Ekonomicky oslabit a odstřihnout od kapitálu. To je hlavní cíl sankcí, které začínají na Rusko padat jako reakce na jeho invazi na Ukrajinu. Pokud bude agrese pokračovat, po první sadě postihů budou následovat další.
Ty včera schválené začnou země Evropské unie spouštět už dnes odpoledne. Například Velká Británie zastaví podle ministryně zahraničí Liz Trussové obchodování s ruskými státními dluhopisy v Londýně, a pokud se Rusko nestáhne, Londýn se zaměří přímo na ruské klíčové oligarchy nebo organizace. Německo pak jako součást sankcí zastavilo schvalovací proces už postaveného plynovodu Nord Stream 2. I bez něj bude mít prý plynu dost, byť je otázkou, jaká bude jeho cena.
Už včera se země Evropské unie také dohodly, že Rusku zamezí vstup na kapitálové trhy v Evropě, což mu má znemožnit půjčovat si tam peníze. Adresné sankce se pak dotknou téměř čtyř stovek Rusů a ruských úřadů i firem. Mezi nimi je 351 členů dumy, ruského ekvivalentu české Poslanecké sněmovny. Kdo ale na černé listině zatím chybí, je prezident Vladimir Putin. A na svém seznamu ho nemá ani Velká Británie.
Otázka panovala nad tím, zda budou ve věci sankcí evropské země jednotné. Obzvláště nebylo jisté, jestli se za ně postaví Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán je považován za ruského spojence v srdci Evropské unie. A byť Maďaři nejprve s podporou sankcí váhali, nakonec se k nim připojili. To bylo podstatné hlavně z toho důvodu, že pro schválení sankcí byla potřeba shoda všech unijních zemí.
Naproti tomu nedošlo na vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, což by mu zabránilo dostat se k eurům a dolarům za svůj plyn a ropu. Evropské země by zkrátka Rusku nemohly platit za ropu a plyn, což by zřejmě vedlo k úplnému přerušení dodávek.
Zdrženlivost v tomto směru jde vysvětlit i tím, že by na tomto opatření podstatně tratily i evropské banky, u kterých mají ruské společnosti dluhy a které by pak zřejmě nebyly spláceny. Evropští bankéři oslovení agenturou Reuters označili hrozbu odstřižení země z mezinárodního platebního systému za „atomovou bombu“. Jen italským a francouzským bankám dluží subjekty v Rusku na 25 miliard dolarů, u rakouských bank je to 17,5 miliardy.
Proslýchá se nicméně, že si tuto „atomovou bombu“ Evropa nechává v záloze, pokud Putin bude v agresi pokračovat.
Na ruskou invazi zareagovaly i USA. Americký prezident Joe Biden oznámil postihy, které se zatím týkají dvou ruských bank – VEB a Promsvjazbank, a také obchodování s ruským státním dluhem na evropských trzích. „Rusko už nemůže brát peníze ze Západu,“ řekl prezident. To je ostatně cílem i evropských lídrů, Rusko podle nich musí pocítit vážné ekonomické následky za porušení suverenity Ukrajiny.
K sankcím se postupně během dneška přidávají i další země mimo Evropu. Podle agentury Reuters omezí japonské Tokio obchodování s ruskými státními dluhopisy a zmrazí majetek některých ruských představitelů.
Austrálie zase zavede finanční sankce a zákazy cestování na osm ruských představitelů, kteří napomáhali vstupu ruské armády do východní Ukrajiny. A postihy rozšíří zřejmě i na další ruské občany a firmy. Ukrajině chce naopak vyjít australská vláda co nejvíce vstříc, především tím, že upřednostní vyřízení žádostí o víza.
K sankcím přistoupil podle Reuters i samotný ukrajinský parlament a týkají se 351 Rusů, včetně zákonodárců, kteří podpořili uznání nezávislosti separatistických regionů.
Sankce se stejně jako v roce 2014, kdy Evropská unie a USA přijaly balík sankcí vůči Rusku kvůli anexi ukrajinského Krymu, samozřejmě dotknou i Evropy a jejích firem a podnikatelů. Zatím je však těžké odhadovat, do jaké míry. V případě Česka není mezinárodní obchod s Ruskem příliš velký. Loni tam tuzemské firmy vyvezly zboží za asi 94 miliard korun, což představuje přibližně dvě procenta českého exportu.
„Postoj České republiky v každém případě je, že se musíme domluvit na sankcích, které nebudou kosmetické a Rusko je pocítí,“ řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny český premiér Petr Fiala.
Samozřejmě je ve hře i situace, kdy Rusko v odvetě učiní nepřátelské kroky vůči českým firmám, které mají na jeho území výrobní závody nebo tam podnikají. Z těch největších je to například Škoda Auto nebo Home Credit skupiny PPF.
