Sport přináší velké příběhy a generuje ještě větší peníze. Pro ty, které nebaví šajtle, bekhendy a smeče, ale zajímá je propojení sportu s byznysem, je naše rubrika Branky, body, dolary. Dnes o všech odstínech peněz, které nejsou ve sportu zdaleka tak všemocné, jak by se mohlo zdát.
Matematika z Kišiněva nevychází
Česká fotbalová reprezentace má za sebou jeden z nejostudnějších výkonů poslední doby. Poté, co na úvod vstupu do evropské kvalifikace po výtečném představení doma porazila Polsko 3:1, v pondělí jen remizovala 0:0 v moldavské metropoli Kišiněvě.
Znáte to, začíná se za stavu nula nula, míč je kulatý, rozhodne srdíčko… Hrozné fráze, leč v tomto případě výsledek vysvětlují snad lépe než rádoby zasvěcená analýza. Kvalita obou týmů je totiž zásadně jiná, výsledek jí vůbec neodpovídá. Nejzákladnější nápovědou je hodnota obou národních týmů, jak ji uvádí globálně využívaný web Transfermarkt.
Hráči z reprezentace Moldávie mají v souhrnu potenciální přestupovou cenu devět milionů liber. Přepočet na koruny ani netřeba, neboť jen český záložník Tomáš Souček z anglického West Ham United podle Transfermarktu stojí 36 milionů liber, přesně čtyřikrát více. Mladičký útočník Adam Hložek z německého Leverkusenu šestnáct milionů liber a jeho toho času zraněný spoluhráč Patrick Schick rovných třicet milionů.
I z tohoto pohledu Češi selhali. Zatímco v souboji proti daleko výše oceněným Polákům (dle Transfermarktu tým za 240,5 milionu liber) ukázali, že se silnějším mohou nejen rovnat, ale dokonce je předčit, v Kišiněvě matematika neplatila.
Baseballová matematika vychází
Jak vypadá, když někdo potvrdí předpoklady, to naopak zažili čeští baseballisté v jedné z nejpůsobivějších sportovních story poslední doby. Při své premiéře na mistrovství světa World Baseball Classic tým složený z neprofesionálů (abychom se vyhnuli slovu amatér), kteří trénují až po práci, v Tokiu potrápil i domácí Japonce, čímž si získal obdiv a přízeň tamních fanoušků.
Japonsko, země baseballem posedlá, nakonec šampionát i vyhrálo. Především díky výkonu muže jménem Shohei Ohtani, nejlepšího hráče současnosti, což koresponduje i s aktuálním žebříčkem amerického Forbesu. Ohtani vévodí pořadí výdělků s 65 miliony dolarů ročně (třicet milionů za smlouvu a 35 milionů ze sponzorských příjmů).
A to má být jen začátek, podle expertů je síla jeho osobnosti aktuálně taková, že může vyhlížet multimilionové kontrakty například za propagaci bot, jaké jsou obvyklé u nejlepších basketbalistů z NBA.
A tohoto Ohtaniho ve vzájemném duelu vyautoval Ondřej Satoria, v civilu zaměstnanec ČEZ v Ostravě, jemuž pak gratuloval i generální ředitel skupiny Daniel Beneš. Tak vypadá sportovní kuráž. I když nevedla k podobné „loupeži“, jakou spáchali na Češích domácí v Kišiněvě, baseballisté si zaslouží ještě jeden potlesk.
Za to může Roman!
V nejlepším sportovním seriálu Okresní přebor jeho jméno popletou na Abrahamovič, v jeho bývalém klubu mu pro změnu na jméno nemohou přijít vůbec. Fotbalová Chelsea, dlouhodobě elitní globální klub, je v čím dál větších potížích, neboť už druhý ročník po sobě vykázala významnou ztrátu. Aktuálně přes 121 milionů liber, zhruba 3,2 miliardy korun.
