Tunel. Tma. Co pár minut projede opodál s ohlušujícím rachotem metro. Náhle začne po stěnách bloudit světlo baterky a pomalu odhaluje bílý nápis „Nechoď sama do tmy“. Dívka, která před ním stojí, je vystrašená a zrychleně dýchá.
Stop. Dívka se otočí a v tunelu to najednou ožije čilým ruchem. Jedna ze scén připravovaného televizního seriálu „Zmizení Sáry Lindertové“ je hotová. Herečka Julie Šoucová si může na chvíli odpočinout, za okamžik půjde na plac její filmové dvojče – Josefína Prachařová.
V netradičních interiérech pražského metra vzniká v produkci společnosti Barletta producentů Maji Hamplové a Matěje Chlupáčka původní český seriál pro Canal+. Vypráví příběh jednadvacetileté studentky psychologie Sáry, která záhadně zmizí a jedinou stopou po ní zůstává mrazivý záznam z bezpečnostní kamery.
Zatímco policie tápe, Sářino dvojče Klaudie spojí síly s jejím přítelem a otcem další pohřešované dívky, aby zjistili pravdu sami. Společně sestupují do podzemí, a to navzdory poslednímu varování její matky, aby nechodila sama do tmy. V ní totiž číhá síla, která hraje podle úplně jiných pravidel.
Předlohou pro seriál byla stejnojmenná kniha od Kateřiny Šardické, kterou producentům přinesl scenárista Miro Šifra. Oba z ní byli po přečtení nadšeni a hned věděli, že je to látka přesně pro seriálový formát.
„Zjistili jsme, že pod Prahou je úplné město tunelů a uliček, které vytvářejí krásný obraz,“ říká producentka Maja Hamplová. Nicméně točit v nich je poměrně náročné, a hlavně časově omezené a drahé. I to může být důvod, proč se podzemí produkce víceméně vyhýbají.
Natáčení seriálu má podle ní hodně specifické podmínky. Z celkových 54 natáčecích dnů se jich téměř 38 odehrává v noci a kolem deseti dnů přímo v tunelech.
Foto Zuzana Panská/Barletta
„Většinou se tomu nočnímu natáčení snažíme vyhnout, protože to strašně všechny rozhazuje a je to přetočení nějakého normálního života. Ale protože se seriál z velké části odehrává ve tmě nebo večer, tak nám nic jiného nezbývá,“ dodává Maja Hamplová.
Seriál vzniká ve spolupráci se streamovací platformou Canal+, s nímž studio Barletta dělalo už „Dceru národa“. Jako koproducent se na něm podílí Česká televize a TV JOJ. „Peníze jsme získali i ze Státního fondu audiovize a programu Kreativní Evropa MEDIA, což nám dovoluje točit v celkem slušném rozsahu,“ přibližuje producentka.
Pro roli Klaudie, která hledá své ztracené dvojče, měla už od začátku vybranou Julii Šoucovou. „Chtěla jsem ji ostříhanou a obarvenou nazrzavo. Aby to byla taková česká Lola běží o život, což myslím funguje skvěle. Pak jsem věděla, že na roli Tadeáše chci Milana Ondríka, s nímž jsme pracovali už na Úsvitu,“ prozrazuje Maja Hamplová.
Josefínu Prachařovou, která přišla na casting, pak rychle přiřadila k Julii Šoucové, protože jsou si typově velmi podobné, což byla výhoda vzhledem k tomu, že hrají dvojčata.
V rolích dospělých se objeví Aňa Geislerová a David Prachař. Vedle young adult linky posílili oproti knize i tu detektivní, kdy se pátrá po holkách zmizelých v metru. Na své si tak podle tvůrců přijdou jak mladí diváci, tak i fanoušci temnějších příběhů.
Herečka Josefína Prachařová přišla na casting i proto, že má ráda práci obou producentů. A když si přečetla castingové obrazy, ocenila, jak dobře jsou napsané.
Foto Zuzana Panská/Barletta
„Často mám tendenci dialogy měnit, ale tady mě to k tomu nesvádí. Takže jsem si moc přála ten film dělat,“ svěřuje se herečka. Knihu nečetla, a neměla tedy žádný velký vhled do příběhu. Což si ale myslí, že v rámci herectví může být spíš výhoda.
„Možná jsem v tom projevu pak víc svobodnější, že se přizpůsobuju tomu, co je napsané ve scénáři a ne v knize,“ zmiňuje.
Režisér Matěj Chlupáček považuje seriál za jeho dosud nejambicióznější projekt, a to nejen z hlediska rozsahu a mezinárodní spolupráce, ale i proto, že mu umožňuje propojit výrazné žánrové vyprávění se zkoumáním duševního zdraví, traumatu a identity.
Navíc ho baví tvorba, která rezonuje s mladým publikem. Vyhnout se ale chce okázalé podívané, která divákům vše prozradí. „Pracujeme s precizně konstruovanými náznaky a tísnivou atmosférou, k čemuž nám pomáhá kompozice s neustálou hrou světel a stínu pod taktovkou kameramana Alexandera Šurkaly,“ zmiňuje režisér.
Kromě tunelů natáčí štáb také v prostředí rekonstruujících se Vinohrad a Žižkova, o hudbu se postaral skladatel Simon Goff, který povědomí a realitu propojuje skrze elektronickou kompozici s užitím vzdálených ozvěn a vokálů.
Podle Maji Hamplové zájem o seriály u diváků v Česku roste. Může za to především platforma Oneplay, která nastavila vysokou kvalitu. Společně s Matějem Chlupáčkem mají za sebou projekty jako „Iveta“ nebo detektivní sérii „To se vysvětlí, soudruzi“.
Foto Stanislav Honzík/Barletta
„Snažíme se poznat diváka a tvořit pro něj, ale zároveň nepřijít o nějakou naši originální vizualitu. A ve spolupráci se scenáristou Mirem Šifrou tvoříme takové tvůrčí trio, kde nám to jde dobře,“ doplňuje producentka.
Až dotočí Zmizení Sáry Lindertové, chystají se na seriál, který bude mapovat kutnohorskou kauzu, na níž chtějí spolupracovat s rodinami, jichž se dotkla. Zároveň pokračují v natáčení reality show Farma.
Coby tvůrci si na nedostatek příležitostí nemohou stěžovat. Tematicky si většinou vybírají projekty, v nichž hlavní roli mají ženské hrdinky, silné ženy, které nějakým způsobem hazardují se svým životem.
Ať už je to Iveta, film Úsvit ověnčený cenou The Hollywood Reporter, dokumentární seriál Málo mě znáš, nebo Moje nová tvář, která mapuje život mladé ženy po útoku kyselinou jejího expartnera. „Není to tak, že si to vybíráme, ty příběhy k nám vlastně chodí samy,“ poznamenává.
Premiéra seriálu Zmizení Sáry Lindertové je plánovaná na jaro příštího roku v lineárním vysílání a na streamovací platformě Canal+.
Foto Stanislav Honzík/Barletta
