Vlajková loď byznysové skupiny SatoshiLabs získala nového výkonného ředitele. Po bitcoinové legendě Markovi Palatinovi se stal šéfem Trezoru dosavadní produktový ředitel firmy Matěj Žák.
Palatinus se rozhodl předat manažerské křeslo a věnovat se opět tomu, co ho od začátku baví nejvíce: technologiím. Nadále mu zůstává poslední slovo, pokud jde o firemní strategii a vizi. SatoshiLabs vedle Trezoru vlastní také společnosti Invity, Vexl a Tropic Square.
Kudy vedla kariérní cesta jeho nástupce? Co soudí o sváru uživatelské bezpečnosti a přívětivosti? A proč nepřestává věřit bitcoinu? O tom všem jsme s Matějem Žákem hovořili v exkluzivním rozhovoru.
Jak se člověk s hudebním vzděláním stane šéfem prestižní kryptoměnové společnosti?
To je vlastně docela bizarní příběh. Vystudoval jsem Berklee College of Music, a přestože jsem stále aktivním hudebníkem, už od gymnázia jsem měl jeden úplně nesouvisející koníček – silně jsem se zajímal o informační technologie, na kterých mě bavila hlavně jejich škálovatelnost.
Nejprve jsem naskočil na startupový hype a chtěl vybudovat nějaký vlastní škálovatelný byznys. V tom jsem sice neuspěl, ale jedna věc vedla k druhé a já se dostal k inzerátu od SatoshiLabs. Ten se týkal produktového portfolia Trezoru, kam jsem se přihlásil možná i proto, že mě zároveň doporučila kamarádka, která tehdy pracovala v marketingu firmy.
Jak vypadaly začátky kariéry v SatoshiLabs?
V květnu roku 2019 jsem nastoupil jako klasický produktový manažer. Zajímavé je, že jsem byl vlastně prvním oficiálním produktovým manažerem ve firmě. Jeden ze zakladatelů na to téma občas žertoval, když říkal, že Matěj je nejlepší produkťák, jakého jsme kdy měli.
Nastupoval jsem skutečně jako junior a neznal jsem v té době pořádně ani metodologii produktového managementu. Měl jsem ale jednu výhodu – díky zkušenosti se stavěním vlastního startupu jsem, aniž bych to věděl, disponoval myšlenkovým nastavením ideálního produktového manažera.
Když jsem nastupoval, tak se pracovalo na předělávání webového rozhraní online peněženky Trezoru. Kluci za mnou přišli s tím, že se snaží postavit poměrně velký projekt navzájem provázaných aplikací pojmenovaný Trezor Suite, který je ale zatím taková velká nepopsaná hydra, kterou musí nejprve někdo zkrotit. To znamená celé to popsat a vymyslet nějakou použitelnou produktovou architekturu.
Když jsem na projektu začal pracovat, začal jsem si všímat také dalších problémů ve firmě – a buď rovnou šel a opravil to a jenom kluky následně upozornil, anebo šel za majiteli a tak dlouho je otravoval, až si návrh vyslechli. Kluci se na to podívali a velmi často mi dali prostor, abych s tím zkusil něco udělat.
To se dělo poměrně dlouhou dobu a je to jeden z důvodů, proč také celý produktový tým ve finále narostl z jednoho manažera až na čtyřicet lidí. Nemáme samozřejmě čtyřicet čistokrevných produkťáků, tým zahrnuje například user research, datové analytiky, designéry, a dokonce i hardcore kryptografy. Dávalo to perfektní smysl, protože jsme byli od začátku silně produktově orientovaná společnost.
Jaký poměr je dnes v Trezoru a potažmo celých SatoshiLabs stran technických profesí vůči produktové části, marketingu a obchodu?
Procentuálně to vychází zhruba padesát na padesát. Čistokrevný inženýring má v tuto chvílí asi třicet pět zaměstnanců, produktový tým zhruba čtyřicet lidí, ale obsahuje i poměrně dost technických profesí včetně vývojářů a kryptografů. Když k tomu připočtu obchod, design a marketing, tak rozdělení půl na půl zůstává zachované.
Proč se vlastně Marek Palatinus, což je značka sama o sobě, rozhodl předat velitelské křeslo někomu dalšímu?
Marek hledal nástupce, který by za něj mohl efektivně vykonávat řídicí roli, a on si uvolnil ruce, aby se mohl více věnovat produktu a vymýšlení strategie. Každý den má spoustu meetingů, kde řeší, kudy se bude ubírat další produktový vývoj.
Hlavní činnost Trezoru je poměrně jasně daná. Jak ale dokázalo před pár lety založení Tropic Square, občas se objeví i další paralelní produkt s potenciálem změnit trh podobně, jako to kdysi způsobil právě Trezor coby první hardwarová krypto peněženka. Máte další podobné projekty, které jsou zatím bokem?
