Boj žen za rovné příležitosti je občas kontraproduktivní. Většinou, když se na něj jde zastaralým způsobem. Kdy je ještě nutné pozici žen posilovat, a kdy už se ženy od mužů oddělují zcela zbytečně? Zeptali jsme se úspěšných českých podnikatelek.
„Žijeme ve společném světě. Rovné podmínky mezi gendery mají dávat křídla, nečekané, neomezené možnosti. Srovnávat se jen ve svém genderu je asi jednodušší, ale také nepříjemně omezující. Je důležité být otevření, nedělat rozdíly a zbytečně se neuzavírat do monotematických skupin,“ upozorňuje finanční ředitelka technologické firmy Creative Dock Gabriela Teissing.
Naráží tak na nejrůznější způsoby, kterými se ženy od mužů separují za účelem posílit vlastní pozici. Někdy jsou to konference, jindy celé organizace, podnikatelské žebříčky či mediální projekty. Jenže jak říká Gabriela Brávník Milfortová, regionální ředitelka investiční společnosti Golden Gate, tyto počiny svojí existencí jen se zpožděním reagují na kategorie, ve kterých byli vždy převážně zastoupeni muži.
„Nejsme ve sportu. Kategorie žen či jiných genderů v práci neexistuje. Jsme v perfektní kategorii mix a díky za to,“ dodává Teissing. Sama dobře ví, o čem mluví – bývala profesionální golfistkou, a tak striktně rozdělený sportovní svět zná stejně dobře jako svět byznyzu. O úspěch „v mixu“ se musela porvat, třeba když zakládala agenturu Rebel & Glory, zabývající se virtuální realitou.
Projekty, v nichž úspěšné ženy inspirují jiné ženy, mohou mít protichůdné důsledky. „Jako ženu ve vedoucí pozici a zároveň matku dvou malých dětí mě samozřejmě nejvíce inspirují ženy ve stejné situaci,“ uznává Zuzana Heiník Bělová, ředitelka společnosti Beldental.
„Otázka, jak skloubit roli matky, manželky a ředitelky bez úhony na svém duševním zdraví je něco jako model kritické cesty obchodního cestujícího – neřešitelný problém, kdy jen optimalizujete, ale nikdy nedosáhnete ideálního řešení,“ domnívá se a naráží tak na stávající obecné nastavení společnosti.
„Mnoho žen ve vrcholných manažerských funkcích opravdu stále doma nastupuje druhou směnu celé logistiky kolem rodiny a emoční péče o atmosféru domova,“ potvrzuje také Gabriela Brávník Milfortová.
„Na druhou stranu tráva na zahradě se taky sama zázračně neseká a pneumatiky nevyměňují. Myslím, že všichni máme své výzvy, a zejména jde o to, jak si to dokáže každý pár nebo rodina doma nastavit. Správně je to tak, jak to vyhovuje oběma partnerům,“ dodává.
Tím, že se ženy s vidinou inspirace, obohacení a vzdělávání separují od mužů, jednak posilují ono rozdvojené vnímání pracovních příležitostí, jednak samy sebe mohou ochudit o dovednosti, které by jim mohli předat muži. Když výběr svého mentora nemusíte omezovat podle genderu, zvyšujete pravděpodobnost, že se naučíte kvalitnější věci.
„Pokud chceme být v byznysu úspěšní, nemělo by záležet na pohlaví, ale na zkušenostech, znalostech, chování, odhodlání, vzdělání, rychlosti nebo odvaze zariskovat,“ přidává další důležitý úhel pohledu Zuzana Heiník Bělová.
„Skutečně nezáleží na tom, zda nám ‚best practice‘ předává muž, nebo žena. Ale je třeba si udělat pořádek v tom, jaké vzorce a rady si od koho přebíráme. Já si hlídám své osobní hranice a priority, a proto si od obou pohlaví beru pouze to, co se mnou v dané chvíli rezonuje,“ konstatuje.
Souhlasí s tím i Gabriela Teissing, podle níž hraje u předávání zkušeností gender roli v tématech, jako je fungování v kolektivu, jak být vidět nebo jak dosáhnout ocenění. „Chápu to tak, že aktivity pouze pro ženy pomáhají ženám využít rovných příležitostí. Inspirují je, ukazují možné cesty, kudy se v životě vydat. Až bude ve všech oblastech hodně žen, nebude zvláštní pozornosti třeba,“ myslí si.
A pak je tu to v úvodu naznačené srovnávání. Nejrůznější ženské žebříčky motivují ženy bojovat jedna s druhou. A navíc, je srovnávání obecně vůbec k něčemu?
„Nepovažuji to za zdravé. Nepoměřuji se ani s jinými ženami, ani s jinými muži. Každý máme jinou výchozí pozici. A to, co mě zajímá, je, jaká budu za rok proti tomu, jaká jsem dnes,“ říká Gabriela Právník Milfortová.
„Pak mi ostatní nejsou konkurencí, ale inspirací. Svůj úspěch měřím svou radostí ze života. A také tím, kolika lidem jsem pomohla, aby se ve svém životě cítili lépe a žili naplněnější a ekonomicky i osobnostně svobodnější život. Jsem přesvědčená o tom, že čím víc šťastných lidí, tím lepší společnost jako celek,“ uzavírá.
