Byl to výjimečný prosinec a hezké Vánoce pro čerpadláře. Zatímco velkoobchodní ceny benzinu a nafty padaly v návaznosti na klesající ropu, cenovky na totemech tuzemských pump zůstávaly stejné. Výsledkem jsou rekordní marže českých pumpařů. Na litru nafty se na několik dní přehouply přes pět korun, u benzinu zůstaly těsně pod touto hranicí. A to v průměru za celý trh!
Nejdražší benzinky na tuzemských dálnicích tak inkasovaly i desetikorunu z každého vytočeného litru. Vyplývá to z analýzy, kterou provedl Forbes.cz porovnáním cen na čerpacích stanicích, cen pohonných hmot na rotterdamské burze a kurzu koruny vůči dolaru. To vše od roku 2006. Kurz určuje české ceny, protože v Rotterdamu se obchoduje v dolarech. Výsledek? Marže byly několik týdnů v průběhu prosince na dvojnásobku své obvyklé hodnoty, která se pohybuje kolem 2,50 Kč za litr.
Marže pohonných hmot od roku 2006
„Marže byly rekordní a je zajímavé, že to přesto neodradilo část řidičů, aby tankovali u nejdražších pump,“ potvrzuje Ivan Indráček, předseda Společenství čerpacích stanic ČR. Podle něj především velké sítě držely ceny dlouho nahoře, ačkoli pohonné hmoty ovlivněné klesající cenou ropy šly dolů už od září. „Významně se tak rozevřely nůžky mezi nejdražšími a nejlevnějšími čerpačkami. Teď už jsou marže opět na svém průměru,“ dodává Indráček.
Aktuálně bude dobré sledovat, jak vypadá cenová elasticita čerpacích stanic, pokud jde o zdražování. Tedy zda zdraží podstatně rychleji, než kolik času jim zabralo odhodlání ke zlevnění. Ceny ropy, a tudíž i paliv na rotterdamské burze, totiž začaly rychle růst a například síť čerpaček Tank Ono, která dlouhodobě drží nejnižší ceny na trhu díky maržím jen v rozmezí 70 haléřů až jedna koruna na litru, už minulý pátek ke zdražení sáhla. „Nejde to jinak, museli jsme jít nahoru o šedesát haléřů. Je to naše první zdražení od 11. července minulého roku,“ uvedl pro Forbes.cz Jiří Ondra, spolumajitel Tank Ono. Jeho síť patří k největším na trhu, na svých pětatřiceti pumpách vytočí ročně přes 533 milionů litrů paliv. Ceny nahoru i dolů promítá do maloobchodních cen prakticky okamžitě, protože nemá velké zásoby.
Ropa za posledních 10 dní udělala velký skok. Americká WTI zdražila o více než 20 procent, od předminulého pátku vyrostla o deset dolarů za barel, který se prodává blízko 55 dolarům. Severomořský Brent, který ovlivňuje evropské ceny více, se blíží k šedesáti dolarům. Ceny prý tlačí nahoru boje v Libyi, lepší data z vývoje americké ekonomiky a postupné odstavování těžebních zařízení, která se při cenách kolem 50 – 60 dolarů za barel přestávají vyplácet. Podle společnosti Baker Hughes se za poslední dva měsíce snížil počet aktivních zařízení o 352 na 1223, což je tříleté minimum. „Těžební firmy zatím ohlásily redukci počtu pracovníků o 30 000 a zrušily několik významných projektů,“ upozorňuje analytik firmy Colosseum Boris Tomčiak.
Podle všeho se zdá, že opět začala mírně fungovat ekonomická logika kolem cen ropy. Ta totiž v uplynulém čtvrtletí nereagovala ani na válku na Ukrajině ani na nepokoje kolem Islámského státu. Podle hojně citované teorie za klesajícími cenami stojí dohoda Saúdů s Američany, kteří takto společně tlačí na Rusko tím, že nesnižují množství ropy dodávané na trh. Spojené státy kvůli Ukrajině, Saúdská Arábie kvůli Sýrii. Ruská ekonomika nastavená na ceny kolem 100 dolarů za barel sice dostává těžkou ránu, zatím se ale nezdá, že by se ruský přístup k podpoře proruských separatistů na Ukrajině nebo k režimu Bašára Asada nějak významně měnil.
Naproti tomu nízké ceny ropy samozřejmě trápí i americké těžaře – hlavně z alternativních břidličných zdrojů – a saúdský rozpočet. V ukrajinské krizi by mohla přinést alespoň částečné rozuzlení středeční schůzka evropských lídrů v Bělorusku. Pokud by se ukázala šance na uklidnění situace, ceny ropy by šly pravděpodobně dál rychle nahoru. Že si už sáhly na své dno, uvedl minulý týden pro Bloomberg ekonom Nouriel Roubini zvaný Dr. Doom. Přezdívku mu vynesly trefné předpovědi přicházející krize z roku 2008.