Oficiálním vysvětlením jsou „mimořádné náklady a ztráta hodnoty“, což shodně míří k osobě někdejšího vlastníka Romana Abramoviče. Po vypuknutí Putinovy války totiž směrem ke klubu, řízenému jeho ruským krajanem, zamířily tvrdé sankce. A zatím v obratu nepomáhá ani poměrně rychlá změna vlastníka, kterým už se stalo konsorcium Američana Todda Boehlyho.
Chelsea mimo jiné nesměla prodávat vstupenky. Toto a další omezení spolu s předchozími těžkými covidovými roky zavání tím, že klub nebude schopen splňovat finanční regule anglické Premier League, a tak mu podle expertů v létě hrozí až brutální výprodej největších es. Tím pádem i výrazný pokles hodnoty týmu.
A jelikož Premier League na rozdíl od evropské kvalifikace tuto veličinu ctí, v Chelsea to na velká vítězství v blízké budoucnosti nevypadá.
Šest miliard dolarů? Máme, dáme
Jednou z věcí, které tato rubrika repetetivně opakuje, je vzkaz pro nejbohatší lidi planety: Jestli chcete zhodnotit své vydřené miliardy, kupujte sportovní kluby. Tedy ty americké z nejprestižnějších soutěží. Je to totiž všeobecně investice výnosná, elita basketbalové NBA, baseballové MLB, hokejové NHL a především NFL v americkém fotbale získává na hodnotě spolehlivě.
Dokonce natolik, že se nabízí jednotlivá portfolia spojit. A tak Josh Harris, šéf basketbalistů Philadelphia 76ers, spolu s basketbalovou legendou Magicem Johnsonem podali nabídku na koupi Washington Commanders z NFL – podle zpráv zámořských médií za šest miliard dolarů. A nejsou v tom sami, protože stejnou částku nabízí i kanadský tycoon Steve Apostolopoulos, jehož jmění činí dle odhadů Forbesu 5,5 miliardy dolarů.
Což je rozhodně krásná suma, nicméně pořád nižší než hodnota Commanders, jednoho sportovního týmu. A to jsou v rámci NFL „až“ šestým nejvýše oceněným celkem, premianti Dallas Cowboys mají cenovku osmi miliard dolarů. A bude čím dál vyšší. Jestli na to máte, kupujte.
Kolik si zaslouží král?
To, že se v play off české hokejové extraligy nejvíc ze všeho řeší díry v ledu, je jen posledním z řady smutných důkazů, že v ní nenajdete ani elitní výkony, ani elitní prostředí. To je dávno jen a výhradně v NHL, kde dokonce král jménem Connor McDavid posouvá hranice zdánlivě nemožného.
Fenomenální útočník Edmonton Oilers se dostal už přes šedesát bodů a zároveň osmdesát asistencí (momentálně 60+83), což se naposledy povedlo v polovině devadesátých let legendární a českými fanoušky milované dvojici Pittsburgh Penguins, kdy ikonu Maria Lemieuxe doplňoval Jaromír Jágr.
McDavid je natolik dobrý, že slova nestačí, jeho rychlost pohybu, rukou i rozhodování dělají i z výborných obránců kužely na ledě. Zároveň ale nikdy nebude natolik bohatý, aby ho Forbes jednou zařadil mezi nejlépe vydělávající sportovce planety. Proč? Protože NHL má platové stropy.
To sice platí i o NBA, jenže hokejová soupiska je z principu mnohem širší, a tak ani nejlepší z nejlepších nemají gáži svých basketbalových souputníků, neboť kluby musí peníze rozprostřít mezi zhruba dvakrát tolik lidí.
McDavid momentálně dostává od Oilers rovných dvanáct milionů dolarů na sezonu a třeba Nathan MacKinnon z Colorado Avalanche si v příštím ročníku přijde na 16,5 milionu dolarů – jen proto, že svůj životní kontrakt podepsal loni a mezitím platy elity poskočily, zatímco McDavidovi běží smlouva už od roku 2018.
Že si platový král NBA Stephen Curry přijde ročně na 48 milionů dolarů, je až příliš zjevný nepoměr.
