Americká centrální banka Fed poprvé od roku 2023 zvýšila základní úrokovou sazbu. Po jednomyslném rozhodnutí měnového výboru stoupla o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až čtyři procenta. Fed tak dal přednost boji s přetrvávající inflací před tlakem prezidenta USA Donalda Trumpa, který vyzýval k levnějším úvěrům. Akciové trhy na krok Fedu zatím reagují smíšeně.
Fed uvedl, že americká ekonomika dál roste solidním tempem, spotřeba zůstává odolná a nezaměstnanost se téměř nezměnila. Inflace však zůstává zvýšená. Centrální banka proto očekává, že přísnější měnová politika pomůže rychlejšímu návratu ke dvouprocentnímu cíli.
Nové projekce navíc naznačují, že zvýšením sazeb nemusí být konec. Medián odhadů členů Fedu počítá na konci roku se sazbou 4,1 procenta, což odpovídá ještě jednomu zvýšení o čtvrt bodu. Pro rok 2026 banka současně čeká inflaci měřenou indexem PCE na 3,7 procenta a růst ekonomiky o 2,3 procenta.
Prezident Trump reagoval požadavkem, aby americké úrokové sazby klesly na jedno procento nebo níže. Na své síti Truth Social vyzval Fed k rychlému zlevnění peněz.
Později ale řekl, že šéfovi banky Kevinu Warshovi, kterého do funkce sám vybral, stále důvěřuje. Warsh rozhodnutí označil za střízlivé a odpovědné a zdůraznil, že inflace je příliš vysoká příliš dlouho.
První reakce trhů na rozhodnutí Fedu byla smíšená, nikoli však panická. Wall Street ve středu oslabila, index Dow Jones ztratil 1,2 procenta a širší S&P 500 klesl o 0,4 procenta.
Ve čtvrtek ráno naopak futures na americké indexy rostly a evropské akcie otevřely v plusu. Panevropský Stoxx 600 i Euro Stoxx 50 přidávaly přes 0,6 procenta, britský FTSE 100 více než jedno procento.
Asie zůstala rozdělená. Japonský Nikkei a jihokorejský Kospi posílily, zatímco burzy v Hongkongu a v pevninské Číně klesly. Investoři podle agentury Reuters sázejí na to, že Fed začal proti inflaci jednat dostatečně brzy, zároveň ale přehodnocují cenu technologických akcií a dalších citlivých aktiv.
Nejvýrazněji reagovaly měny a dluhopisy. Dolar vystoupal na sedmitýdenní maximum vůči koši hlavních měn a výnos dvouletých amerických dluhopisů se držel kolem 4,72 procenta. Trhy ve čtvrtek plně započítávaly další zvýšení nejpozději v prosinci a zhruba padesátiprocentní šanci na krok už v říjnu.
Silnější dolar může zdražit dovoz energií a dalších komodit zemím s oslabující měnou. Vyšší americké výnosy současně omezují prostor ostatních centrálních bank ke snižování sazeb. Pozornost se proto přesouvá k britské centrální bance, která o nastavení sazeb rozhodne ve čtvrtek, a k japonské centrální bance, od níž se v pátek očekává zvýšení sazeb.
Ve čtvrtek odpoledne zasedá rovněž Česká národní banka. Analytici předpokládají, že bankovní rada ponechá základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta, nevylučují ale její zvýšení na některém ze zbývajících letošních jednání.
