Pandemická éra levných peněz, kvůli kterým inflace po celém světě láme mnohaleté rekordy, definitivně skončila. Nejnovější zápis ze zasedání americké centrální banky Fed potvrzuje, že úrokové sazby ve Spojených státech letos výrazně vzrostou.
A protože jsou USA největší světovou ekonomikou, každý jejich ekonomický krok má okamžitý dopad na globální trhy. Fed se navíc hodlá zbavovat cenných papírů, které drží – a to zhruba dvakrát rychleji, než když k podobnému kroku přistoupil naposledy.
Tempo takzvaného snižování bilance Fedu může být až 95 miliard dolarů měsíčně. Tolik státních dluhopisů či cenných papírů krytých hypotékami chce americká centrální banka postupně ukrajovat ze své držby. A jak vyplývá ze zápisu březnového zasedání Fedu zveřejněného 6. dubna, na tomto tempu panovala obecná shoda.
Ve snaze ochránit americkou ekonomiku před dopady pandemie nakupoval Fed na dluhopisovém trhu ve velkém a jeho bilance vzrostla z 3,8 bilionu dolarů (hodnota z jara 2020) až na 8,5 bilionu. Toto období takzvaného kvantitativního uvolňování nyní vystřídá období kvantitativního utahování.
Poslední obdobný cyklus proběhl v letech 2017 až 2019 a Fed se během něj měsíčně zbavoval dluhopisů v hodnotě 50 miliard dolarů. Nynější utahování tak bude probíhat téměř dvojnásobným tempem.
Očekává se, že výbor Fedu pro operace na otevřeném trhu (FOMC) schválí snížení bilance na svém příštím zasedání, které se bude konat 3. a 4. května. Důvodem je vysoká inflace, která se v USA v únoru vyšplhala na 7,9 procenta – nejvíc od roku 1982.
Fed kvůli ní v polovině března zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Ke zvýšení přistoupil poprvé od roku 2018 a záznam z březnového zasedání ukázal, že bankéři byli spíš pro dvojnásobné zvednutí, ale upustili od něj kvůli ruskému útoku na Ukrajinu.
Příští zvýšení však už mají být o půl procentního bodu a Fed naznačil, že jich letos bude šest.
Jak poznamenal server Axios, záznam ze zasedání vyvrací všechny zbývající pochybnosti o rychlejším utahování šroubů než dříve. Podle agentury Bloomberg se investoři domnívají, že bude nejagresivnější za poslední tři dekády. Kombinace zvyšování sazeb, které firmám zdraží bankovní financování, a konce podpory ekonomiky formou nákupů státních dluhopisů poslalo hlavní americké akciové indexy dolů.
Index Dow Jones, zahrnující akcie třiceti předních amerických podniků, ve středu klesl o 0,42 procenta a širší index S&P 500 o 0,97 procenta. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z technologického sektoru, se propadl o 2,22 procenta.
Akciové výprodeje pokračovaly druhým dnem, jelikož už v úterý naznačila postup Fedu vyjádření některých zástupců americké centrální banky. Její místopředsedkyně Lael Brainard uvedla pro CNBC, že je ‚‚nesmírně důležité srazit inflaci“. A její slova posléze potvrdila šéfka sanfranciské divize Fedu Mary Daly. „Musíme zajistit, abyste se večer, když jdete spát, nebáli, že zítra budou ceny podstatně vyšší,“ nechala se slyšet.
