skip to main content
Technologie

Bude Elon Musk prvním dolarovým bilionářem? Roli bude hrát i klimatická krize

Jméno Mukeš Ambani jste možná nikdy neslyšeli. Jde však o nejbohatšího muže Asie, disponujícího jměním bezmála sto miliard dolarů. V aktuálním žebříčku světových miliardářů Forbesu mu nyní patří jedenáctá příčka. Hodnota Ambaniho jmění skokově připsala částku 3,7 miliardy dolarů poté, co oznámil, že jeho společnost se vydá na ostrý hon za levným zeleným vodíkem.

To o Elonu Muskovi jste pravděpodobně slyšeli. Jeho jmění má hodnotu někde kolem dvou set miliard dolarů a s Jeffem Bezosem svádějí vyrovnaný boj o nejvyšší stupínek v žebříčku Forbesu. Bohatství Elona Muska pochází především z tržní hodnoty Tesly, která v době vzniku tohoto článku činí zhruba 750 miliard dolarů.

Reklama

Musk a Ambani figurují vysoko v užším výběru možných kandidátů na prvního bilionáře planety. Důvodem je téma společné Muskovu bohatství i Ambaniho několikamiliardovému polepšení si: klimatická změna. Nebo přesněji řečeno vyhlídka, že aktivity obou miliardářů by mohly v budoucnu klimatické změny znatelně zbrzdit a zmírnit nejhorší dopady.

Tesla má například vyšší hodnotu než většina zbylého automobilového průmyslu dohromady. A to se na celosvětovém počtu prodaných nových aut v roce 2020 podílela pouhým jedním procentem. Je to proto, že tržní hodnota odráží potenciál budoucího růstu – a investoři věří, že nutnost reagovat na klimatické změny povede k masovému nahrazování spalovacích motorů auty na elektřinu.

Má-li se však do roku 2050 dosáhnout nulových uhlíkových emisí, elektromobilita je stále jen drobná část masivní ekonomické transformace. Za rok se na světě vyprodukuje kolem padesáti miliard tun uhlíkových emisí a doprava je zodpovědná jen asi za šestnáct procent z nich. A co víc, z osobních a nákladních vozidel pochází necelá polovina.

Je to jako prodávat deštníky, když prší.

Pokud by se Tesle podařilo prodat dostatek aut k umazání podstatné části z oněch osmi procent, Muskovo jmění hranici bilionu dolarů nakrásně překoná. Jenže je tu těch zbylých dvaadevadesát procent uhlíkových emisí, které je třeba redukovat. A to je obrovský prostor pro Ambaniho a jiné zelené inovátory, jejichž další přelomová řešení budou potřeba, abychom planetě ulevili.

Je to v podstatě jako prodávat deštníky, když prší – jenže tady se bavíme o celosvětovém trhu astronomických rozměrů. Ambaniho zaměření na zelený vodík je sázkou na to, že baterie, na které se orientuje Tesla, nebudou schopny vystřídat fosilní paliva v širokém spektru těžkého průmyslu, kam spadá třeba výroba cementu a oceli.

Zapomínat nelze ani na pohon kamionové, lodní či letecké dopravy, a zdá se, že investoři souhlasí, že trh s levným, uhlíkově neutrálním a obnovitelným palivem bude obrovský. Možností pro další klimatické hrdiny vstoupit do hry o dosažení bilionového milníku je tu mnoho.

Reklama

Zde je výběr oborů, jimž předvídáme největší budoucnost:

Energetika

  • Přečerpávací elektrárny (v době přebytku energie je voda čerpána do výše položené nádrže, a když je energie potřeba, je vypouštěna přes hydroelektrický generátor do spodní nádrže)
  • Termální úložiště (substance, která se zahřeje, když je k dispozici energie – když je naopak potřeba, teplo se využije k produkci elektřiny)
  • Alternativní pohony jako biopaliva nebo vodík vyprodukované bez uhlíkových emisí
  • Energetická síť, která by uchovala elektřinu po celou sezonu
  • Geotermální energie
  • Bezpečné modulární jaderné štěpení
  • Jaderná fúze

Vypořádávání se s emisemi uhlíku

  • Bezuhlíkový cement
  • Bezuhlíková ocel
  • Bezuhlíkové plasty
  • Rostlinné a buněčné alternativy masa a mléka
  • Bezuhlíková hnojiva
  • Chladicí směsi bez fluorovaných plynů
  • Zachytávání uhlíku

Například cement a ocel jsou společně zodpovědné za třináct procent všech ročních uhlíkových emisí. Při chemických procesech nutných pro výrobu cementu a oceli se uvolňuje oxid uhličitý, který nemá nic společného s fosilními palivy.

Každoročně se na celém světě vyprodukují zhruba čtyři miliardy tun cementu a chemická reakce, která stojí za každou jeho tunou, znamená i tunu vyprodukovaného oxidu uhličitého. Oceli se ročně vyprodukuje 1,8 miliardy tun a na každou tunu připadá 1,8 tuny oxidu uhličitého.

Do těchto čísel nejsou započítána fosilní paliva, která jsou spálena při přepravě potřebného vápence a železné rudy. Nákladově efektivní produkty, které by zmírnily nebo zachytávaly tyto emise, mají veliký tržní potenciál.

Dále jsou tu krávy, které jsou zodpovědné za čtyři procenta světových uhlíkových emisí. Ty se ve formě metanu do atmosféry dostávají tím, navíc rozkládající se exkrementy skotu jsou původem zhruba poloviny oxidu dusného uvolňovaného do atmosféry.

Na tyto emise vznikající v zemědělství zatím elektrifikace nepřinesla uspokojující řešení, ale zraky se již pomalu upínají k jiným inovacím. V rámci pilotních projektů se skotu do krmiva přimíchávaly extrakty z mořských řas, což vedlo ke snížení objemu vypuštěného metanu o padesát až devadesát procent.

Vědci též zkoumají možnosti redukování vypouštěného metanu genomikou a výběrovou plemenitbou. Potenciál zmenšit stáda skotu – a značně na tom zbohatnout – má rovněž řada společností, pracujících na vývoji umělého masa.

Reklama
Reklama