Nejlepší fotbalista světa si pro další působení vybral Floridu. Jeho prvním cílem je však vyřídit imigrační povolení v USA. Má totiž záznam v trestním rejstříku za daňové podvody ve Španělsku.
Čtyřiadvacátého června se v Subaru Park utká Philadelphia Union s Interem Miami. Za normálních okolností by zápas mezi třetím a patnáctým týmem Východní konference nevzbudil velký zájem. Zápas je však vyprodán.
Hvězdný Lionel Messi se sice utkání nezúčastní, ale pozdvižení vyvolalo už jen samotné oznámení jeho přestupu. Klub Inter Miami, jehož spolumajitelem je David Beckham, sleduje nyní na Instagramu více než osm milionů lidí – více než kterýkoli jiný tým Major League Soccer.
A platí to i pro další americké sportovní ligy. Dallas Cowboys, které Forbes vloni označil za nejhodnotnější sportovní tým na světě, mají „pouze“ 4,5 milionu sledujících.
Pětatřicetiletý Messi je mnohými považován za nejlepšího fotbalistu světa. Je držitelem sedmi Zlatých míčů, nejprestižnějšího fotbalového ocenění, a mnoha dalších individuálních cen. Týmy, ve kterých nastupoval, také dovedl k deseti titulům v La Lize, čtyřem titulům v Lize mistrů UEFA a dvěma titulům v Ligue 1.
Vloni pak pro svou rodnou Argentinu konečně vyhrál i titul mistra světa.
Mnohé úspěchy ale ukrývají temnější část Messiho příběhu. Jeho příjmy a s nimi související dlouhodobý daňový boj se španělskými úřady naznačují, proč si pro další etapu své kariéry vybral Floridu.
V minulosti sem již zamířili mnozí z nejvýdělečnějších sportovců jako například Tiger Woods, Derek Jeter a Tom Brady. Florida je totiž ideálním místem nejen k životu a tréninku, ale zejména k vydělávání peněz.
Americký stát nemá daň z příjmu fyzických osob, což výrazně snižuje celkový objem placených daní. Státy s daní z příjmu ji obvykle vybírají podle místa bydliště a místa výkonu práce. To může být pro sportovce obzvláště složité.
Mohou být totiž zdaněni tam, kde žijí, kde trénují i kde sportují. Každý stát pak vychází z procenta času, který dotyčný stráví na jeho území. Dokud ale Messi trénuje, hraje nebo prostě žije na Floridě, nemusí se o daň z příjmu nijak starat.
Slunný stát navíc nemá žádné daně z nemovitostí, dědictví ani darů a snadno se zde převádí duševní vlastnictví na holdingové nebo jiné společnosti. Florida je tím pádem atraktivním místem pro subjekty držící a spravující licenční poplatky a práva na image, což je přesně způsob, kudy profesionálním sportovcům tečou největší peníze.
Messi si za loňský rok vydělal odhadem 130 milionů dolarů. Americký Forbes ho řadí na druhé místo v žebříčku nejlépe placených sportovců světa hned za Cristiana Ronalda, který se po lednovém podpisu smlouvy se saúdskoarabským klubem Al-Nassr dostal na první místo.
Přibližně polovina Messiho příjmů pochází právě ze sponzorských smluv, včetně klíčových dealů se společnostmi Adidas, Budweiser a PepsiCo.
Během působení v Barceloně se nicméně argentinský zázrak ocitl pod drobnohledem kvůli svým finančním transakcím. V roce 2013 španělské daňové úřady tvrdily, že Messiho otec využíval řadu fiktivních společností v daňových rájích, aby se vyhnul zdanění Messiho honorářů a příjmů z licencí.
Podle soudních spisů byly již od roku 2005 příjmy převáděny do Belize a Uruguaye prostřednictvím složitého labyrintu subjektů a zemí, aby Messi a jeho otec nesolidárně obcházeli placení daně z příjmu ve Španělsku.
Messi po celou dobu řízení tvrdil, že se úniků nedopustil. Krátce po zveřejnění obvinění uhradil daňový dluh a provedl „opravnou platbu“ ve výši pěti milionů eur. Španělské úřady ho přesto v roce 2015 předvolaly k soudu.
„Hrál jsem fotbal. O ničem jsem neměl tušení,“ vypovídal tehdy. „Důvěřoval jsem svému otci a právníkům.“
Zároveň tvrdil, že dokumenty, které podepisoval, ani nečetl. Soud toto tvrzení odmítl a konstatoval, že i kdyby byla jeho prohlášení pravdivá, Messi se rozhodl zůstat neobeznámený a neměl by z toho mít prospěch.
V roce 2016 byli proto Messi a jeho otec uznáni vinnými z daňových podvodů a odsouzeni k jedenadvaceti měsícům vězení. Ve Španělsku nicméně osoby s trestem odnětí svobody na méně než dva roky obvykle ve vězení nekončí – pokud se nejedná o násilný trestný čin nebo obžalovaný nepáchá trestnou činnost opakovaně.
Messi se proti rozsudku v roce 2017 neúspěšně odvolal. V odvolacím řízení Nejvyšší soud souhlasil s tím, že Messi měl o podvodu vědět, i když se jednání o smlouvách neúčastnil. Soud poznamenal, že „jednoznačně chápal svou povinnost platit daň z příjmu získaného z využívání svých obrazových práv“.
I když se verdikt nezměnil, ručička trestu se přece jen pohnula. Messiho otci Jorgemu byl trest snížen na patnáct měsíců. Messi si žádný trest odnětí svobody neodpykal, ale rozsudek může mít důsledky v jeho novém působišti.
Profesionální sportovci obvykle vstupují do Spojených států na vízum P-1, které se vydává v pětiletých intervalech a je vázáno na smluvní dohody. Není však vydáváno samozřejmě – podléhá prověření.
Obzvláště zajímavý je v tomto kontextu článek 212 amerického zákona o imigraci a občanství, který uvádí, že vstup do země může být odepřen každému cizinci, který byl odsouzen za spáchání činů naplňujících podstatu trestného činu nebo pokusu spiknutí za účelem spáchání takového trestného činu.
