Na burze v Moskvě se po třech týdnech opět obchoduje. Místo akcií jsou však v nabídce pouze dluhopisy federální vlády a vykupuje je ruská centrální banka, která se tak snaží zajistit finanční stabilitu. Ekonomové se shodují, že po znovuotevření plnohodnotného obchodování čeká moskevskou burzu prudký pád.
Naposledy byla burza otevřená v pátek 25. února, den po ruské invazi na Ukrajinu. Během následujícího víkendu však západní země uvalily na Rusko první balík drastických ekonomických sankcí a tamní centrální banka v obavách před panickým odlivem kapitálu burzovní obchodování zastavila.
Nyní jej chce postupně obnovit a pomocí výkupů dluhopisů ‚‚zajistit vyváženou likvidní pozici na trhu cenných papírů a zabránit nadměrné volatilitě“, uvedli zástupci banky v pátek. Informace o restartu obchodování s dalšími instrumenty se mají prý na stránkách banky objevit ‚‚později“.
Guvernérka Elvira Nabiullinová na páteční tiskové konferenci nechtěla specifikovat, kolik peněz hodlá centrální banka do výkupů dluhopisů investovat. Odmítla však srovnání s kvantitativním uvolňováním, k němuž v posledních letech přistoupila americká centrální banka Fed či evropská ECB, které tak chtěly nakopnout ekonomiky zdecimované pandemií.
‚‚Poté, co se na finanční trhy vrátí stabilita, plánujeme všechna získaná aktiva opět prodat,“ citoval Nabiullinovou server Moscow Times.
Nejprudší propad se však očekává, až odstartují nákupy a prodeje akcií ruských společností. Předzvěstí tohoto dění bylo v posledních týdnech například obchodování na londýnské burze, kde jsou firmy jako Gazprom, Lukoil nebo Novatek kotovány také. Cena jejich akcií se po útoku na Ukrajinu zřítila a burza obchodování s nimi začátkem března pozastavila.
Moskva chce zamezit panickému odlivu kapitálu i tím, že cizincům dočasně zakáže prodej ruských aktiv. Vysvětluje to tím, že se snaží zajistit, aby si své rozhodnutí řádně rozmysleli. ‚‚V současné sankční situaci jsou zahraniční podnikatelé nuceni řídit se nikoli ekonomickými faktory, ale rozhodovat se pod politickým tlakem,“ řekl ruský premiér Michail Mišustin, když opatření 1. března oznamoval. Cizinci tvořili na moskevské burze v loňském roce necelou polovinu obratu.
‚‚Propad ruské burzy bude po jejím otevření extrémní, čehož si je tamní centrální banka dobře vědoma. Zákaz prodejů místních cenných papírů zahraničním investorům, stejně tak jako zvýšení sazeb, jej může mírně přibrzdit, ale můžeme očekávat, že se ruští občané budou snažit dostat kapitál z ruských akcií, podobně jako vzali útokem ruské banky,“ uvedl už dříve analytik společnosti XTB Štěpán Hájek.
