Japonsko už není třetí největší světovou ekonomikou, prestižní pozici muselo přepustit průmyslovému Německu. Země, u které by to nikdo nečekal, se ocitla v recesi. A není mezi sedmi největšími ekonomikami osamocená, podobný osud stihl také Velkou Británii.
Ta spadla do recese již v druhé půlce loňského roku, a to navzdory slibům britského premiéra Rishiho Sunaka, který se od začátku zaklínal příslibem rychlého ekonomického oživení.
Pokud jde ale o samotné Japonsko, těžko říci, jestli více bolí pád do recese samotný, nebo to, že většina Japonců má ještě v živé paměti svou zemi jako druhou největší ekonomiku světa. Od doby, kdy ho předstihla Čína, totiž uplynulo jen něco málo přes dekádu.
Trend se od té doby nejen neobrátil, ale nyní již máme před sebou nesporný důkaz o tom, že země vycházejícího slunce ve skutečnosti momentálně spíše zachází za obzor. Radost z toho mohou mít jen zahraniční turisté, protože pro ně Japonsko díky stále více slábnoucímu jenu nikdy nebylo tak levné.
V době největší japonské konjunktury, v sedmdesátých a osmdesátých letech, se objevovaly předpovědi, že Japonsko skrze levný a kvalitní export předstihne Spojené státy jako největší světová ekonomika.
Splasknutí japonské bubliny nafouknuté aktivy na počátku devadesátých let však místo toho přineslo několik ztracených desetiletí a hospodářskou stagnaci, ze které se země vzpamatovává dodnes.
Ve čtvrtek Japonsko vykázalo dvě po sobě jdoucí čtvrtletí poklesu hrubého domácího produktu. Tím se země formálně propadla do recese. Ta je totiž všeobecně definována jako právě dvě po sobě jdoucí čtvrtletí poklesu.
Nejbrutálnější pokles zaznamenala japonská ekonomika ve třetím čtvrtletí loňského roku, kdy klesla o 3,3 procenta, ve čtvrtém čtvrtletí pak následoval o něco mírnější pokles o 0,4 procenta ročně. Analytici oslovení agenturou Reuters přitom pro závěr roku sázeli spíše na poměrně citelný růst – o 1,4 procenta.
Za rok 2023 jako celek vzrostl japonský HDP o 5,7 procenta na 591,5 bilionu jenů, což je zhruba 4,2 bilionu amerických dolarů. Německu, které jej vystřídalo v pozici třetí nejsilnější světové ekonomiky, HDP vzrostl o 6,3 procenta a dostal se na 4,12 bilionu eur, což dělá 4,46 bilionu dolarů.
Japonsku uškodila mimo jiné slabá domácí měna. Japonský jen, který se nyní obchoduje vůči americkému dolaru na třiatřicetiletých minimech, notně ujedl z exportních zisků a příliš nemotivoval ani k domácímu utrácení, které bylo vyloženě slabé.
Jediné, co podle všeho (a právě zásluhou levného jenu) prosperuje, je turistický ruch. Houfy zahraničních turistů dnes na Japonsku láká právě hlavně relativní dostupnost. Současná meziroční inflace japonské měny se nyní nachází pod třemi procenty.
Japonská centrální banka se tak ocitla v nezáviděníhodné situaci. Na jedné straně zde má velmi slabou a dlouhodobě kolabující měnu, takže by se nabízelo zvyšování úrokových sazeb. To měla ostatně Bank of Japan donedávna skutečně v plánu a počítalo se s ním v březnu či květnu.
Na straně druhé by takový krok znamenal opuštění současné negativní úrokové sazby a podobná intervence by mohla znamenat další zpomalení ekonomiky. Jenu ale příliš nenahrává ani očekávání ohledně americké centrální banky, která naopak zřejmě přistoupí k prvnímu snížení úrokových sazeb v polovině letošního roku. Bank of Japan by tak musela jít proti proudu a ohrozit tím export.
Japonské domácnosti i firmy přitom omezovaly spotřebu již tři kvartály v řadě. Svět tak nyní začíná spekulovat naopak na možné další oslabení japonského jenu. I kdyby bylo zvýšení úrokových sazeb jen symbolické, pro trh to může být důvodem pro oddálení návratu hospodářského růstu na neurčito.
Pokud jde o samotný jen, ten se v měnovém páru USDJPY momentálně pohybuje nad hranicí 150 jenů.
Pokud bychom se podívali dále do minulosti, zjistíme, že stejná kurzová hodnota vedla Bank of Japan k intervenci na měnových trzích a umělému posílení kurzu. Bude se historie opakovat? Každopádně to bude pro japonskou centrální banku trochu Sophiina volba.
Kde se ale paradoxně v Japonsku navzdory klesajícímu HDP daří, je burza. Index Nikkei 225 v reakci na zprávu o dalším poklesu HDP začal prudce posilovat a již druhý den se pohybuje nad hranicí 38 tisíc bodů (v době psaní článku se obchoduje nad hranicí 38 600 bodů).
Paradox je dán tím, že investoři nejspíše spekulují na další odklad ukončení dlouhodobé politiky záporných úrokových sazeb.
Už na začátku článku jsme zmínili, že v podobné situaci je i Velká Británie. Jak je na tom tedy se svou vlastní recesí šestá největší světová ekonomika?
Britský premiér Rishi Sunak na začátku loňského roku sliboval vládu stability a kompetence a nastartování růstu. Namísto toho se země v druhé polovině roku 2023 propadla do sice mírnější, než je ta v Japonsku, ale stále do ekonomické recese.
Podle oficiálních údajů se čtvrtletní HDP do prosince snížil o 0,3 procenta. Klesal tak ještě rychleji než v předchozím období, tedy od července do září, kdy HDP zaznamenal pokles jen o jednu desetinu procenta. Pokles za závěrečný kvartál navíc předčil odhady ekonomů, které v průzkumu agentury Reuters ukazovaly na pokles o jednu desetinu procenta.
Britská ekonomika jako celek je tak dnes pouze o procento vyšší než před vypuknutím pandemie covidu na konci roku 2019. Hůře už je na tom ze sedmi nejsilnějších ekonomik světa pouze Německo.