Ve víně je pravda – a občas i peníze. Jan Žďárský si kolem vinné révy postavil úspěšný byznys. Jeho skupina &cork loni dosáhla obratu téměř 220 milionů korun a nově se posouvá do dalších oborů.
První víno si Jan Žďárský vyrobil v devatenácti letech. Od domácí výroby v demižonech kamarádova dědečka se postupně dostal až k vlastnímu vinařství. Založil ho v roce 2013 s kamarádem Robinem Juřeníkem a příznačně ho nazvali Juřeník & Žďárský.
„Bereme to spíš jako koníček. Díky tomu si můžeme dovolit vyrábět vína, která chutnají hlavně nám. Nebojíme se experimentovat, ale zároveň se rádi necháme inspirovat tisíce let starými metodami. Vyrábíme přirozená vína s respektem k dané úrodě a s co nejnižším obsahem síry, která se používá na stabilizaci vína,“ tvrdí vinař.
Ročně vyprodukují kolem dvaceti tisíc lahví. Vinařství má na starosti hlavně Juřeník, zatímco Žďárský se více věnuje druhé noze svého podnikání: od roku 2009 buduje firmu Vinařský ráj, která se postupně stala jedním z nejúspěšnějších dodavatelů vinařských technologií v Česku, na Slovensku a v Polsku.
„Prvních osm let jsme neměli žádný kapitál. Byla to náročná a dlouhá cesta,“ vzpomíná Žďárský. Dnes má jeho firma tisíce zákazníků a mezi klienty počítá i osm z devíti vinařství oceněných v soutěži Vinařství roku, kterým dodává technologie pro celý proces od sběru hroznů až po plnění do lahví.
„Patentované technologie umožňují vyrábět lepší víno. Hrozny co nejšetrněji vylisovat a pomlít, vytáhnout z nich v co nejčistší podobě, co tam zakódovala příroda,“ popisuje Žďárský. „Vinařství je neskutečná dřina. A technologie ji alespoň trochu ulehčují. Dělají výrobu efektivnější a ekologičtější.“
Mezi zajímavé trendy podle něj patří například takzvaná gravitační vinařství, kdy se výrobní technologie instalují do více pater a víno se v jednotlivých výrobních fázích přesouvá z tanku do tanku jen za pomoci zemské přitažlivosti, bez použití čerpadel.
Stále více vinařů také zpracovává kaly, které se dříve vyhazovaly jako odpad. „Pomocí speciálních technologií se z kalů dá získat ještě devadesát procent vína. Zbylých deset procent tvoří pevný odpad, který je možné použít třeba jako hnojivo,“ přibližuje podnikatel.
Technologie dlouho dovážel ze zahraničí, ale postupně ho začala lákat vlastní výroba. Tenhle sen si splnil na konci roku 2021, když koupil společnost Kovo Prudík, která více než třicet let vyrábí nerezové nádrže pro vinaře.
„Šlo o rodinnou firmu, jejíž majitel neměl nástupce. Dokonce uvažoval o tom, že by výrobu zavřel. Když jsme od něj podnik koupili, museli jsme přemluvit zaměstnance, aby tam zůstali, a dát jim novou vizi. Chceme zefektivnit výrobu, přinést do ní inovace a začít exportovat nádrže i do zahraničí,“ popisuje Žďárský své plány.
V minulém roce se mu podařilo navýšit obrat Kovo Prudík asi o čtyřicet procent na 35 milionů korun. „Pokládám to za velký úspěch i s odečtením průměrného zdražení nerezové oceli se stále jedná o růst kolem dvacet pěti procent. Hrajeme s kartami, které máme,“ říká Žďárský.
Loni také koupil jedenáct tisíc metrů čtverečních brownfieldu v moravských Čejkovicích, kde postupně buduje Areál mezi vinicemi. Chce na něm zázemí pro jednotlivé společnosti ze skupiny &Cork a nevyužitý prostor nabídnout dalším podnikatelům.
Zároveň plánuje, že svůj byznys rozšíří i do dalšího oboru – na akvizice má připravených 150 milionů korun.
„Název naší skupiny netradičně začíná ampersandem, protože to znamená otevřenou budoucnost. Naše vize je taková, že bychom do tří až pěti let chtěli mít stejně silnou větev v novém oboru, který nepodléhá takovým rizikům jako vinařství,“ vysvětluje podnikatel.
Vinařství je odvislé od klimatu a s globálním oteplováním na celý obor dopadá jak zvyšující se teplota, tak extrémní jevy typu kroupy či jarní mrazíky.
„V budoucnu budou tyto tendence ještě zesilovat. I v tomhle ohledu mohou pomáhat technologie, ať už s analýzou vinohradu nebo s lokální předpovědí počasí. Ale jejich využití je teprve na začátku,“ konstatuje Žďárský.
V současnosti se věnuje hledání nových byznysových příležitostí a poohlíží se po firmě, která bude mít zajímavý produkt i firemní kulturu. „Typově by se nám líbila další rodinná firma jako Kovo Prudík,“ nastiňuje.
„Vidíme na trhu spoustu podnikatelů, kteří nemají komu předat svůj podnik. Zároveň jim na něm záleží a chtějí mít jistotu, že bude v dobrých rukou. Na rodinné firmy se tak chceme soustředit především,“ přibližuje svou akviziční strategii, i když přiznává, že jde o příslovečné hledání jehly v kupce sena.
Navíc ho podobný úkol čeká i v souvislosti se sháněním vlastního nástupce – s rozkročením byznysu se chce ujmout vedení nové divize a vinařskou sekci Wine&Cork přenechat někomu jinému.
„Po čtrnácti letech je čas posunout se zase o krok dál. Hledám proto stejného srdcaře, jako jsem já, který bude pokračovat v mých stopách,“ uzavírá Jan Žďárský.
