Miliardáři Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal, kteří ovládají letecký byznys v Česku, za sebou mají rok hrůzy. Ten začal loni v březnu uzemněním letounů Boeing 737 MAX a pokračuje další pohromou – panikou ze šíření nového koronaviru, která paralyzovala leteckou dopravu po celém světě.
Skupina Smartwings, do které patří i aerolinky ČSA a kterou Šimáně se Šmejkalem ovládají, oznámila, že musela najet na úsporný režim, jehož součástí je i snížení platů, neplacené volno pro zaměstnance, zastavení náboru nových zaměstnanců, a hlavně snížení frekvence letů po Evropě.
„Program vesměs kopíruje opatření, která v těchto dnech zavedly nebo zavádějí všechny velké evropské společnosti, jako například Lufthansa, British Airways, Emirates a Ryanair,“ říká mluvčí skupiny Vlaďka Dufková, podle které zatím není možné celkový finanční dopad odhadnout.
Letecké společnosti patří obecně k firmám, které současná panika zasáhla nejvíce. Část linek byla zrušena z preventivních důvodů, ty zbylé často zejí prázdnotou, protože se lidé bojí létat. Podle odhadů by letecký průmysl mohl kvůli koronaviru letos přijít až o 113 miliard dolarů.
V Česku to silně pocítily právě ČSA, které byly v minulých dnech nuceny zrušit lety do italských destinací Milán a Boloňa a do korejského Soulu. Právě absence poslední jmenované destinace bolí nejvíce – na lince do korejské metropole totiž ČSA vydělávají dlouhodobě suverénně nejvíc a je to také jeden z důvodů, které je zhruba před pěti lety zachránily před bankrotem.
Jak moc musejí Šimáně se Šmejkalem škrtat, není přesně jasné, jisté je, že nejde o žádné kosmetické opatření. Zaměstnanci dostali nabídku dočasného přechodu na zkrácený pracovní úvazek, pozastavují se výcvikové kurzy, omezují se výdaje na administrativu i další projekty.
„Znamená to pro nás velkou nepříjemnost a současně velkou výzvu do budoucna. Podruhé v krátké době jsme konfrontováni se situací, kterou jsme nezpůsobili a kterou nejsme schopni nijak ovlivnit. Čas ukáže, jak vážná ta situace s koronavirem bude,“ říká pro Forbes Šimáně.
Pro Smartwings je to o to větší pohroma, že se dodnes ještě nevzpamatovaly z loňského uzemnění letadel Boeing 737 MAX, kterých měly mít aerolinky ve své flotile nyní už 16. Místo toho stojí sedm z nich dodnes na odstavné ranveji pražského letiště, dalších devět jich parkuje v Seattlu, odkud už před rozhodnutím leteckých úřadů nestihly odletět.
Smartwings patří společně s Norwegian Air mezi dvě letecké společnosti, které byly v Evropě nejvíce postiženy výpadkem problémových letadel. Loni kvůli tomu (společně s ČSA) přepravily na svých linkách jen 8,2 milionu cestujících, což je meziroční pokles téměř o osm procent.
Měsíčně tím společnost přichází zhruba o 100 milionů korun, v letní špičce dokonce o 150 milionů. Podle Dufkové se celková škoda do dnešního dne vyšplhala už ke dvěma miliardám. „O způsobu úhrady průběžně jednáme se společností Boeing,“ dodává Dufková.
Aerolinky kvůli tomu podle všeho nejsou finančně v dobré kondici. Už loni na jaře se kvůli výpadku boeingů snažily na dvou valných hromadách razantně zvýšit základní kapitál až o 1,4 miliardy, u společnosti China International Group Corporation, která ve skupině ovládá podíl 49,92 procenta, tehdy ale neuspěly, takže kapitál nakonec musela navýšit Šimáněho a Šmejkalova skupina Unimex.
A kvůli koronaviru teď dost možná hrozí, že dvojice českých miliardářů netahala za záchrannou brzdu naposledy.
