Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomika, byznys, politika i kultura.

Vše důležité, zajímavé i bizarní. Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.

Překvapení

To takhle máte konferenci Volkswagenu, kde k top manažerům automobilky promluví jejich „nejvyšší“ – šéf celého koncernu VW Herbert Diess. A pak se na obrazovce objeví jeho utajovaný host. Není to nikdo jiný než šéf konkurenční Tesly Elon Musk.

„Tesla je jedinou značkou, která roste i přes covid. Musíme se tohohle konkurenčního boje chytit,“ řekl Diess, než ke dvěma stovkám top manažerů Volkswagenu promluvil právě Musk.

Podobně jako Diess vychvaloval Teslu i Musk našel slova uznání: „Volkswagen je ikona. Sám jsem dlouho jezdil s různými modely VW a Porsche 911.“ Kromě toho měl i mírnit obavy manažerů z přechodu k elektromobilitě. „Tuhle změnu zvládnete,“ řekl Musk s tím, že vidí Volkswagen jako svého největšího konkurenta, a proto musí Tesla být ještě rychlejší a produktivnější.

Už to bude?

Olaf Scholz | Foto Getty

V Německu se začíná rýsovat nová vláda. Pod vedením sociální demokracie a budoucím kancléřem Olafem Scholzem do ní míří liberálové z FDP a strana Zelených. Pro ty zřejmě vznikne zcela nové ministerstvo pro ochranu klimatu.

Obě menší strany – tedy liberálové a Zelení se teď ale dohadují, kdo získá ministerstvo financí. Ostatně jejich přístup k financím se podstatně rozchází. Zatímco Zelení vidí nejlepší možnost v nových dluzích (i navzdory ústavní dluhové brzdě) a klidně i růstu daní, pro liberální FDP tudy cesta nevede a sází spíš na hospodářské stimuly pro firmy a úspory veřejných peněz. Společné ale mají to, že plánují miliardové investice do ochrany klimatu, rozvoje digitální infrastruktury i vzdělávání a vývoje.

Roste to

Tak drahá nafta ještě nikdy nebyla. Litr vyjde v celoněmeckém průměru na 1,555 eura. Její cena se tím dostala na historický rekord, k dříve neviděným výším se blíží i cena benzinu a řidiči hledají pomoc v zahraničí. Tankovací turismus v příhraničí proto jen kvete, bez ohledu na to, že se ve skutečnosti moc nevyplatí.

Mezitím malé a středně velké firmy požadují, aby zasáhl stát a snížil spotřební daň na pohonné hmoty. Pokud to neudělá, hrozí podle nich drastické dopady na ekonomiku, zaměstnance i spotřebitele.

Poklad

Foto Getty

Největší evropské zásoby lithia jsou podle všeho na západě Německa u Rýna. Jen v jedné prozkoumané části je podle geologů asi 15 milionů tun bílého zlata, ze kterého by se dalo získat ročně na 40 tisíc tun hydroxidu lithného. Takové množství by stačilo pro baterie do několika milionů elektroaut.

Firma Volcan Energie se proto už nyní snaží tenhle poklad těžit. Jak se na Německo sluší, přistupuje k tomu s ohledem na změnu klimatu a má v plánu k dolování využívat geotermální vody. Pilotní projekt prý zatím běží dobře, naplno by se těžba měla rozjet za tři roky.

Druhé, podstatně menší německé naleziště lithia je v Krušných horách, nedaleko Cínovce. Tady by se mělo – s klasickou těžbou – začít za čtyři roky. Na německé straně hor je lithia zhruba polovina proti nalezišti na české straně.