Chyby v průmyslu stojí spoustu peněz. A právě tyhle peníze umí startup Pekat Vision zachránit. Jeho software, který hledá anomálie ve výrobě od aut až po džíny, patří ke světové špičce.
Vzdal se slušně placené práce, vzal své úspory a místo toho, aby si koupil třeba byt jako jeho vrstevníci, pustil se do podnikání. To bylo před třemi lety. Pak moc nespal, dřel a dělal všechno pro to, aby jeho plán vyšel.
Dneska má Petr Šmíd jeden z nejzajímavějších českých startupů Pekat Vision, který může výrazně ovlivnit průmyslovou výrobu od farmacie přes textil, automotive až třeba po dřevovýrobu.
Nebo ještě jinak: není výrobní obor, ve kterém by se řešení od Pekat Vision nehodilo.
Technologie téhle brněnské firmy totiž umí hledat chyby, vady, defekty. Nebo, jak tomu říká Petr Šmíd, anomálie. Jinými slovy to znamená, že tenhle software pomáhá firmám šetřit, zvyšovat kvalitu, a to hlavní: ve výsledku víc vydělávat.
„Náš software dokáže pomocí umělé inteligence a speciálních algoritmů analýzy obrazu rozeznat anomálie na jakémkoli povrchu a materiálu. Naučíme ho, kdy je výrobek správný, a on pak automaticky najde a hlásí jakékoli anomálie. A anomálie v průmyslu jsou defekty,“ popisuje Petr Šmíd.
Software se naučí, jak má výrobek na lince vypadat, a když pak kamera vyfotí nějaký produkt, který se od toho správného liší, software ho okamžitě odhalí.
Takhle to zní jednoduše, ale má to několik háčků. Například mají materiály různý povrch, jako třeba dřevo, které má vždy trochu jinou strukturu. A tak není úplně snadné software naučit, co je ještě na dřevě přípustné a co už je třeba úlomek nebo škrábanec, který na výrobku být nemá.
Pekat Vision si s tím ale poradilo a jeho software je podle ohlasů mezi zákazníky jak v přesnosti, tak v rychlosti světovou špičkou.
Zatímco konkurence totiž učí své technologie hledat očekávané chyby, Pekat jednoduše učí, co je správně. A systém pak hlásí všechno ostatní. Díky tomu je velice přesný a i jeho nastavení pro konkrétní zákazníky je snadné.
„Aby se software naučil, co je správně, stačí mu vidět desítky snímků. V tom je velký rozdíl oproti vyhledávání očekávaných defektů, kdy se software musí naučit všechny možné vady a jejich varianty. Umíme ale zkombinovat oba přístupy, vyhledávání známých i neznámých defektů, což znamená, že je naše řešení velmi robustní,“ dodává Petr Šmíd, absolvent informatiky na Masarykově univerzitě v Brně, kterého už na škole zajímaly algoritmy pro rozpoznávání obrazu.
Uplatnění jeho technologie je všude tam, kde se vizuálně hlídá kvalita. A je jedno, jestli se mají kontrolovat léky, díly do aut, dřevěné palety, potraviny, nebo třeba látka na kalhoty. V současnosti totiž v naprosté většině případů mají vizuální inspekci kvality na starosti lidé. V průměru až 10 procent pracovníků v továrnách má za úkol právě tohle.
Jenže soustředit se osm hodin v kuse na činnost, která se opakuje třeba každých deset vteřin, nebo hodiny koukat na rolující se látku a hledat vadu je extrémně náročné. Výsledkem bývá provozní slepota nebo i obyčejná nepozornost, kdy můžou z linky odcházet vadné výrobky, aniž by je někdo zastavil.
„Software se nikdy neunaví, ale hlavně pořád pracuje stejně a nemá subjektivní pocit,“ říká Petr Šmíd. Technologie tak například ve farmacii rozpozná, když se na lince ukáže jiná či zlomená tableta nebo třeba není správně naplněná ampule s léčivem.
Nebo hledá vady na látkách, ale i na cihlách, kontroluje dřevěné výrobky či potraviny. Využití je stejně široké jako průmysl.
A ačkoli rozvoj byznysu zpomalila pandemie koronaviru, o software od Pekat Vision mají zájem firmy z celého světa napříč odvětvími. Velkou spolupráci rozjíždí nyní v Japonsku se systémovým integrátorem Techno Horizon, který má zákazníky hlavně z oblasti automobilového průmyslu.
Přirozeně větší poptávka je tam, kde je dražší pracovní síla, a tím pádem i větší zájem o automatizaci. „Kontroloři se ale nemusí jen nahradit. Software může být i doplněním k lidem a má to i efekt, že je zboží kvalitnější, roste značka a sníží se reklamace, které můžou být velmi nákladné, když se třeba celá várka zboží musí vracet,“ popisuje Petr Šmíd, který má nyní ve svém týmu 15 lidí a hledá další.
