Akcie Zuckerbergova impéria, společnosti Meta Platforms, jsou od ledna dole o více než šedesát dva procent. Na první dobrou by se nabízelo to svádět na celkovou nepřízeň trhu: S&P 500 je za rok o pětadvacet procent níže, technologický NASDAQ skoro o třicet pět, a šéfka ARK Invest ze zoufalství píše Americké centrální bance. V případě Mety je to však jiné.
Firma jednak od svého loňského vrcholu odepsala už 700 miliard dolarů hodnoty, ale především navzdory nepřízni trhu pokračuje v pálení miliard na nejspíš dávno ztracené vartě. Ze situace už si utahují i další američtí miliardáři, počínaje Markem Cubanem a konče Elonem Muskem, který Zuckerberga v upomínce na excentrického panovníka Ludvíka XIV. nazval Zuckem čtrnáctým.
Slavný shortař Michael J. Burry se drží víc při zemi, přesto si neodpustil relativně čerstvý tweet, podle kterého prý firma opakuje nákladnou chybu Coca-Coly z poloviny osmdesátých let.
Burryho proslavil snímek Sázka na nejistotu režiséra Adama McKaye inspirovaný knihou The Big Short: Inside the Doomsday Machine od Michaela Lewise. Obě díla popisují, jak podivínský investor vydělal stovky milionů dolarů úspěšnou sázkou na příchod hypoteční krize a zhroucení trhu s rizikovými úvěry.
Nebyl to ale jediný Burryho úspěšný call: v roce 2019 odhadl silné podhodnocení akcií GameStopu a během pandemického boomu předpovídal současné zhroucení trhů. O Burrym navíc rozhodně nelze říci, že by byl proti Metě zaujatý – ještě v prvním čtvrtletí letošního roku tvořila firma spolu s dalším internetovým gigantem, společností Alphabet, významnou část portfolia Burryho hedgeového fondu Scion Asset Management.
Ve druhém čtvrtletí však obě společnosti poslal k vodě a dnes naznačuje, že celý nápad s metaverzem byl Zuckerbergův velký omyl. Zuckerberg bude muset podle Burryho sklapnout podpatky a vrátit se s firmou k tomu, co mu jde nejlépe – sociálním sítím. Čím přesně mu to připomíná historickou zkušenost firmy Coca-Cola?
V roce 1985 začal slavný výrobce limonád ztrácet tržní podíl ve prospěch konkurenční PepsiCo. Slepé testy došly k závěru, že spotřebitelé dávají přednost sladšímu konkurenčnímu produktu. Společnost se proto odhodlala k radikálnímu kroku změnit recepturu svého vlajkového produktu a získat tak ztracený tržní podíl.
Výsledek byl ale přesně opačný. Nová chuť v ústech stále věrných zákazníků rychle hořkla a firma jen pár týdnů od uvedení nové receptury na trh dostávala okolo pěti tisíc rozzlobených telefonátů denně. Produkt byl uvedený na trh v dubnu a už v červnu se počet denních naštvaných telefonátů vyšplhal na osm tisíc a Coca-Cola musela rozšířit personální kapacity svého call centra. 11. července 1985, sedmdesát devět dní po oznámení změny receptury, uspořádala společnost tiskovou konferenci, kde se omluvila a oznámila návrat původní receptury.
V případě Mety připomíná podobnou změnu osvědčené receptury sázka na metaverzum namísto úspěšné, byť kontroverzní sociální sítě. Výsledek? Vlajkový produkt této strategie, virtuální realita Horizon Worlds, už spolykala miliardy dolarů kapitálu a měla mít do konce letošního roku 500 tisíc aktivních uživatelů za měsíc. Meta ale momentálně snížila „metu“ projektu na 280 tisíc.
I to se přitom zdá ve světle informací, které nedávno přinesl The Wall Street Journal, jako příliš vysoká ambice. Reálná uživatelská základna je totiž méně než 200 tisících aktivních uživatelů měsíčně a i tu je problém udržet – od jara uživatelská aktivita v metaverzu klesá a řada raných uživatelů opouští platformu zhruba po měsíci.
Ti, kteří zůstávají, navíc navštěvují zhruba devět procent dostupných světů a zbytek Zuckerbergova metaverza je pustý. Sestupnou tendenci má za tři roky od jeho uvedení i používání prémiového VR produktu firmy, headsetu Quest VR. Produkt je v získávání uživatelů pozadu i ve srovnání s konkurencí, kterou představuje osm let starý VR Chat.
Naneštěstí pro současné investory Mety a navzdory propáleným miliardám dolarů na vývoji nepopulárního produktu to nevypadá, že by se Zuckerberg chtěl plánu na svůj meta pomník vzdát. Dokazuje to mimo jiné spuštění nového prémiového headsetu Meta Quest Pro s cenovkou téměř 38 tisíc korun.
Možná je Mark Zuckerberg ve svém virtuálním snu již tak hluboko, že raději zkouší dobrat se úspěchu silou – tedy strategií, která v devadesátých letech a na začátku tisíciletí tak skvěle zafungovala Microsoftu. Zuckerberg už letos do Reality Labs, vyvíjející pro Metu produkty zastřešené hlavičkou metaverza, investoval necelých šestnáct miliard dolarů. Divize oproti tomu za třetí čtvrtletí vykázala ztrátu 2,81 miliardy a celková ztráta za první polovinu roku dosáhla výše 5,8 miliardy dolarů.
Lepší to ostatně nebylo ani loni, kdy se slovo metaverzum zdálo být díky kryptohorečce ještě cool. Za loňský rok Reality Labs firmě odepsala přes deset miliard dolarů a sám Zuckerberg je od začátku letoška chudší o 77,7 miliardy…
