Debata o pražské byznysové scéně přelomu 19. a 20. století by rozhodně nebyla úplná, kdyby v ní nezaznělo jméno Josef Novák. Nápadný dům, který nechal tento obchodník v letech 1901 a 1904 vystavět na Vodičkově ulici, totiž znamenal pro metropoli malou revoluci. A to revoluci v nakupování.
Komplex, který dodnes nese jméno U Nováků, byl ve své době první obchodní dům západního střihu v českých zemích. Do Prahy tak vnesl koncept, který se v posledních dekádách rozvíjel především v Paříži, odkud následně pronikl i do dalších evropských metropolí, jako Berlín nebo Vídeň.
Vůbec poprvé zde tak Pražané našli různorodý sortiment pod jednou střechou. K dostání byly látky všeho druhu, záclony, koberce, ale i nábytek a další bytové vybavení. A pochopitelně nechyběla ani kosmetika a konfekční móda.
Pomyslnou třešničkou na dortu pak byla bohatá nabídka občerstvení, která zahrnovala nejen studené pokrmy, ale také nápoje, jako je káva, čaj, horká čokoláda, minerální vody, pivo, víno či dokonce likéry. To vše servírované v okázalém prostředí, které navrhl oceňovaný architekt Osvald Polívka.
Srdcem celé budovy tehdy byla dvorana s proskleným stropem a monumentálním dvouramenným schodištěm vedoucím do druhého patra. Po stranách se nacházela galerie, kterou nesly kovové sloupy s ozdobnými mramorovými hlavicemi. Vedle další výzdoby dvoraně dominovala také menší fontána a akvárium.
Foto Český svět 24.11.1904
Foto Český svět 24. 11. 1904
Po obvodech i v samém středu velkorysého prostoru se pak nacházely pulty plné zboží. Původní budova však nesloužila pouze obchodním účelům, což bylo do té doby typické i pro mnohé obchodní domy ve Vídni. Ve vyšších patrech se tak nacházely luxusní byty či kanceláře.
V lokalitě Vodičkovy ulice začali Josef Novák a jeho rodina podnikat už v roce 1873. Tehdy spolu se svou matkou a starším bratrem Antonínem na splátky zakoupil Knitlův niťařský a hračkářský závod.
Sousední prostory restaurace U Štajgrů, a následně i celý dům, který na místě současného paláce stával, se pak Novák rozhodl přikoupit nedlouho po bratrově smrti, když se sám ujal vedení podniku.
Jeho záměr byl prostý. Vybudovat na parcele, kde dříve stával dům řezníka Vodičky, obchodní dům po vzoru těch francouzských. V roce 1906 – tedy pouhé dva roky po otevření obchodního domu – pak v jednapadesáti letech umírá i sám Josef Novák.
Foto Thomas Ledl / Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)
Foto Thomas Ledl / Wikimedia Commons (CC BY-SA 4.0)
Další významná etapa rozvoje rozsáhlého komplexu začíná v roce 1927, poté co došlo k náhlému zřícení sousedního domu na nároží ulic Vodičkova a V Jámě. V návaznosti na sousední pozemky po dalších zdemolovaných domech tak v centru Prahy vznikla stavební parcela o rozloze zhruba šest tisíc metrů čtverečních.
Tu následně získala, podobně jako původní obchodní dům U Nováků, do svého majetku Libuše Nováková, dcera textilního průmyslníka Cyrila Bartoně z Dobenína a manželka Josefa Nováka mladšího. Hned v témže roce tak mohly začít práce na přestavbě a rozšíření stávajícího obchodního domu.
I tentokrát ho projektoval Oskar Polívka. Na rozdíl od své první realizace na Vodičkově ulici však nyní uplatnil modernistické prvky, kterými se nechal inspirovat při své studijní cestě do Spojených států. Takovým příkladem je i na pražské poměry vysoká věž, která vystupuje ze střešních partií budovy.
Jak už ale bylo zmíněno, stavební zásahy neminuly ani původní stavbu, která byla po více než dvaceti letech přizpůsobena moderním nárokům. Dům tak ztratil charakter klasického obchodního a byla zde vybudována nová pasáž, která je po sousední Lucerně označována za druhou nejstarší v Praze.
Charakter pasáže s různorodými prodejnami, kavárnami i restauracemi, kde se uplatnily nejmodernější technologie a materiály, získala i už zmiňovaná dvorana, která tak přišla o své schodiště.
Také nové křídlo rozsáhlého komplexu v centru Prahy získalo multifunkční charakter s byty, kancelářemi či podkrovními ateliéry. V jeho suterénu vzniklo rovněž zázemí pro kabaret a divadlo.
Zdejší sál v době své největší slávy mezi lety 1929 a 1938 využívalo také Osvobozené divadlo Voskovce a Wericha. Do Domu U Nováků se pak Werich vrátil v roce 1955 s divadlem Satiry, které o dva roky později získalo nový název – ABC. A pod tímto názvem zde sídlí dodnes.
Foto Jan Purkert
Foto Jan Purkert
Z Domu U Nováků se jednoduše stal unikátní velkoměstský palác, který spolu se sousední Lucernou a palácem Rokoko tvoří nejrozsáhlejší komplex pasáží v hlavním městě. Ačkoliv má léta své největší slávy zřejmě už dávno za sebou, dodnes tvoří nepřehlédnutelnou perlu v samém srdci české metropole.
