Jako malá snila Adéla Mitrengová o tom, že se stane módní návrhářkou. Vize ji neopustila ani v pubertě, a tak její cesta k vlastní značce Ademi vedla víceméně přímo. A ta se teď těší stále větší oblibě.

Adéla Mitrengová mě vítá ve své malé dílně ve vinohradském concept storu Kvartýr studio. Právě tady své kousky nejen vymýšlí, ale i prodává.

„Pronajímám si tu část prostoru pro svou značku, zároveň tu ale musím jednou týdně fyzicky prodávat. Hrozně mě to baví, můžu si popovídat se zákazníky a je to příjemná změna od navrhování a řešení byznysu,“ vysvětluje s úsměvem mladá blondýnka.

Je to přesně měsíc, co se vrátila z Kodaně, kam měla původně namířeno na magisterské studium na Royal Danish Academy – Architecture, Design, Conservation. Bohužel to nevyšlo, konkurence byla silnější.

„Tehdy už jsem rozjížděla značku, řešila objednávky a další věci. Musela jsem se rozhodnout, zda do značky víc investuju, kolik nakoupím materiálu… A připravovat se vedle toho na přijímačky bylo opravdu náročné,“ vzpomíná.

I přes neúspěch se ale Adéla rozhodla, že zkusí chvíli žít mimo svoji komfortní zónu, a odstěhovala se do dánské metropole na rok a půl i s přítelem, fotografem Vojtou Tesárkem.

„Ve výsledku jsem nasbírala mnohem víc zkušeností, než kolik mi dala česká škola,“ konstatuje.

Na šest měsíců se stala stážistkou u předních značek Cecilie Bahnsen a Stine Goya. Konkurence je sice veliká, ale skandinávské značky zažívají období popularity, a tak nabírají stále nové zaměstnance i stážisty.

Díky tomu mohla v praxi vidět, jak se budují velké brandy. Řešit vlastní byznys na dálku bylo ale komplikované.

„Uvažovala jsem nad tím, že značku pozastavím, ale objednávek bylo pořád hodně, takže jsem to přehodnotila. Musela bych pak značku rozjíždět v podstatě nanovo a to se mi nechtělo,“ vysvětluje.

Původně bylo v plánu, že nebude vymýšlet nové produkty, ale zůstane u prodeje těch stávajících. Aby si to ale designérka ani o trochu neulehčila, z Kodaně nakonec spustila novou kolekci Candy Shop. Představila ji na zářijovém Czech Design Weeku.

„To bylo hodně těžké. Prototypy chodily z Šumavy až do Dánska, nemohla jsem do dílny osobně zajet a všechno zkontrolovat. Hotové kousky pak kurýr přivezl patnáct minut před deadlinem,“ směje se. Do nové kolekce investovala asi sedmdesát tisíc korun.

Ulehčovat si práci ale není Adély styl. Aby si splnila svůj dětský sen, musela po základní škole opustit rodný Třinec a jít studovat na uměleckou školu do Brna. Na vysokou školu vyrazila studovat obor Fashion design na Západočeské univerzitě v Plzni.

Kdyby nebyla tak poctivá, možná by se dnes věnovala úplně něčemu jinému. Ve škole ale dostali za úkol vyrobit doplněk z kůže.

„Což se lehce řekne, ale hůř dělá. Kůže je na ruční zpracování opravdu těžká, samozřejmě ale výsledek musel být dokonalý. A tak jsem se do toho vrhla, nastudovala si tutoriály na YouTube a jela jsem,“ vzpomíná na úplné zárodky svého podnikání.

I když chtěla navrhovat spíš oblečení a práci s kůží nenáviděla, nakonec ji doplňky zcela pohltily. Své dílo – půlkulatou kabelku – pak vyfotila a vystavila na Instagram a zájemci se hlásili okamžitě.

„Mělo to vlastně mnohem větší ohlasy než oděvy, které jsem do té doby navrhla. Cítila jsem, že tohle by mohl být ten můj signature produkt, díky kterému si mě lidé zapamatují,“ vzpomíná.

Aby mohla začít, poprosila o pomoc rodiče, kteří jí věnovali dvacet tisíc korun. Vymyslela koncept, nakoupila materiál, zaplatila grafičku a po státnicích rozjela značku Ademi naplno.

„Možná jsem to měla víc promyslet, ale byla jsem hrozně nadšená a chtěla jsem už začít,“ směje se.

Od samého začátku si zakládá na principu kvality nad kvantitou, díky čemuž jí pod rukama vznikají minimalistické, ovšem charakteristické kousky, které se můžou dědit z generace na generaci. Kromě kabelek tvoří i kožené podtácky, pouzdra na telefony, peněženky, ale i parfém Sicily’s Night Rides.

Kabelky se šijí z prvotřídní italské kůže Gruppo Mastrotto, splňující vysoké nároky na udržitelnost, a přicházejí na svět poblíž Šumavy. Výhodou je, že tu může designérka nechat ušít třeba jen pět kabelek. Což se jí hodilo hlavně na začátku, kdy neměla prostředky na nákup velkého množství zboží do zásoby.

Zázrak
Vydání Forbesu Zázrak

Aby nemusela investovat statisíce, spustila tehdy na Instagramu prodej modelem pre-order. Kabelku tedy vyrobila až po tom, kdy věděla, že si ji někdo opravdu koupí.

Jak přibývalo objednávek, měla víc peněz na naskladňování dalších produktů. Zákazníci tak už nemuseli na svůj kousek čekat několik týdnů, ale mohli si ho koupit hned. Dnes z dílny odebírá asi sto kabelek včetně doplňků za čtvrt roku.

„Na začátku bylo nejtěžší to rozhodování. Cenotvorba, směřování značky, účetnictví, spolupráce s concept story nebo influencery… Ve škole nás na to nepřipravili, a tak jsem fungovala metodou pokus omyl,“ vzpomíná designérka.

Dnes prodává své kousky jak na e-shopu, tak v Kvartýr shopu, Red Concept Store a Leeda Fashion Store. Za hranicemi prodávala v Bratislavě a dnes také v Kodani nebo Paříži.

„Prodej přes třetí stranu ale musím brát jen jako jeden ze způsobů, jak značku dostat víc k lidem. Zbohatnout se na tom opravdu nedá,“ usmívá se.

Aktuálně své kousky prodává za nižší tisícovky. Značka si sama na sebe ale zatím ještě nevydělává. Za většinu peněz, které vydělá, nakupuje materiál a vyrábí do zásoby.

„Teď mám na skladě věci asi za 150 tisíc,“ upřesňuje. Kromě své značky proto Adéla pracuje jako fotografka nebo asistentka návrhářky Jany Mikešové.

Za tři roky fungování už má své stálé zákazníky, ti noví přicházejí často z akcí, jako byl Czech Design Week, concept storů i z Instagramu. A vyhlídky jsou nadějné: „Doufám, že do roka už by mě mohla značka začít živit.“