Počet světových miliardářů, kteří svůj majetek získali vlastním přičiněním, je poprvé za deset let nižší než počet těch, kteří své bohatství zdědili. V Česku je to ale zatím naopak.
Velké bohatství se dá buď vydělat, zcizit, nebo zdědit. V loňském roce se ve světě poprvé za deset let častěji děla ta poslední varianta. Podle ekonomů ze švýcarské investiční banky UBS je to dáno zhoršujícími se podmínkami pro budování bohatství prostřednictvím podnikání: vzrostly úrokové sazby a zhoršily se makroekonomické vyhlídky.
Ekonom a expert KPMG na fúze a akvizice Adam Páleníček doplňuje, že trend může souviset i s nárůstem administrativní, regulatorní a další zátěže, kterou státy zejména v Evropě na firmy uvalují. Ty pramení i ze snahy zmírnit dopady rozevírajících se ekonomických nůžek mezi vrstvou nejbohatších a zbytkem populace.
Že byl loňský rok na vznik nových miliardářů „chudý“ ukazuje i žebříček nových miliardářů amerického Forbesu pro rok 2023, podle kterého v loňském roce přibylo sto padesát jmen, zatímco o rok dříve jich bylo 236.
V Česku je situace s ohledem na čtyřicetiletou totalitní vládu odlišná, protože od revoluce zde vyrostla teprve první generace podnikatelů, kteří se na předání otěží připravují. „Tito lidé až nyní řeší, co s vybudovanými firmami, zda je prodají nebo předají. U nás tedy v řadách bohatých stále převažuje víc podnikatelů než dědiců,“ konstatuje Monika Veselá z J&T Banky.
Ta už třináct let sleduje v průzkumu Wealth Report české a slovenské dolarové milionáře. Jejich profil podle reportu odpovídá muži ve věku kolem padesáti pěti let, který je buď podnikatelem, majitelem nebo jednatelem firmy.
Adam Páleníček doplňuje, že řada stárnoucích podnikatelů nemůže předat svůj podnik dětem, protože ty se často touží realizovat v jiných oborech či jiných zemích. Někdy zase nemají takové předpoklady pro úspěšné převzetí vedoucí role.
„Občas lze vidět i to, že děti nechtějí snášet strasti spojené s podnikáním a nejraději by jen čerpaly benefity. Také proto se mnohé podniky prodávají novým majitelům, což přispívá k tomu, že se bohatství nepřenáší jen mezigeneračně,“ připomíná Páleníček.
Bohatí bohatnou, zbytek chudne
Celosvětový vývoj má významný vliv na lidi ze zbytku populace. Zatímco potomci bohatých budou alespoň dědit, pro střední třídu je a podle ekonomů i nadále bude stále těžší zbohatnout.
Podle výzkumu Opportunity Insights z Harvardovy univerzity je to nejzřetelněji vidět na mzdách právě ve střední třídě: v současné době vyrůstá víc dětí, které za stejný objem práce vydělávají méně než jejich rodiče.
Do osmdesátých let byl přitom trend u devadesáti procent dětí narozených v roce 1940 opačný. Jak ale ukazují data z Harvardu, od osmdesátek tato míra klesla na pouhých padesát procent.
V pandemických letech se pak rozpor prohloubil. Zatímco devadesáti procentům lidí v roce 2021 příjmy klesaly, nejbohatší část populace pozorovala opačný trend a 0,1 procenta nejvíce vydělávajících lidí na světě zaznamenalo nárůst příjmů.
Trend nerovnosti a omezování příležitostí bude podle Harvardu zrychlovat. Paralelně s tím se řady miliardářských dědiců budou dál rozrůstat. Převod „velkého bohatství“ potrvá podle Opportunity Insights dalších dvacet až třicet let, přičemž se očekává, že asi tisíc miliardářských boomerů předá svým nástupcům 5,2 bilionu dolarů.
Adam Páleníček trend omezování příležitostí nevidí tak černě. „Každá doba má své specifické příležitosti. Jistou anomálií u nás byla devadesátá léta a tehdejší záplava příležitostí se už neobjeví. Ovšem lamentovat nad tím nás nikam neposune,“ konstatuje Páleníček a dodává, že příležitostí, hlavně díky technologiím, souhrnně vzato přibývá.
Také čeští a slovenští dolaroví milionáři jsou si podle reportu J&T Banky jistí, že během letošního roku budou dál bohatnout. „Jejich hlavním zdrojem bohatství budou investice, zejména akcie. Podnikání stále zůstává zásadním a pravidelným zdrojem jejich jmění,“ doplňuje Monika Veselá.
