Skejťáci jsou cool a vždycky byli. Tahle dříve vyhraněná subkultura už ale dávno není jen partička kluků a holek sjíždějících zábradlí u paneláku, pronikla i mezi širokou veřejnost.
Běžně na ulici potkáte lidi všech věkových kategorií s pennyboardem, longboardem nebo starým dobrým skatem. Skateboarding se navíc etabloval i jako seriózní sport, který dostane své místo na nadcházejících olympijských hrách.
Lze ho tedy zvážit i jako regulérní sport pro vaše dítě. V Česku je už několik škol pro malé skejťáky, jako třeba ta, kterou založil profesionální sportovec a trenér Honza Bašný, jezdící už téměř dvacet let.
„Skateboarding je freestylový sport, kouzelný tím, že si ho každý může dělat, jak chce. Přesto jsou začátky těžké, a když člověk hned nepochopí správný postup a naučí se základy blbě, většinou to má rychlý konec,“ vysvětluje Bašný.
„Když jsem začínal já osobně, nikdo mi neporadil, okoukával jsem vše od starších a bál se je oslovit o radu, pomoc, o cokoli. Většinou jsem narazil na hlášku ve stylu, hele, mladej, jdi si tamhle na patník za roh a neotravuj,“ vzpomíná na své začátky.
Projekt jeho školy skateboardingu vznikl spolu se založením volnočasového centra a první pražské skateboardové haly Plechárna Černý Most. Tehdy si s kolegou Jirkou Broumem řekli, že ideální na rozjezd budou hodiny pro nové kluky a holky, z čehož se stala tradice.
„Navázali jsme založením oficiálního skate klubu, celorepublikovými workshopy, pravidelnými hodinami skateboardingu pro mladé, oficiálními tréninky pro nadějné talentované jezdce a výjezdy na závody. Po pár letech stála naše mládež na prvních příčkách mistrovských závodů ČR,“ pochvaluje si Bašný.
Díky spojení s Českou asociací skateboardingu, kde zároveň působí jako trenér a člen výkonného výboru, mají možnost pravidelně trénovat a pracovat s mladými talenty, cestovat na velké závody a připravovat se i v Barceloně, kde jsou nejlepší podmínky pro skateboarding v Evropě.
Jeho škola 3Bsports bere děti už od čtyř let, ale klidně i čtyřicetileté dospělé, kterým na začátek stačí jen odvaha a cíl. „Tréninky děláme dvakrát týdně a stojí od sto padesáti do pětistovky, podle toho, jestli je lekce skupinová, nebo individuální,“ vypočítává Bašný.
V klubu zaměřeném na talentovanou mládež jsou díky České asociaci skatebordingu tréninky zdarma. „Když člověk vyniká do patnácti let, je potřeba se o jeho talent řádně starat a dát mu maximum šancí a prostoru stát se profesionálním sportovcem s účastí třeba na olympiádě,“ připomíná provozovatel skatové školy.
Výhodou je, že oproti hokeji a podobným sportům není skateboarding tak finančně náročný. „Stačí skate, ochranné vybavení a boty. Samozřejmě občas je potřeba něco vyměnit, ale když je člověk talentovaný, dá se časem zařídit podpora od klubů nebo sponzorů.“
Další level jsou pak cesty na závody po světě, které jsou nákladné, ale pokud jde o odvětví profesionálních závodů, stará se o tyto výlohy asociace a svaz. „Někoho závody nebaví a chce být nejlepší třeba v tom, že se natočí na ulici a získá respekt scény za své triky,“ popisuje Bašný.
„Je strašně krásné vidět, jak jeden den přijde na lekci dítě, které se bojí a stydí. Druhý den přijde naopak dítě totálně rozjívené, které se nezastaví, lítá na skatu jako drak. Za pár lekcí jsou tahle děcka kámoši a pár let nato je člověk vidí spolu na závodech,“ usmívá se zkušený trenér.
V začátcích jeho skatové školy se prý objevovali více kluci, ale s celosvětovým trendem skateboardingu se chtějí učit jezdit i holky, což ho těší. „Ve skateparku vidím mladé holky sázet jeden trik za druhým a leckdy lepší než kluci. I my máme na skupinových lekcích pomalu více holek než kluků,“ přibližuje moderní vývoj.
A jak je to se skatem v zimě? „Zimní sezona bývá kritická, naštěstí máme útočiště u nás v hale Plechárna. Jinak jdou ale navléknout rukavice, kulichy, šály a vyrážíme s těmi největšími srdcaři ven – jako loni během covidu, kdy se hala musela uzavřít.“
Skupinové tréninky sice loni zrušili, ale chodili vždy po malých skupinkách dle regulí nebo individuálně. Počasí občas nemělo slitování, dokonce se zavíraly i venkovní skateparky, což je prý vyhnalo úplně do ulic.
„Snažím se na všem hledat to dobré a musím říct, že loňský rok nás zocelil. Děti i talentová mládež, které trénuji, makaly za každých podmínek, a když je teď vidím jezdit v otevřených skateparcích, je to radost,“ pochvaluje si Bašný, který by rád do budoucna pořádal kempy pro mladé na Bali.
