Málokteré odvětví si během pandemie prošlo tolika zásadními změnami jako zdravotnictví. Obrovské množství práce se kromě nemocnic a laboratoří nahrnulo i na firmy typu mělnické IT společnosti CNS, která se oblasti věnuje už od devadesátých let.
‚‚Zaběhnuté principy šly do koše a rozhodoval čas,“ říká o náročném období její spolumajitel a obchodní ředitel Petr Samek. Hackerské útoky na nemocnice pak ukázaly i nedostatky v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Podle Samka se to zdaleka netýká jenom zdravotnických zařízení, na ochranu v tomto směru ‚‚kašle“ většina firem nejen v Česku, ale například i ve Spojených státech. Právě v USA rozjela mělnická firma před lety svou první zahraniční pobočku.
Kořeny CNS přitom sahají do roku 1991, kdy Samek se svým celoživotním byznysovým partnerem Lubošem Hajnem založili sdružení dvou fyzických osob. S Hajnem se seznámil v roce 1990 v mělnické nemocnici na tehdejším oddělení výpočetní techniky. Hajn byl jediným dalším zaměstnancem tohoto předchůdce dnešního IT oddělení.
‚‚Ta doba přála zakládání nových společností a soukromému podnikání, tak jsme se poměrně rychle s tou prací v nemocnici rozloučili,“ vzpomíná Samek. V roce 1993 vzniklo „eseročko“, které se posléze v roce 1999 transformovalo na akciovou společnost.
Samek a Hajn jsou jejími jedinými vlastníky a každý vlastní polovinu firmy. Široká nabídka jejích produktů a služeb zahrnuje hlavně zdravotnické systémy a nástroje pro bezpečný přenos dat. CNS také vytváří software na zakázku a nabízí firmám audity či kompletní outsourcování jejich IT.
‚‚Jsme trochu taková stonožka, nemáme jeden vyloženě nosný produkt, všechny jsou přibližně stejně důležité. Naše historie je plná případů, kdy ta stonožka přišla o jednu nohu a nahradila ji jiná. Což by byl problém, pokud bychom neměli vyváženou nabídku,“ konstatuje Samek.
Velkou část zákazníků CNS tvoří zdravotnické laboratoře, kde v posledních dvou letech došlo k převratným změnám. „Před pandemií fungoval vztah mezi pacientem, lékařem a laboratoří tak, že pacientovi byl odebrán vzorek, laboratoř ho vyšetřila a výsledek poslala lékaři. A najednou chtěli lidi vědět své výsledky přímo,“ říká.
Na zdánlivě banální změnu však nikdo nebyl připraven. Podle Samka nestačila infrastruktura, informační systémy – a stát nestíhal už vůbec. Všechno se začalo měnit prakticky ze dne na den.
‚‚Stát najednou potřeboval data a začal nutit laboratoře, aby mu je poskytovaly nějakým automatizovaným způsobem. Firmy, jako jsme my, musely vymyslet, jak ta data dostat k lidem efektivně, a hlavně bezpečně,“ popisuje jaro 2020, o kterém mluví jako o ‚‚válečné medicíně“.
CNS tohle období přineslo i nové obchodní příležitosti. Samek hodnotí pozitivně i vývoj ve státní správě, zejména schválení zákona o elektronizaci zdravotnictví. ‚‚To je nejdůležitější změna, ke které by podle mě za normálních okolností nedošlo,“ míní Samek.
Obrat mělnické firmy, která má i s přidruženými společnostmi přes osmdesát zaměstnanců, se v posledních letech pohybuje kolem stovky milionů korun. Roční zisk dosahuje od deseti do dvaceti milionů, přičemž za rok 2021 Samek očekává mírně horší výsledek kvůli investicím do nových produktů, které se podle něj pozitivně odrazí v roce 2023.
Během pandemie poutaly pozornost například hackerské útoky na některé české nemocnice v Benešově nebo Brně. ‚‚Nevíme, jak často k podobným útokům dochází, pokud je to jenom trochu možné, tak se napadená instituce snaží škody zamaskovat, aby netrpěla její reputace. Tři medializované případy z posledních let jsou jenom špička ledovce,“ uvádí šéf firmy, jejímž pilířem jsou také nástroje na šifrování dat.
‚‚Pro útočníky to byl jednoduchý signál, že se sem vyplatí útočit, protože je velká šance vyrazit z nich nějaké výkupné. Když hrozí ztráta života, tak je ta entita mnohem víc vydíratelná než nějaká výrobní firma,“ míní Samek. Značná část hackerských útoků totiž využívá takzvaný ransomware – program, který zablokuje systém a požaduje výkupné za obnovení přístupu.
Podobné útoky nebo úniky dat však mohou postihnout jakoukoli firmu. Zejména malé a střední podniky podle Samka kybernetická bezpečnost nezajímá, většinou až do chvíle, než se samy stanou obětí útoku. Povědomí o fyzické a kybernetické bezpečnosti je podle něj v tomto směru značně vychýlené.
‚‚Vezměte si třeba velké právnické firmy. Ty mají v centrálách speciální odhlučněné a neodposlouchávatelné místnosti, kde probíhají ta nejtajnější jednání. A pak si posílají výstupy z těchto jednání mailem bez jakéhokoli šifrování,“ podává výmluvný příklad.
S produktem, šifrujícím datové přenosy, zamířila CNS před několika lety i do Spojených států, kde v Pittsburghu vybudovala svou první zahraniční pobočku. Mělnická CNS však záhy zjistila, že podnikání v USA je úplně jiné než v Česku.
‚‚Věci, které jsou zde úplně jednoduché, tam vůbec nefungovaly a obráceně. Firmu jsme založili prakticky hned, ale například nám nikdo nechtěl pojistit auto. Byznys je tam také daleko víc vztahový a než si ty vztahy vybudujete, tak to trvá,“ líčí.
Investice do americké pobočky se firmě zatím nevrátila, ale na trhu se už etablovala natolik, že se vstupem na něj pomáhá i dalším českým podnikům.
