Zachraňují tisíce tun plastového odpadu před koncem na skládkách nebo ve spalovnách. Od firmy Stabilplastik dostává druhý život skrze stoprocentně recyklované přepravní palety. Vyvinula navíc vratný systém, díky němuž se dají držet v oběhu více méně donekonečna.
„Oproti běžně používaným dřevěným paletám mají ty naše až o sedmasedmdesát procent nižší dopad na životní prostředí,“ vypočítává jednatel firmy Patrik Luxemburk s odkazem na výsledky hodnocení životního cyklu od Vysoké školy chemicko-technologické.
Stabilplastik vede společně s jejím zakladatelem Janem Suchopárem, se kterým dostali své palety do celé Evropy. V roce 2022 jich prodali přes 130 tisíc za zhruba 60 milionů korun, na jejich výrobu zpracovali kolem 3500 tun plastového odpadu a v přepočtu na spotřebované dřevo zároveň ušetřili 280 hektarů lesa.
Celkem už na trh dodali přes 1,5 milionu palet. A za svůj nápad získali celou řadu ocenění včetně nejnovějšího přírůstku v podobě evropské ceny Enterprise Europe Network Award.
Unikátní technologie se zrodila už před čtvrt stoletím. „V devadesátých letech jsem se jako stavební inženýr podílel na různých stavbách. A přes svého právníka, který řešil mimo jiné patenty na zpracování plastu, jsem se dostal právě k problematice plastového odpadu,“ vypráví Jan Suchopár.
S nápadem vyrábět z něj plastové palety předběhl dobu, ale v Česku, známém jako skládkařská velmoc, tvrdě narazil. „Efektivitu a ekologii tady nikdo neřešil a recyklovat se tu vůbec nevyplatilo. Veškerý recyklát jsme proto vozili z Německa – a téměř všechny výrobky vyváželi do zahraničí,“ vzpomíná na krušné začátky.
Až v posledních letech se podle něj díky tlaku na udržitelnost situace mění k lepšímu. „Stát víc tlačí na recyklaci a odpadářským firmám se konečně začíná vyplácet plast dotřídit a dodávat nám ho. Polovina odpadu, který zpracováváme, dnes pochází z Česka. A české firmy pomalu začínají mít zájem o výrobky z recyklátů,“ popisuje Suchopár.
Palety od nich odebírá třeba výrobce nápojů Kofola nebo jedna z největších rodinných firem v Česku Agro CS.
Kolem sedmdesáti procent své produkce ale Stabilplastik pořád vyváží do zahraničí, především do Německa, Rakouska, Nizozemska, Skandinávie nebo na Slovensko, kde jsou jejími zákazníky třeba Continental Zvolen nebo chemička Duslo. Firma z Měšic u Prahy přitom používá plast, který standardně putuje na skládky a v menší míře také do spaloven.
„Na třídičkách se při takzvaném cherry pickingu vybere jen asi pětina nejlepšího obsahu žlutých kontejnerů. My ale umíme využít i většinu z těch zbylých osmdesáti procent směsného plastu, který se běžně nezpracovává,“ tvrdí Patrik Luxemburk, který se do firmy Stabilplastik zapojil jako obchodní ředitel v roce 2015.
Ve srovnání s dřevěnými paletami jsou ty plastové sice dražší, ale mají sedmkrát až desetkrát vyšší životnost. „Agro CS jsme například dodali sto tisíc palet a za poslední rok se jim rozbila méně než jedna polovina procenta. Pro nás je bytelnost našich výrobků až nevýhodná, protože stávající klienti mají paletová konta více méně pořád plná,“ popisuje Luxemburk.
Když se palety přece jen rozbijí, tak je Stabilplastik od zákazníků odebírá zpět a znovu recykluje do nových palet. „Tím neustále uzavíráme materiálový koloběh. I v evropském měřítku je to unikátní systém,“ je přesvědčený Luxemburk.
Firma vyrábí také takzvané chytré palety, které osazuje sledovacími čipy. Ty hlídají nejen polohu, ale také teplotu nebo nárazy. „Dají se monitorovat v celém průmyslovém řetězci a optimalizovat trasy jejich pohybu, čímž se zase snižuje uhlíková stopa,“ říká Luxemburk.
Český nápad ocenila i porota zmíněné soutěže Enterprise Europe Network Award. Ceny uděluje síť EEN, propojující malé a střední podniky napříč světem.
„Díky ní jsme získali partnery Nortech Solutions a Svenska Retursystem ve Skandinávii, kde se nám úspěšně daří využívat zpětný odběr nejen našich palet, ale i dalších rozbitých plastových přepravek, ze kterých vyrábíme nové produkty,“ pochvaluje si Jan Suchopár.
V měšické továrně si vyrábějí energii vlastní fotovoltaickou elektrárnou, která pokryje více jak třetinu spotřeby elektřiny. V areálu je také ubytovna s kořenovou čističkou, odkud přečištěná odpadní voda míří do výroby, kde se využívá na chlazení forem.
„Starou administrativní budovu jsme rekonstruovali na ubytování našich zaměstnanců a klientů Centra psychosomatické medicíny a zkolaudovali dva týdny před vypuknutím války na Ukrajině. Dnes tak slouží hlavně jako ubytování pro ukrajinské maminky s dětmi,“ popisuje Luxemburk.
Areál továrny by se měl v budoucnu dál rozšiřovat, a s tím by se měla zvýšit i kapacita výroby. Firma chce více než zdvojnásobit množství zpracovaného odpadu ze současných zhruba 4000 tun ročně na 8000 tun. Do nové haly a technologií plánuje investovat asi 170 milionů korun.
Získat financování ale není jednoduché. „Jde sice o zelený projekt, které teď banky preferují, všem se to líbí, ale přesto jsou tato jednání velmi komplikovaná. Minimálně čtyři roky jsme vyběhávali všechna povolení, ale byrokratická zátěž nás stále brzdí,“ posteskne si Jan Suchopár.
Stále ale věří, že se peníze i povolení na projekt podaří sehnat. „Posunulo by nás to o světelné roky dopředu. Využívali bychom technologii, která je plně automatizovaná. Na začátku by jen obsluha nasypala materiál a na konci vyvezla z haly vozíkem už zabalené balíky palet.“
Byť by se kapacita navýšila dvojnásobně, ke stávajícím pětadvaceti zaměstnancům by byly potřeba jen čtyři posily. Nový automatizovaný koncept chce přitom Stabilplastik škálovat po celé Evropě formou franšíz. A propojovat ekologii s digitalizací a chytrými řešeními plánuje i dál.
„Po celém kontinentu koluje asi dvě a půl miliardy palet. A ty dřevěné budou muset být nahrazeny ekologičtějšími a modernějšími produkty. Nejen kvůli recyklačním kvótám a environmentálním důvodům, ale i kvůli automatizačním systémům, vyžadujícím chytré palety osazené čipy. Potenciál je proto obrovský,“ uzavírá Jan Suchopár.