Zatímco evropští politici budou v pátek hledat řešení, jak ulevit evropské ekonomice od vysokých cen energií, v Česku začíná od soboty 1. října platit úsporný tarif, který všem sníží faktury za energie. Na něj pak naváže zastropování cen – ale pozor, i když je často předkládáno, že bude platit už od listopadu, fakticky s ním lze počítat od začátku příštího roku.
„Je to taková lišácká formulace víceméně asi z politických důvodů. Ta vyjádření přišla před volbami a tehdy se vláda snažila, aby lidé zastropování pocítili co nejdříve. Ale z hlediska cen, které nakonec zaplatíme jako spotřebitelé v listopadu a prosinci, budeme platit zastropované ceny až od 1. ledna,“ vysvětluje energetický konzultant Jiří Gavor.
Úsporný tarif platí pro všechny retailové spotřebitele (domácnosti), kteří pro jeho zavedení nebudou muset nic dělat. Dodavatelé energií je sami zohlední ve vyúčtování pro další měsíce. Mnoha zákazníkům velkých zavedených firem, jako je ČEZ, PRE, Innogy nebo E.ON, už přišly informační SMS, e-maily nebo dopisy, ve kterých informují o připsání státního příspěvku na účty za energie. Ti, kterým ještě nic podobného nepřišlo, se dočkají v nejbližších pracovních dnech.
Kolik bude příspěvek pro následující tři měsíce dělat? Díky úspornému tarifu bude domácnostem s distribuční sazbou D01d, D02d a D25d z účtů za elektřinu stržena částka 3500 korun. Pro domácnosti se sazbami D26d, D35d, D45d, D56d a D57d půjde o dva tisíce korun.
Praktický příklad: pokud dnes domácnost se sazbou D02d platí měsíčně 1200 korun za elektřinu, do konce roku ji bude mít zaplacenou a doplatí za následující čtvrt roku pouhou stokorunu (1200 korun krát tři měsíce = 3600 korun).
Obchodníci těm, kdo platí své účty za energie skrze SIPO či inkaso, automaticky sníží zálohy. Ale ani ti, kteří platí trvalým příkazem a nezmění si ho, nepřijdou zkrátka. Úsporný tarif se pozitivně odrazí v jejich ročním vyúčtování, a klienti tak získají vyšší přeplatek, nebo budou o to méně doplácet.
Kolik jaká domácnost na úsporném tarifu ušetří, si může vypočítat v online kalkulačce od Ministerstva průmyslu a obchodu.
Domácnosti k tomu dostanou ještě jeden příjemný bonus. Od prvního října totiž nebudou ve svém vyúčtování platit příspěvek na obnovitelné zdroje energie (na fakturách ukrytý pod zkratkou POZE), který běžně činí až 599 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu. Na tuto úlevu stát vyčlenil 23 miliard korun a na rozdíl od úsporného tarifu by měla platit celý příští rok.
„Zdá se, že Úsporný tarif poběží jen do konce roku. Měl pokračovat i v příštím roce, ale místo toho ho nahradí zastropování,“ uvedl v nedávném rozhovoru Pavel Elis, šéf Pražské energetiky. Její zákazníci už nové rozpisy vidí například v online aplikaci Moje PRE, podobně to mají i zákazníci ČEZ nebo Innogy.
Vláda rozhodla, že ceny pro spotřebitele v podobě domácností, živnostníků i podnikatelů maloodběratelů, budou zastropovány na maximální hranici tří korun za megawatthodinu plynu a šesti korun za megawatthodinu elektřiny, a to včetně DPH – ovšem bez poplatků za distribuce, které tvoří zhruba polovinu hodnoty na konečném vyúčtování.
Zastropování cen bude fakticky platit od 1. ledna 2023, avšak dodavatelé jej mohou v rámci nového rozpisu záloh pro příští rok zohlednit už v listopadu a prosinci tohoto roku. „Mnozí lidé ani nevnímají, jaké platí ceny, ale je pro ně rozhodující hlavně výše záloh,“ připomíná Gavor.
„Dodavatelé na základě nařízení vlády a kompenzačního mechanismu, který ještě není definitně stanovený, nové ceny zohlední v zálohách platných pro celý příští rok. Když budou vědět, že od 1. ledna bude platit zastropování cen na daných hodnotách, tak se už od prvního listopadu dají nižší ceny zohlednit v nových zálohách na faktuře pro příští zúčtovací období,“ vysvětluje.
Do konce roku tak budou domácnosti a maloodběratelé platit plné ceny, které mají nasmlouvány se svými dodavateli – maximálně se jim změní výše zálohy. Za zastropované ceny budou energii odebírat až od nového roku, a pro ty, kteří mají dojednané nižší ceny, než je maximální strop, se nic nezmění ani poté.
Definitivní podoba zastropování cen ale ještě není odklepnuta, a může tak dostát změn. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela například hovoří o tom, že zastropované ceny by bylo možné uplatnit jen do určitého objemu spotřeby, aby lidi motivoval k úsporám energií.
Stát zmíněnými opatřeními významně uleví zejména nejohroženějším skupinám a mnoho lidí ochrání před energetickou chudobou či exekucemi. Typicky se jedná o klienty zkrachovalých dodavatelů jako Bohemia Energy, Kolibřík a dalších, kteří loni ukončili činnost a hodili své klienty do režimu DPI nebo k jiným dodavatelům – ti však nebyli schopni nabídnout nízké ceny jako před rokem a půl.
Není to zároveň tak, že by za dodané energie najednou nikdo výrobcům energií nezaplatil. Ve výsledku vše zaplatíme opět my všichni, jen to minimálně po celý příští rok nebude z kasy zvané „moje peněženka“, ale z kasy zvané státní rozpočet.
Zastropování cen může přijít stát na 200 miliard korun ročně, ministerstvo financí plánuje, že sto miliard navíc vybere z daně z mimořádného zisku, vyšších dividend od státních podniků a také z obchodování s emisními povolenkami. To vše ale vychází jen na sto miliard nových příjmů.