Pekat Vision má ohlas i mezi odbornou veřejností, mladá firma zvítězila v AI Award v kategorii Startup roku a loni se dostala mezi finalisty Startup World Cupu.
Pekat Vision využívá umělé inteligence při analýze obrazu. Na výrobních linkách hlídá kvalitu výrobků místo nebo vedle lidských kontrolorů.Nebylo to ale vůbec snadné a o rozjezdu firmy mluví Petr Šmíd s velkou pokorou. Ačkoli do startu firmy investoval nižší jednotky milionů korun, které si našetřil díky práci úspěšného programátora, nebylo to lehké
„Rozběhnutí startupu je velká dřina, velký risk a velký stres. Začátky jsou opravdu těžké. Je potřeba najít správnou díru na trhu, v našem případě navíc vyvinout inovativní technologii, vytvořit první funkční prototyp, získat první zákazníky, získat trakci a pak najít investory, kteří zafinancují další rozvoj.“
„To vše je potřeba stihnout za poměrně krátkou dobu, aby člověku našetřené peníze nedošly dřív a nezbankrotoval,“ popisuje Šmíd a vzpomíná na chvíle, kdy se po letech života dobře placeného programátora učil, jaké to je, když si v obchodě nemůže koupit, co chce.
V klíčovém okamžiku mu pomohl otec, povoláním specializovaný ortoped, který mu půjčil své úspory a pomohl synovi překlenout kritickou dobu. Velkou vzpruhou bylo i to, že Šmídovi první zaměstnanci byli ochotní nějakou dobu pracovat dokonce bez platu.
„Reálně to vypadalo, že se rozběh nezadaří, zkrachuji a po mnoho dalších let budu půjčku svému otci splácet,“ vzpomíná Šmíd.
Mimochodem, podnikání má v krvi. Praděd z otcovy strany založil na konci 19. století firmu, ze které vznikly Lepilovy závody na výrobu karoserií.
Po zestátnění po válce se firma stala součástí státního podniku Karosa. A i praděd z matčiny strany podnikal, měl v Brně známou restauraci. Když tedy začal podnikat i Petr, jeho otec neváhal ani chvíli a rozhodl se syna finančně podpořit.
A brzy se všechno začalo obracet k lepšímu, vývoj softwaru měl dobré výsledky, Pekat navázal spolupráci s prvními zákazníky a loni na jaře přišla i první a posléze druhá investice od externího investora, fondu Lighthouse Ventures. Celkem dosud do Pekat Vision „přitekly“ investice v hodnotě jednoho milionu eur.
Nyní Pekat dodává své řešení do 11 firem, mezi nimi je zmíněná japonská Techno Horizon Group, Basler AG, Störi Mantel nebo třeba česká Juta. Další desítky projektů jsou rozběhnuté.
„Letos máme v plánu prodat několik desítek licencí, příští rok počítáme s několika sty prodanými licencemi,“ říká Šmíd. Pekat svou technologii prodává formou předplatných, kdy měsíční sazba vychází okolo 500 eur na jednu linku. Jak ale připouští, získat v průmyslu zákazníky trvá běžně několik měsíců nebo i rok.
A ačkoli letos pandemie koronaviru zbrzdila některé Šmídovy plány, na druhou stranu k němu přicházely i nové poptávky hlavně ze strany farmaceutických a potravinářských firem, u kterých krize urychlila přesun k automatizaci. Jejich linky jednoduše musí jet stále.
Pekat Vision má nyní svůj byznys postavený na jedné straně na spolupráci se systémovými integrátory, jako je zmíněný japonský Techno Horizon, které se věnují automatizaci ve velkých průmyslových podnicích. Druhá noha byznysu je postavená na vlastním přímém prodeji, ten se týká hlavně středoevropského regionu.
„Navštěvujeme fabriky různého typu a hledáme v nich uplatnění,“ říká Šmíd s tím, že se to ale netýká jen Česka. Velmi aktivní je třeba i v Rakousku, kde mimochodem sám žije. Polovinu svého času tráví ve Vídni, kde bydlí, druhou polovinu v Brně, kde podniká.
I díky tomuto přesahu rozvíjí svou firmu od začátku globálně. „Orientace na ostatní státy mi připadá jako naprosto přirozená, ne věc nějaké expanze,“ dodává Šmíd. Největší potenciál vidí v Japonsku, USA, ale i v Číně.
„Kontroloři se ale nemusí jen nahradit. Soft ware může být i doplněním a to má efekt, že zboží je kvalitnější, roste značka a sníží se nákladné reklamace.“
