajů v roce 1947. Podíl zisků naopak vzrostl na 12,1 procenta a byl nejvýše od roku 1950.
Jde o nejnovější milník v trendu, jenž se začal výrazně projevovat v prvním desetiletí tohoto století a po pandemii ještě nabral na síle, píše WSJ.
Po očištění o inflaci vzrostly hodinové mzdy od konce roku 2019 o tři procenta, zatímco podnikové zisky se zvýšily o padesát procent.
Nejde ani tak o to, že by práce ztrácela na hodnotě, ale spíše o to, že kapitál zažívá obrovský rozmach. A neexistují žádné známky toho, že by měl nastat zvrat trendu, uvádí deník.
Například prudký růst cen energií z poslední doby způsobil, že disponibilní příjem po zdanění, upravený o inflaci, byl v dubnu nižší než v prosinci.
Mezitím se podle analytické společnosti FactSet očekává, že zisky energetických společností v indexu S&P 500 se v tomto čtvrtletí meziročně zdvojnásobí.
Dva akademičtí ekonomové tvrdí, že podnikatelé rovněž začali část svých příjmů vykazovat jako zisk místo mzdy, aby si snížili daně. A to zejména poté, co byl v roce 2017 přijat republikánský daňový zákon.
Podíl práce na výkonu ekonomiky klesá z několika důvodů. Je za ním úpadek odborů a přesun pracovních míst do zahraničí, zejména do Číny. To podkopává vyjednávací sílu zaměstnanců. Potřebu pracovní síly v odvětvích, jako je výroba, také snižuje automatizace.