Obecně mohu říci, že připravujeme nějaký nový hardware. Trezor jedničku jsme vydali někdy v roce 2014, což už je poměrně dlouhá doba, Trezor Model T v roce 2018. Přestože jde o produkty, které se stále velmi dobře prodávají, musí být každému jasné, že potřebujeme inovovat i na hardwarové úrovni.
Od počátku firma stojí na velkých investicích do vývoje. Ten dále rozlišujeme na hardwarovou část, kam spadá inženýrský design Trezoru, a softwarovou část, která sice není na první pohled tolik vidět, ale je přinejmenším stejně důležitá. Je to mimochodem tým složený ze skutečných hardcore expertů na kryptoměny a kryptografii.
V následujících měsících díky němu budeme například spouštět službu CoinJoin umožňující větší ochranu transakčního soukromí.
Princip CoinJoinu spočívá v kombinaci více transakcí do jedné velké, čímž se ztíží čitelnost informace, ze kterých adres odešly bitcoiny a kam. Kořeny technologie sahají až do roku 2013, kdy její implementaci do bitcoinového protokolu poprvé navrhl Gregory Maxwell, ale velmi populární se stává až v posledních letech se vzrůstající snahou o monitoring blockchainových transakcí.
Pokud jde o hardware, asi vás nepřekvapí, že máme v plánu uvést na trh zcela novou produktovou řadu. Půjde o zařízení, které bude například disponovat Bluetoothem a USB C a bude mít vlastní mobilní aplikaci pro Android. U iOS je situace trochu složitější, protože nejsme schopni připojit náš hardware na iOS, takže aplikace bude fungovat pouze pro nahlížení, bez možnosti zadávat a podepisovat transakce.
Právě zde by se ale mohla uplatnit Bluetooth konektivita, která umožní používat zařízení i na iOS. Obecně nám jde o rozšíření portfolia od produktů, oslovujících hardcore uživatele, více do segmentu spotřební elektroniky. To se týče všech úrovní, od přívětivého designu až po uživatelskou zkušenost, což je věc, která je mi strašně blízká a na niž kladu obrovský důraz.
Postavili jsme celý specializovaný user research tým, který se zabývá zkoumáním toho, jak běžní lidé nejčastěji používají bitcoin a kryptoměny a jak používají hardwarové peněženky. Postupně díky jeho práci systematicky odblokováváme jednotlivé uživatelské bariéry. Smyslem je, aby správa kryptoměn přímo uživatelem byla stejně jednoduchá, nebo spíš ještě jednodušší než třeba internetové bankovnictví.
Není v tom skryté riziko, že půjde zároveň o odklon od bezpečnosti, což byl od začátku hlavní smysl Trezoru a hardwarových peněženek? Už dnes se vám občas vyčítá, že Trezor není „air gapped“, tedy izolován od jakékoli formy připojení.
Naším aktuálním mottem je být uživatelsky nejpřívětivější peněženkou pro bezpečnou správu kryptoměn samotným uživatelem. Pokud jde o zabezpečení, tak neděláme kompromisy a uživatelská zkušenost nikdy nesmí jít na úkor bezpečnosti. Je to naše DNA.
Použitelnost a bezpečnost skutečně jde někdy proti sobě, ale v tom právě vidím příležitost pro naše obrovské know-how. Kdyby to bylo jednoduché, nebyla by to výzva a mohl by s tím přijít kdokoli. Je to oblast, do které investujeme obrovské množství peněz i energie.
Jde takovému standardu dostát i u technologií, které nemáte plně pod kontrolou? Zmínil jste například Bluetooth, který má za sebou bohatou historii bezpečnostních průšvihů.
Je třeba zohlednit technologický vývoj. Bluetooth si z velké části i v reakci na bezpečnostní problémy prošel nějakým vývojem a teď ho máme v páté generaci, která je zatím nejbezpečnější. Jsme k Bluetoothu jako takovému skeptičtí – jenom jsme přišli na to, jak pomocí něj komunikovat bezpečně. Je to stejné, jako když nevěříme hostitelskému počítači a proto na něm nestojí bezpečnost Trezoru.
Pak je tu druhý pohled, kdy zde stále budou v našem portfoliu produkty, které Bluetooth nikdy mít nebudou, takže uživatel nepřijde o možnost výběru. Také si ponecháváme zadní vrátka v podobě možnosti Bluetooth a případně jiné technologie úplně vypnout, pokud se pro to uživatel na zařízení rozhodne.
Vždycky říkáme, že když je bezpečnost dosažená příliš obskurním způsobem, vede velmi často k tomu, že ji uživatel nepochopí a ve výsledku napáchá mnohem větší škodu, než kdyby bylo řešení jednoduché, ale ne úplně v duchu bezpečnostního purismu. Chceme mít produkty jak pro úplně běžné uživatele, tak pro bezpečnostní experty.
