Jaderné elektrárny patří k technologickému vrcholu, přesto tento složitý stroj vyrábějící elektřinu dokáže zcela vyřadit i opravdová banalita.
Svědky jsme toho byli v tomto týdnu, kdy kvůli poklesu Dunaje docházelo až k bizarním záchranným akcím, které měly za cíl jediné – udržet jaderné elektrárny, jimž chybí voda k chlazení, v chodu. Nešlo ale o první takové akce, historie jich zná mnoho.
Letošní vlny veder doprovázené extrémním suchem těžce zkoušejí nejen vodní, ale i jaderné elektrárny. Kvůli nejmenšímu průtoku řek za posledních několik dekád nemají mnohé z nich dostatečné množství vody k chlazení a musejí tak omezovat své výkony.
K vypnutí jaderných bloků došlo například v Maďarsku nebo Rumunsku, kde už je i tak dnes nedostatek elektřiny a odstavení výkonných bloků by v balkánské energetické síti způsobilo napětí a hlavně prudký růst cen.
Energetici se proto snažili, aby reaktory začaly co nejdříve dodávat zpět elektřinu do sítě. Tentokrát si k tomu museli přizvat i hydrology, a dokonce ženisty. Největším oříškem bylo a stále je, jak zvednout hladinu Dunaje, aby u sacího potrubí chlazení jaderné elektrárny bylo dost vody.
Maďaři a Rumuni k tomu zvolili opravdu svérázné způsoby, v historii však nejsou jediní. Příroda totiž dokáže jaderné elektrárny potrápit, i když není sucho.
Maďarský val z lodí a kamení
Začněme Maďarskem, které muselo kvůli nízkému stavu Dunaje už minulou neděli vůbec poprvé v historii odstavit svou jedinou jadernou elektrárnu Paks. Ta přitom zajišťuje až polovinu maďarské spotřeby elektřiny.
Maďarům se sice během týdne povedlo částečně nahodit jaderné bloky v Paksu, ovšem hladina Dunaje pořád spíše klesá. Tamní vláda proto nařídila na Dunaji mezi jadernou elektrárnou Paks a osadou Dunaszentbenedek okamžitou výstavbu hráze s použitím 145 tisíc tun kameniva. Ta by měla zvednout hladinu o pár desítek centimetrů.
To ale není vše. Pro případ, že by to nestačilo, jsou na vodě v pohotovosti dvě staré, osmdesát metrů dlouhé lodě, jež budou v případě nutného dodatečného zvýšení hladiny potopeny, což by mělo u sacího potrubí zvýšit hladinu o dalších dvacet centimetrů. Je vidět, že Archimedův zákon Maďaři ovládají.
Mimochodem, u Paksu se s nízkou hladinou bojovalo už v osmdesátých letech minulého století. V roce 1983 byla hladina tak nízká, že vodohospodáři uzavřeli jeden kanál a vytvořili dočasné zvýšení hladiny.
Později kvůli tomu prohloubili dno kanálu o metr, prodloužili sací potrubí bezpečnostních čerpadel, upravili čerpadla a zavedli speciální režim pro provoz při nízkém stavu Dunaje.
Odstřel skály
Rumuni si také museli procvičit fyziku a co víc, oprášit své ženijní dovednosti. U tamní jaderné elektrárny Cernavodă totiž řešili ten samý problém jako Maďaři. Nejenže se snažili řeku zahrazovat a použili k tomu kromě kamení také čtyři potopené bárky, ale v polovině týdne sáhli i k odstřelu skály, aby zvýšili přítok vody k elektrárně.
Bohužel ani to nepomohlo, bloky elektrárny Cernavodă byly zcela vypnuty v pátek.
Klimatizace u jaderných elektráren
Tradiční problémy s chlazením jaderných elektráren hlásí i Francie. Ta nemusí omezovat výkon elektráren kvůli nízkému průtoku, ale kvůli vysoké teplotě vody. Voda, která ochladila reaktory, se totiž ohřátá vrací do řeky, její teplota však nesmí překročit 26 stupňů Celsia.
To je u některých z nich problém. Nízký stav vody v řece ji ohřívá už na jejím vstupu a po průchodu elektrárnou se ohřeje nad limity. Francouzi proto u některých elektráren používají dodatečné systémy, jež umožňují ochladit vodu před jejím vypuštěním.
U jaderné elektrárny Civaux existuje systém využívající ventilátory, který dokáže snížit teplotu vody před jejím návratem do řeky. Tím lze elektrárnu udržet v provozu i v situaci, kdy by jinak kvůli teplotním limitům musela výkon omezit.
Atom na poušti
Vypadá to, že jaderné elektrárny se bez blízkosti řek či moře kvůli chlazení neobejdou. Přesto existuje a už šedesát let dodává elektřinu do sítě americká jaderná elektrárna Palo Verde v Arizoně, kolem níž najdete jen poušť.
Kde tedy bere vodu? Z kanalizace. Přesněji řečeno z vyčištěných městských odpadních vod měst, jako je Phoenix a další okolní aglomerace.
