Dodávali skleněné sety pro automobilku Rolls-Royce, Senát nebo české ambasády. Jejich sklenice na víno se v posledních letech zařadily mezi špičku. I přesto se ztráty každoročně počítaly v milionech, a proto je tam s ruční výrobou prémiového skla konec. Sklárna Květná 1794 z obce Strání na česko-slovenské hranici po skoro 230 letech fungování končí.
„Beru to jako svoji osobní prohru. Na druhou stranu musím říct, že když jsem do oživování Květné vstupoval, trochu jsem počítal s tím, že to může skončit neúspěchem. Samozřejmě jsem ale věřil, že to tak nedopadne,“ přiznává majitel Lubomír Cerva, jehož management musel rozdat výpovědi skoro devadesáti zaměstnancům.
Cerva se ve sklářském byznysu pohybuje od roku 2009 poté, co za 160 milionů koupil zkrachovalé sklárny ve Světlé nad Sázavou a vytvořil skupinu Crystalite Bohemia se dvěma závody ve Světlé a právě v obci Strání, kde sídlí sklárna Květná 1794.
Mohl si to dovolit, protože tři roky předtím prodal firmu Cerva Export Import s obratem kolem 1,5 miliardy korun, kterou budoval od devadesátých let. Kolik za prodej největšího východoevropského distributora ochranných pracovních prostředků inkasoval, nikdy nekomentoval, ale mohlo jít až o jednu miliardu korun.
Proč Sklárnu Květná 1794 zavíráte?
Když jsem před třemi roky prodal sklárnu ve Světlé, která je zaměřená na strojovou výrobu skla, nový majitel k tomu Květnou, kde naopak funguje ruční výroba, za žádnou cenu nechtěl. Dobře věděl, jaké jsou s tím problémy. Akceptoval jsem to a rozhodl jsem se, že se tomu budu věnovat stoprocentně a budu bojovat za záchranu Květné, což se nám v podstatě povedlo.
Přežili jsme covid, ale přišlo zdražování energií a museli jsme zvyšovat ceny. Nešlo to jinak. Po zdražení jsme zcela jasně viděli, že o zákazníky přicházíme. Pomalu, ale jistě. Zřetelně to bylo vidět už na konci loňského roku.
Jak moc?
Za čtyři až pět let jsme si vytvořili celkem slušnou klientelu na českém trhu. Jenže od té v posledním roce plynulo jen dvacet procent měsíčního sedmimilionového obratu. Zbytek je zahraničí, které kleslo o polovinu. To je díra plus minus dva a půl milionu měsíčně, které jsem tam nosil, aby firma jela. A to už nejde takhle dělat dál.
Žádné řešení to nemá?
Musí se investovat do technologií. V minulosti jsme například upravili výrobu skloviny, kdy jsme ji začali obohacovat titanem, což zvyšuje pružnost skla a má to i vliv na abrazi, tedy oděrnost. Díky tomu je možné skleničky mýt v myčce, aniž by je to poškozovalo. Nebo jsme hlavní pec doplnili o elektrickou pec a na střechu jsme dali solární panely, což byla investice za víc než deset milionů.
Jenže to nestačilo…
Základ výroby se totiž nemění. Pořád tam stojí šest chlapů, kteří foukají luxusní skleničky na víno. Za den jich takhle udělají tři sta padesát. Řešení proto vidím v pořízení průtokové pece a mašině, která těch skleniček za den udělá padesát tisíc.
Vůči současnému majiteli sklárny ve Světlé jsem byl vázaný, že takovou pec Květná tři roky nepostaví, abych mu nekazil byznys. Teď to vypršelo, tak jsem si říkal, že se nad tím zamyslím, a začali jsme intenzivně jednat o podobné technologii, jako je ve Světlé nad Sázavou. Díky ní můžete dělat ve velkém výrobky, které není problém prodat, a ještě pro fajnšmekry držet i ruční výrobu, jejíž provoz se tím výrazně zlevní.
Proč průtoková pec v Květné ještě nestojí?
Dohodli jsme se s dodavateli technologie, ale narazili jsme u bank. Je to investice za vyšší stovky milionů. Vycházel jsem z toho, že banky mě znají, takže to proběhne bez problémů. Sklářský byznys na banky ale funguje jako červený hadr. Nechtějí o tom ani slyšet. Tím snaha výrobu oživit zdechla. Zatím.
Jednal jste o prodeji? Nenabízel jste Květnou třeba Martinu Wichterlemu, majiteli skláren Rückl nebo Bomma?
Situace i ostatních skláren je zoufalá. Konkrétně panu Wichterlemu jsem sklárnu nabízel už před lety a jasně projevil svůj nezájem.
Kdy tedy padlo rozhodnutí uzavřít provoz?
Minulý pátek. Výpovědi jsme rozdali už dřív, abychom splnili zákonné lhůty, ale stále tu byla šance, že se problém s financováním vyřeší. To se nepovedlo. Proto jsme to rozsekli natvrdo.
Se sklem jste jako majitel dvou skláren strávil skoro patnáct let. Opouštíte ho definitivně?
Pokud se nepodaří sehnat financování, je to můj definitivní odchod ze sklářského byznysu.
Na kolik vás za ty roky Květná vyšla?
Osobně tam mám ztrátu vysokých desítek milionů korun. Nebál bych se říct sto milionů.
Kdy zhasne pec?
Počátkem února. Doděláme zakázky, které máme, a nebudeme to zbytečně protahovat. Ještě máme dost výrobků, které se budou postupně prodávat na našem e-shopu a v obchodech. Pak sklárnu zakonzervujeme, protože situace se může časem změnit, a třeba se peníze podaří sehnat. V takovém případě bychom před nastartováním strojové výroby alespoň částečně mohli znovu rozjet i tu ruční.
Propouštíte všechny zaměstnance. Dokážete je případně přilákat zpátky?
Místní, kteří jsou z velké části srdcaři, za námi půjdou. O tom jsem absolutně přesvědčený. I proto mi taky záleželo na tom, abychom se zaměstnanci, kteří snad viděli naši dlouhou snahu sklárnu udržet, jednali férově. Samozřejmě teď dostanou peníze, které jim podle zákona náleží, byť pro mě to znamená prohloubení ztráty o další miliony korun. Ale to se nedá nic dělat. Řešit to insolvencí by bylo nečestné.
Jaká je podle vás šance, že se výroba obnoví?
Oficiálně říkám, že to vidím tak na šedesát procent ve prospěch obnovení.