Mám tomu rozumět také tak, že ve finále budete mít mnohem více produktů než dnes?
V tuto chvíli máme na trhu dva produkty, Trezor Model One a Trezor Model T. První čeká refresh ve třetím čtvrtletí, na aktualizaci modelu T se také pracuje, ale nemohu prozradit, kdy se jí uživatelé dočkají. K nim přibude ještě třetí produkt, kterému zatím interně říkáme Model 3. Půjde o zařízení, které bude stát nad Modelem T.
Běžného zákazníka nějakou přílišnou kustomizací zatěžovat rozhodně nechceme, hlavní cíl je umožnit bezpečné nastavení kryptoměnové peněženky doslova na pár kliknutí, protože cokoli jiného jde ve výsledku na úkor jeho bezpečnosti – vzpomeňte si třeba na Android.
Zároveň jsme ale firma, která svůj étos postavila na myšlence transparentnosti a otevřenosti. Možnost přizpůsobení zařízení pro zákazníky, kteří o něco takového skutečně stojí, zůstane vždycky zachována.
Bude současný refresh obsahovat už také Secure Element chipy od dceřiného Tropic Square?
Všechny na letošek chystané produkty jsou, jak interně říkáme, Tropic Square ready, ale na skutečnou implementaci je zatím brzy. Samotný Tropic Square nyní testuje první verzi prototypů. V tuto chvíli je odhad na dodání finálních čipů do Trezoru v druhé polovině roku 2024. Náš vývoj s Tropic Square úzce spolupracuje, aby naše zařízení byla plně připravena na okamžité využití ihned po dodání.
Bude pro vás na prvním místě vždy bitcoin?
Je naší hlavní filozofií, a vidět je to dokonce i na složení firmy: když jsem si dělal soukromý průzkum mezi zaměstnanci, došel jsem k závěru, že osmdesát až devadesát procent jsou bitcoineři. Pak je tady ale byznysová příležitost a Trezor chce mít na trhu globální dopad.
Máme výhodu, že stojíme za historicky první hardwarovou kryptopeněženkou, ale konkurence na trhu je poměrně agresivní, a kdybychom ze své tržní pozice dobrovolně ustoupili, už se na ni budeme vracet velmi těžko. Na rovinu zde říkám, že nechceme být čistě bitcoinová hardwarová peněženka, protože to by znamenalo mít oproti současnosti méně než desetiprocentní velikost.
Jsme ale poměrně konzervativní a nenaskakujeme na každou dočasnou módní vlnu, která se ve světě kryptoměn objeví – loni například NFT. Musí nejprve proběhnout nějaká dostatečná zkouška časem a s implementací začínáme až v okamžiku, kdy si myslíme, že tam je skutečný use case. To firmu dělá stabilnější. Někteří významní konkurenti to dělají přesně naopak, a právě to by jim mohlo jednou zlomit vaz.
Jak si vlastně firma dnes stojí v řeči tradičnější čísel, jako jsou třeba ta z účetních uzávěrek?
Obrat za pandemický bull market byl více než jedna miliarda a dvě stě milionů korun. Na trhu s hardwarovými peněženkami jsme aktuálně dvojka. Přesný procentuální podíl říci nelze, protože ani Ledger, ani my nezveřejňuje konkrétní počet prodaných zařízení ročně.
Implementujete CoinJoin, SatoshiLabs provozuje aplikaci Vexl, umožňující nákup bitcoinu bez invazivního ověření zákazníka, zkrátka a dobře podporujete technologie chránící soukromí. Jak se ale Trezor staví k ochraně dat svých zákazníků?
Trezor o svých uživatelích žádná data nesbírá, respektive nemáme nic jako uživatelské účty. Nesbíráme dokonce ani technické identifikátory, jako jsou ID jednotlivých zařízení. Disponujeme sice volitelnou uživatelskou analytikou nad aplikací Trezor Suite, ale ta funguje jen do okamžiku, než se uživatel se svým zařízením odpojí.
Když se přihlásí znovu, vše začíná od nuly. Nemáme jak identifikovat nějakou kontinuitu. Jediná data, která máme ze zařízení k dispozici, jsou agregovaná a anonymizovaná, takže z pohledu zákazníka děláme pro soukromí opravdu nadstandardní maximum.
Z hlediska produktového vývoje je to samozřejmě mnohem složitější než vyvíjet standardní produkt založený na zákaznických účtech, ale to je právě výzva, která nás baví. Podobné je to také na e-shopu, odkud data o veškerých nákupech po devadesáti dnech anonymizujeme. Zastáváme názor, že bezpečná jsou jen taková uživatelská data, která nikde uložená nejsou.
