Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva představil nový objev masivních ložisek ropy v ústí Amazonky. Spolu se státním ropným gigantem Petrobras oznámil, že se na místě chystá země těžit. Vidina potenciální těžby až deseti miliard barelů ropy v hodnotě zhruba 720 miliard dolarů však zneklidňuje ochránce přírody.
Prezident za vládním plánem stojí a hájí jej slovy, že jde o „pas do budoucnosti“. Lula da Silva argumentuje tím, že Brazílie potřebuje zpeněžit svá nově objevená ropná ložiska v oblasti takzvaného rovníkového okraje, aby mohla využít výnosu a financovat právě přechod na udržitelné zdroje s cílem omezit změnu klimatu.
Jakoukoli mezinárodní kritiku, zejména tedy z Evropy, brazilský prezident ostře odmítá jako zásah do národní suverenity. „Žádná země, která má ropu takové kvality, nedovolí, aby se do toho někdo pletl,“ uvedl.
Za plánem na těžbu stojí jasná politická pragmatičnost. Před blížícími se říjnovými prezidentskými volbami využil Lula da Silva ohlášení nálezu jako výraznou politickou kampaň. V naftařské uniformě a s gesty rukama od ropy má především oslovit voliče z chudších severních regionů, jako je stát Amapá. Místní komunity v oblastech, jako je město Oiapoque, již nyní zažívají příliv obyvatel v naději na nová pracovní místa a ekonomický rozvoj kraje. Prezident tak v napjatém souboji s pravicovou opozicí sází na slib ekonomické prosperity svých občanů.
I přes politický optimismus čelí projekt vážným překážkám. Ekologické organizace a zástupci domorodých kmenů podali na vládu i společnost Petrobras žaloby. Stěžují si na obcházení licenčních procesů a varují, že jakýkoli únik ropy by zdevastoval lokální biodiverzitu, včetně unikátních útesů a pobřežních mokřadů.
Rizika nejsou jen ekologická; s jistotou se ještě neví, jestli je komerční těžba v hloubce téměř tří kilometrů vůbec finančně rentabilní. Brazílie stojí opravdu před zlomovým momentem, který rozhodne o tom, zda země dokáže restartovat celou ekonomiku, anebo potenciálně nenávratně narušit biodiverzitu Země.
