Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně stouply o 15,1 procenta. Tempo inflace výrazně zpomalilo, v září byly ceny meziročně vyšší o osmnáct procent. Analytici očekávali zpomalení jen o desetiny procentního bodu.
„Největší vliv na vývoj cenové hladiny měla v říjnu vládní úsporná opatření pro domácnosti ve formě příspěvku na energie. Díky promítnutí úsporného tarifu do cen elektřiny a nulovému poplatku za podporované zdroje energie se ceny proti září snížily o 1,4 procenta. Byl to jediný meziměsíční pokles cen od prosince 2020,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Podle analytiků by bez těchto opatření růst cen proti září zrychlil na více než osmnáct procent.
Ceny elektřiny v oddíle bydlení klesly v říjnu meziměsíčně téměř o 54 procent, na druhou stranu však podle statistiků vzrostly ceny zemního plynu o 2,7 procenta, tuhých paliv o 8,4 procenta a tepla a teplé vody o 3,1 procenta.
Ceny potravin oproti září stouply, například u zeleniny byly vyšší téměř o deset procent, u vajec o 27 procent a u cukru o celých 54 procent. Oděvy pak zdražily o 3,6 procenta a obuv o 4,5 procenta. V oddíle doprava vzrostly po dvouměsíčním poklesu ceny pohonných hmot a olejů o pět procent. Ceny zboží úhrnem klesly o 2,8 procenta, zatímco ceny služeb o 0,7 procenta vzrostly.
Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen se v říjnu dostalo na nejnižší hodnotu od letošního dubna, kdy inflace činila 14,2 procenta. Naposledy meziroční inflace zpomalila v srpnu na 17,2 procenta, předtím třináct měsíců v řadě zrychlovala. V září pak opět zrychlila na osmnáct procent a dosáhla nejvyšší hodnoty od prosince 1993.
Zpomalení meziročního cenového růstu bylo v říjnu podle statistiků ovlivněno zejména cenami v oddíle bydlení, kde ceny elektřiny klesly o 38 procent, zatímco v září o 38 procent vzrostly. Naopak v segmentu potravin a nealkoholických nápojů meziroční růst cen opět zrychlil.
Říjnová inflace byla o 2,3 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka ve své podzimní prognóze. Ředitel sekce měnové Petr Král uvedl, že odchylku způsobila vládní opatření na omezení cen energií. Ceny potravin nicméně rostly rychleji, než centrální banka očekávala. Vyšší byla i jádrová inflace.
Pokles tempa inflace v Česku znamenal mezi evropskými státy posun z desátého na patnácté místo nejvyšších inflací. Nejhůř je na tom na starém kontinentě dlouhodobě Turecko – nyní tam inflace činí 85,5 procenta. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu.
