QR a další bezhotovostní platby se staly symbolem moderního placení. Právě kvůli nim ale může nová elektronická evidence tržeb znovu skončit u Ústavního soudu. Vláda Andreje Babiše tvrdí, že bez jejich evidence vznikne prostor pro obcházení pravidel, opozice namítá, že digitální stopu zanechávají už dnes. Co na to říkají banky, daňoví experti i samotní podnikatelé?
Elektronická evidence tržeb se vrací do Poslanecké sněmovny v jiné podobě, než jakou si podnikatelé pamatují z minulosti. Nově už se nemá týkat pouze hotovosti.
Povinnost evidence se má vztahovat také na všechny kontaktní platby – tedy nejen na hotovost, ale také na platby kartou, QR kódem nebo prostřednictvím mobilních peněženek. Výjimkou zůstávají běžné převody na účet nebo úhrady faktur na dálku.
Návrh už prošel druhým čtením ve Sněmovně a míří k závěrečnému hlasování. Pokud projde i třetím čtením, nový systém by měl začít fungovat od ledna příštího roku.
Pozornost přitom vzbuzuje především návrh zahrnout do evidence také QR a další bezhotovostní platby uskutečněné při osobním kontaktu se zákazníkem. Právě u nich se vede spor o to, zda jejich evidence státu přinese nové informace, nebo jen další administrativu. Na rozdíl od hotovosti totiž tento druh placení zanechává digitální stopu a peníze putují přímo na účet obchodníka.
S návrhem nesouhlasí opozice. Kritizuje především rozšíření evidence také na bezhotovostní kontaktní platby. Poslanec Vojtěch Munzar (ODS) upozorňuje, že Ústavní soud už v roce 2017 z původní EET vyřadil povinnost evidovat bezhotovostní platby s odůvodněním, že jsou obecně dobře dohledatelné jinými prostředky.
Podle Munzara se Babišova vláda s tímto argumentem dostatečně nevypořádala a stejný princip nyní do zákona znovu vrací.
Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (ANO) ale naopak argumentuje, že od té doby se platební trh zásadně proměnil, a návrh obhajuje tím, že má narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku a zajistit stejná pravidla pro všechny podnikatele. Podle konzervativního odhadu resortu by nová podoba EET měla přinést do veřejného rozpočtu přibližně 14,4 miliardy korun ročně.
Proč stát trvá i na evidenci QR plateb?
Podle ministerstva není cílem sledovat konkrétní platební metody, ale nastavit stejná pravidla pro všechny kontaktní tržby. Pokud by některé typy plateb zůstaly mimo evidenci, mohli by podle úřadu podnikatelé přesouvat tržby právě tam, kde povinnost neplatí.
„Způsob placení se od roku 2016 výrazně změnil a moderní systém evidence na tuto změnu musí reagovat. Pokud by jednotlivé platební metody podléhaly rozdílným pravidlům, vznikaly by nerovné podmínky mezi podnikateli,“ vysvětluje za ministerstvo financí David Polák.
Úřad argumentuje také zkušenostmi Finanční správy. Podle ní někteří podnikatelé posílají tržby na účty třetích osob nebo využívají zahraniční platební prostředníky, od nichž je získávání informací obtížné.
Foto Eva Kovaříková, Wikimedia commons, Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0, https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Alena_Schillerová_listopad_2021.jpg
Jenže QR platby už digitální stopu mají a právě zde se názory rozcházejí. Česká národní banka připomíná, že QR platby jsou ze své podstaty bankovními převody. Peníze putují přímo na účet obchodníka a transakce je dohledatelná, takže příjmy obchodníků nejsou skryté tak, jako je tomu u hotovosti.
Podle průzkumu agentury Ipsos pro ČNB dnes QR platby přímo v místě prodeje přijímá přibližně pětina menších podnikatelů.
Obchodníci oceňují především okamžité připsání peněz na účet, přehled o platbách v reálném čase, nulovou potřebu platebního terminálu i absenci karetních poplatků. O tom, zda jejich zařazení do EET ovlivní další rozvoj této platební metody, ale centrální banka nechce spekulovat.
