Zvednuté palce kolemjdoucích po pár hodinách přestanete počítat. Stejně tak i pohledy. Pohledy snad úplně všech. A to i babiček, které nějaké auto naposledy rozechvělo, když jejich manžel před čtyřiceti lety na dvoře slavnostně zaparkoval novou Škodu 120 L v barvě UHO.
Teď za to může něco jiného. Lamborghini Urus v barvě Viola Pasifae.
Tohle auto má jednu výhodu. Všimne si ho hluchý i slepý. Hluchého do očí praští design, ale nejdřív ta BARVA. Světe, div se, ale mezi lidmi ochotnými zaplatit za auto sedm až osm milionů korun je spousta těch, kterým se líbí. I proto je tahle svítivá fialová na Urusu třetí nejčastěji objednanávanou barvou.
Dostal ji i kus, který byl pro italskou automobilku výjimečný. Měl totiž štítek s výrobním číslem dvacet tisíc. V Lamborghini se k němu propracovali po čtyřech letech od zahájení výroby. Mimochodem, dvacet tisíc aut škodovka v Mladé Boleslavi naseká za čtrnáct dnů.
Slepého pak logicky při setkání s tímhle autem do očí nepraští nic. Urus se čtyřlitrovým osmiválcem a příplatkovým výfukem Akrapovič ho však z temnoty vytrhne prostě tím, že na něj spustí staccato, o kterém chlapci ve vytuněných golfech sní jen v těch nejdivočejších snech.
Urus ale umí být i relativně nenápadný. Tedy pokud jde o zvuk. Jen z šesti jízdních režimů musíte navolit ten, který je pojmenovaný Strada. Ten ve spojení s 650 koňmi pořád zajišťuje dost zábavy, jen u toho není tak hlučný a má v pohotovosti všechny asistenční systémy, které výrazně snižují fakt, že se při zkoušení jízdních limitů zabijete.
Kdo to ale chce s veškerou jízdní i akustickou parádou, volí režim Sport. A člověk se sníženým prahem pudu sebezáchovy pak zapne rovnou režim Corsa, který všechny ochraňující anděly vyžene hlídat někam jinam. A protože tohle není placaté lamborghini na víkendové překonávání rychlostních rekordů, nastavit se dají i režimy Sabbia, Terra a Neve (off-road, písek a sníh).
Proč asi? Třeba proto, že tahle auta z italské továrny míří i na Blízký východ, do Číny a samozřejmě USA. A do začátku války se prodávala také v Rusku.
To jsou místa, kde je o tohle nejrychlejší SUV vůbec největší zájem. A ne všude je sucho, teplo a silnice jako koberce. Že si s tím Urus dokáže poradit, dokázal třeba rychlostním rekordem na zamrzlém jezeře Bajkal nebo zdoláním nejvyššího silničního průsmyku světa, kterým je Umling La Pass v nadmořské výšce 5883 metrů, což je výš než základní tábor pod Everestem.
Urus je pro Lamborghini i celý koncern Volkswagen, pod něhož italská značka spadá, příslovečné zlaté vejce. Z prodejů automobilky dělá víc než šedesát procent a aby se vůbec stíhal vyrábět v rozumných termínech, továrna na severu Itálie se před lety zvětšila z osmdesáti na 160 tisíc metrů čtverečních a počet zaměstnanců vyskočil o 500.
Urus je cenný je i proto, že víc než sedmdesát procent jeho majitelů si auto s býkem ve znaku koupilo vůbec poprvé. A dostat zákazníka ochotného utratit tolik peněz k podpisu smlouvy, je ve světě superdrahých aut hodně velká výhra. Dost pravděpodobně to totiž nebude jeho poslední nákup, což ukazují i poslední výsledky Lamborghini.
Automobilka totiž už jen sklízí, jelikož letošní první půlrok byl tím nejlepším v celé historii značky. Přes pět tisíc objednávek napříč nabízenými modely, o třetinu vyšší obrat, který vyskočil na 1,33 miliardy eur, provozní zisk 425 milionů eur a výrobní kapacita je na rok dopředu vyplněná.
Pokud jde o Urus, jeho podíl na prodejích se navíc nejspíš o něco zvýší, protože ještě do konce srpna má proběhnout premiéra omlazené verze, což prodeje obvykle na nějakou dobu nakopne. A dá se to čekat i v rámci Česka, kde se Urusů ročně prodají nižší desítky kusů.
Kdo ty hříšné peníze za „rodinné lamborghini“ zaplatí, je šťastný člověk. Pokud tedy není introvert. Urus mu útratu vrací pořád. Ostrými liniemi, bezrámovými dveřmi, logy rozzuřeného býka uvnitř i venku, červenou pojistkou chránící startovací tlačítko… To je design. Ještě výmluvnější je ale to, jak Urus jezdí.
Výkon se zdá být nekonečný, což vás nepřekvapí u auta z kategorie „superspotovní placka“, ale tohle je SUV, ve kterém odvezete rodinu k moři na Côte d’Azur. Při jízdě nezažíváte žádné skákání, žádný řev, který by obtěžoval. Navíc jste obklopeni komfortem luxusního auta a za zády máte 600 litrů velký kufr.
O to víc je to ale možná všechno děsivější. Ono vás to totiž nenechá klidné. Sešlápnete pedál, osmistupňová automatická převodovka si podřadí a pak už se nestačíte divit. Čekání na to, kdy Urusu dojde síla, je zbytečné. Za normálních okolností, kdy před sebou nemáte nekonečně dlouhou německou dálnici, se to totiž nestane.
Bohatým se tohle líbí. A automobilce ze Sant’Agata Bolognese tak díky Lamborghini Urus dech hned tak nedojde. Mírné zadýchání může způsobit snad jen první SUV od Ferrari, jehož premiéra se čeká v řádu týdnů.
