Společnost Apple vydala začátkem července oznámení, které sice nevzbudilo velký rozruch, ale jehož obsah byl z makroekonomického hlediska vcelku zásadní. Oznámila totiž, že přesouvá montovnu svého nejnovějšího modelu iPhone 11 z Číny do indického Čennaí.
Netrvalo dlouho a o daňovou úlevu pro elektronickou výrobu, se kterou přišla indická vláda, si zažádala také společnost Samsung. A spolu s ní někteří další dodavatelé firmy Apple, jako je Foxconn, Pegatron či Wistron.
Indie se tak pobídkami snaží šikovně přilákat zahraniční firmy a přesunout jejich výrobní kapacity právě na indický subkontinent. Proč na ně ale firmy jako Apple či Samsung slyší? Přece jen podobné nabídky nejsou nic nového pod sluncem. A proč zrovna teď?
Důvodů je hned několik. Zaprvé, Indie je kvůli své velikosti jedním z nejdůležitějších světových trhů. Co je ale podstatnější, v obchodní politice země se stupňuje protekcionismus a přesun montoven do země je jediným způsobem, jak se zmíněné firmy mohou vyhnout 20procentní dani, uvalené na dováženou elektroniku.
Počínání světových gigantů však odráží ještě jednu důležitou změnu na poli světové ekonomiky a tou jsou zvyšující se náklady na výrobu v Číně, která začíná ve velkém přecházet na mechanizaci.
Stáváme se svědky zásadní změny? Čína se ve druhé polovině dvacátého století vydala na cestu, na jejímž konci má být po celém světě známé heslo „vyrobeno v Číně“ nahrazeno označením „vyvinuto v Číně“.
Země už nadále nechce být světovou továrnou, levným místem, kam všichni přesouvají výrobu. Místo toho se vydala na cestu technologického pokroku.
Už dnes se ostatně čínské firmy dostaly na velmi vysokou úroveň automatizace a v některých případech už robotizace nahradila až 80 procent lidské pracovní síly. Podstatné ale je, že vysoká úroveň specializace zbylých pracovníků, kterými jsou typicky třeba experti na údržbu strojů či programátoři, způsobila v Číně růst mezd.
Zůstat se svou výrobou v Číně má však stále ještě jednu velkou výhodu a tou je zachování blízkosti ke svým dodavatelům. I tahle výhoda však v čím dál více globalizovaném světě postupně ztrácí na významu.
Firmy se učí nabízet své služby kdekoliv a řešit problémy odkudkoliv. A to pravděpodobně nepovede k ničemu jinému než k dalšímu přesunu výroby za lepšími podmínkami.
Navíc se očekává, že administrativa budoucího amerického prezidenta Joea Bidena bude na Čínu vyvíjet systematický tlak ve snaze donutit Peking k respektování pravidel hospodářské soutěže a k dodržování lidských práv. A k tomu samému budou Spojené státy nejspíš nabádat i své spojence.
A pokud skutečně i další západní země začnou na Čínu vyvíjet tlak, budou mít zahraniční firmy další velkou motivaci ke změně působiště. Už jen proto, aby se vyhnuly případným sankcím od domovských vlád.
Je tak na obzoru hromadný přesun velkých firem z Číny? A pokud ano, za jak dlouho? Jen čas ukáže.