QR platby získávají na popularitě
Že jde o jeden z nejrychleji rostoucích způsobů placení, potvrzují i banky. V Komerční bance se každý měsíc uskuteční více než jeden a půl milionu QR plateb. Nejčastěji je využívají menší podnikatelé, restaurace, kavárny nebo řemeslníci, protože představují levnější alternativu ke klasickým terminálům.
Stále častěji je ale zavádějí také velké obchodní řetězce, jako jsou Albert nebo Lidl. Podle banky jsou hlavními důvody nižší náklady, rychlé vypořádání plateb a jednoduché nasazení bez speciální infrastruktury.
Další potenciál QR plateb vidí i Česká národní banka. Upozorňuje ale, že pokud mají výrazněji konkurovat platbám kartou, bude potřeba zlepšit především uživatelskou zkušenost a rychlost placení.
Podobný trend pozoruje také platební společnost GoPay. „Bezhotovostní platba už není pro zákazníka doplňková možnost, ale samozřejmost. Pokud možnost zaplatit pohodlně chybí, může to být důvod, proč nákup nedokončí nebo se příště nevrátí,“ varuje Jan Vodička, ředitel marketingu ve společnosti GoPay Czech.
Podle GoPay budou mít QR platby největší význam především u menších služeb, řemeslníků, stánkového prodeje nebo sezonních provozů, kde obchodníci řeší každou korunu nákladů.
Daňoví specialisté však upozorňují, že samotná existence digitální stopy ještě neznamená, že stát dokáže data efektivně využít. Podle Michala Jelínka, partnera poradenské společnosti V4 Group, dnes finanční správa získává informace z řady různých systémů a jejich propojení bývá složité, v některých případech téměř nemožné.
Obava, že by podnikatelé mohli prostřednictvím QR plateb obcházet evidenci tržeb, je podle něj naprosto reálná.
„Finanční správa v současnosti není a v dohledné době nebude schopna v reálném čase získávat data z bankovních účtů tak, jak je bude schopna získávat z právě zaváděného EET. Nezahrnutí QR plateb do EET by pro Finanční správu znamenalo komplikaci při získávání kompletních dat o sledovaných platbách,“ říká Jelínek.
Naopak, pokud Finanční správa dostane všechna data skrze jeden systém ve stejném formátu, získá podle Jelínka ucelený set dat pro identifikaci možných úniků.
Z pohledu podnikatelů podle něj nepůjde ani o výrazné navýšení administrativy. „Jelikož bude muset podnikatel reportovat platby kartou nebo hotovostní transakce, tak reporting QR plateb příliš velkou dodatečnou zátěž představovat nebude. Navíc dnes QR platby nepředstavují vysoký podíl plateb na všech transakcích,“ tvrdí odborník.
Stejně argumentuje i ministerstvo financí. Poukazuje, že jedním ze základních principů EET 2.0 je co nejnižší administrativní zátěž.
Nový systém podle ministerstva nebude vyžadovat pořizování nové techniky ani povinný tisk účtenek. Finanční správa už zveřejnila technickou dokumentaci pro dodavatele pokladních systémů a nejmenším podnikatelům nabídne bezplatnou webovou aplikaci.
Jelínek neočekává, že by právě EET rozhodovala o budoucnosti QR plateb. Podle něj jejich další rozvoj ovlivní především jiné faktory než samotná evidence.
Ani podnikatelé nezpochybňují potřebu omezovat daňové úniky. Upozorňují ale, že největší problémy leží jinde. „V gastronomii a cestovním ruchu je dlouhodobě problémem část tržeb nepřiznávaných oficiálně, stejně jako různé formy nelegálního zaměstnávání nebo výplat mimo pracovní smlouvy. To není zdravé ani pro stát, ani pro poctivé podnikatele,“ upozorňuje Martin Venglář, ředitel společnosti Nomce.
Dodává nicméně, že samotná EET situaci nevyřeší. Podle Vengláře by se stát měl mnohem více zaměřit na nelegální pracovní agentury, zaměstnávání cizinců mimo pravidla, dluhové pasti nebo dlouhodobý nedostatek pracovníků.
Právě tam podle něj vznikají mnohem větší ztráty veřejných rozpočtů než u samotné evidence jednotlivých plateb.
