Parádní klička, ostrý skluz a hlavně gól vstřelený na mistrovství světa může mít kromě radosti fanoušků ještě jeden efekt: zažehne v dětech touhu hrát kopanou profesionálně. Letní fotbalové kempy sice mají často měsíce vyprodáno, do budoucna to však nemusí být tak růžové. Jaký je jejich budoucí byznysový potenciál, když chuť dětí k pohybu uvadá a rodí se jich stále méně?
Ještě na chvíli zůstaňme u světového šampionátu. Česko se na něj letos kvalifikovalo po dvaceti letech. Za tu dobu se pochopitelně proměnilo složení reprezentačního týmu, ale rovněž tuzemský trh s fotbalovými tábory.
„Když se s kempy začínalo, bylo jich pár, dnes jsou jich stovky. Asi se tak dá říct, že trh je minimálně naplněn, možná přesycen,“ líčí Jiří Fousek, který je hlavním organizátorem Fotbalové školy Petra Čecha, která odstartovala právě v roce 2006, kdy Čech a spol. byli na dlouhou dobu posledním českým týmem, který si zahrál na mundialu.
Důvodů růstu je několik. Domácnosti mají víc peněz než dřív, a tak můžou dětem takový zážitek dopřát. Kempy vedle nadšenců pořádají také známé české i zahraniční kluby nebo bývalí fotbalisté, na jejichž jména děti i rodiče slyší.
Každý rok zároveň končí několik hráčů své kariéry a někteří z nich do této oblasti také naskakují. Teď ostatně do tohoto vlaku naskočila další zvučná jména. Bořek Dočkal, Pavel Kadeřábek a Tomáš Pekhart v rámci své Day1 Academy. To je celoroční fotbalová škola propojující zkušenosti profesionálních hráčů s projektem Day1, který spojuje performance, health a longevity.
I zde byla v zásadě stejná motivace jako u jiných hráčů. Mají osobní zkušenost s fotbalem, kontakty na trenéry a chtějí něco vrátit sportu, který jim dal tolik do života. „Důležitý faktor je i aktuální stav českého mládežnického fotbalu, hlavně v menších klubech,“ říká Dočkal.
„Fotbalové kempy jsou pro nás důležitou součástí, ale hlavní fokus chceme mít na individuálních a skupinových trénincích během celého roku,“ dodává k týdenním programům, které stojí od 6900 do 7900 korun.
Zatímco Dočkal s parťáky z Day1 cílí hlavně na celoroční fungování akademie a tábory jsou spíš doplněk, tak například Tomáš Klečka ukazuje, že i jen na letních kempech lze postavit fungující byznys.
V rámci své společnosti Moderní fotbal organizuje v Česku fotbalové tábory velkých zahraničních klubů. V minulosti tu pořádal kemp italského Juventusu, dnes je to Real Madrid, Barcelona a AC Milán. Vedle toho vlastní licenci světové značky Coerver Coaching, takže celkem několik desítek akcí pro děti ročně.
Do začátku jsou potřeba miliony
Zástupci světových klubů pak na akce dohlížejí. Aby vůbec tuzemští pořadatelé na licenci dosáhli, museli splnit mnoho přísných podmínek obsáhlého manuálu, který je pro všechny pobočky na světě stejný.
„Letos máme osm kempů Realu Madridu, čtyři Barcelony a jeden AC Milán. Náklady na jeden jsou v průměru deset tisíc eur (242 tisíc korun – pozn. red.),“ líčí Tomáš Klečka. Do toho se počítají i náklady spjaté se zahraničními trenéry, jimž je nutné zajistit letenky, ubytování, dopravu a podobně.
„Investujete milionové částky, abyste mohli vůbec začít,“ popisuje Tomáš Klečka. Vedle toho organizátoři na základě licence odvádějí jednotky procent z příjmu jednotlivým klubům. Účast na týdenním kempu pak vyjde rodinu okolo deseti tisíc korun za jedno dítě. Součástí zároveň je, že děti zažijí trénink od zahraničních koučů.
Byť vlastní kempy dělají i české kluby, například pražská Slavia letos expanduje na Slovensko, tábory zahraničních klubů mohou přitáhnout i jejich mládežníky, kteří si chtějí vyzkoušet zase něco nového, exotického.
Klečka stejně jako Fousek ze školy Petra Čecha vnímá, že je fotbalových kempů v Česku mnoho. „Trh je podle mě přesycený a už jsou signály, že někomu ty děti budou chybět,“ míní Klečka. Vždy samozřejmě záleží na tom, kde se akce pořádá a jaké jiné možnosti a konkurence v okolí je.
Otázka podle Fouska je, v jaké jsou kvalitě. „Z naší letité zkušenosti víme, že uspořádat opravdu dobrý kemp není jednoduché, protože náklady na zajištění ubytování, trenérů, jídla, vybavení a dalších věcí jsou vysoké.“
„V horizontu dvou až tří let někteří z těch, kteří kempy roky organizovali, nebudou pokračovat,“ myslí si Klečka. Což podle něj může být i kvůli tomu, že si udělají potřebnou trenérskou licenci a půjdou trénovat dospělé nebo obecně dělat něco jiného.
Soupeř není hokej, ale obrazovka
Úbytek dětí na táborech však nemusí být pouze dílem toho, že by bylo mnoho konkurenčních kempů či jiných sportů. „Fotbal nebojuje s hokejem nebo basketbalem, ale s Netflixem a hrami v telefonech a na počítačích,“ podotýká Klečka.
K tomu, že pohyb prohrává s displejem či obrazovkou, podle něj napomáhají i sami rodiče. A to tím, že jsou vzory svým ratolestem. Když sami nic nedělají, tak se nevybuduje ani u dětí vztah ke sportování.
Zároveň je od něj mohou odradit i přílišné ambice dospělých. „Často se setkáváme s tím, že děti trénují ambiciózní trenéři nebo i rodiče, kteří chtějí po dětech pouze vynikající výsledky namísto budování pozitivního vztahu ke sportu,“ popisuje Veronika Kaloudová.
Ta je ředitelkou pro rozvoj aktivit v oblasti vzdělávání a sportu v Kalouda sport agency, která jedenáctým rokem pořádá letní fotbalové kempy, jimiž za tu dobu prošlo přes 1250 dětí.
Poslední roky je podle ní stále více znát, že je spousta dětí, které sport dělají pro výsledek a uspokojení rodičů nebo trenérů a nikoli proto, že je sport baví.
„Hon za výsledky a uznáním je patrnější než kdy dříve, avšak velmi často dochází ke zklamání, jelikož dítě nedosahuje takových výsledků, jaké by si přálo,“ uvádí Kaloudová s tím, že „je nutné, aby člověka bavila ona cesta k cíli, nikoli pouze ten cíl.“
Budoucnost tak podle ní budou mít ty kempy, které povedou profesně i lidsky kvalitní trenéři, již dokážou v dětech probudit lásku ke sportu a dodat jim sebevědomí.
