Poslední březnový pátek s sebou nese nepříjemné prvenství pro Spojené státy americké. Počet nakažených Američanů totiž dál rapidně stoupá a blíží se k hranici 86 tisíc. Čínu, která má podle statistik necelých 82 tisíc nakažených, a Itálii s 80 589 případy tak USA nechávají za sebou.
Propuknutí nemoci stejně jako v ostatních zemích ochromilo i ekonomiku země. Miliony lidí jsou ze dne na den bez práce. Nejsilnější ekonomiku světa tak čekají krušné časy.
Hlavním ohniskem nákazy koronavirem ve Spojených státech je New York. Podle dat John Hopkins University, která čísla o případech onemocnění COVID-19 zpracovává, k pátečnímu poledni středoevropského času USA bylo v New York City přes 23 tisíc nakažených, a to bez přilehlých předměstských oblastí.
Prázdný Manhattan. | Foto Profimedia
Starosta Bill de Blasio přitom ve středu prohlásil, že je pravděpodobné, že se nakazí celá polovina osmimilionového města, možná i více. Jedné z hlavních tepen USA přitom už teď docházejí nemocniční kapacity a není neobvyklé, že na jednu plicní ventilaci jsou připojeni dva pacienti.
Dobrou zprávou ale může být to, že navzdory vysokým číslům nakažených úmrtnost zůstává nižší než u jiných zemí. S celkovými 1300 mrtvými jsou Spojené státy v pomyslném žebříčku až šesté, za Itálií, Španělskem, Čínou, Íránem a Francií. Poslední dvě jmenované země přitom nemají ani polovinu nakažených co USA. Důvod, proč je oficiální číslo nakažených vyšší, také odráží fakt, že v Americe bylo testováno víc lidí než v ostatních státech.
Tím ale pozitivní nota končí. Jen minulý týden přišlo o práci 3,28 milionu Američanů, což je pětkrát větší číslo než dosavadní rekord z roku 1982. A tím to nekončí. Míra nezaměstnanosti se podle odhadů vyšplhá alespoň na 10 procent. Není těžké odhadnout, co za náhlým nárůstem stojí. Napříč zemí se uzavřely tisíce podniků, zejména z řad restauračních a hotelových zařízení a maloobchodů, které v USA mají jeden z největších poměrů zaměstnanců a dohromady zaměstnávají asi 30 milionů lidí. Výrobu přerušila i část zpracovatelských firem.
Ve snaze zachránit ekonomiku a obyvatelstvo bude Sněmovna reprezentantů v pátek odpoledne hlasovat o návrhu záchranného balíčku ve výši dvou bilionů dolarů, v přepočtu asi 50 bilionů korun (který by se nabalil na aktuální dluh země, který činí 23,5 bilionu dolarů), prezident Donald Trump ho v případě schválení slíbil podepsat bezprostředně. Finanční injekce v takové výši je pro USA dalším rekordem těchto dní a v historii země nemá obdoby. Má sestávat z jednorázového finančního příspěvku jednotlivcům, rozšíření podpory v nezaměstnanosti a opatření se dotknou i studentských půjček nebo důchodového systému.
Ještě než návrh dolní komora Kongresu schválila, odrazil se na burze. Vidina finanční pomoci nastartovala burzovní indexy o 5,6 % u indexu Nasdaq, Dow Jones vzrostl dokonce o 6,38 %.
Jeden člověk je ale v USA nervóznější než ostatní. Prezident Donald Trump, 275. nejbohatší Američan, se pomalu ale jistě blíží ke konci svého prvního volebního období. Prezidentské volby mají proběhnout v listopadu tohoto roku a stav, v jakém bude Amerika po epidemii po ekonomické stránce, bude bezpodmínečným měřítkem úspěchu působení Trumpovy administrativy.
Zároveň nejen současný prezident, ale i demokratičtí kandidát Biden a Sanders využili krizovou situaci k demonstraci svých schopností stát se lídrem prostřednictvím naléhavých projevů. Demokratické primárky v některých státech musely být kvůli pandemii COVID-19 odloženy, předvolební setkání musel rušit i za republikány kandidující Trump. Přestože jeho protivník za Demokratickou stranu ještě není známý, je zcela jisté, že téma koronaviru a aktuální kroky vlády budou jedno z velkých témat.
