Velká byznysová story hraje všemi možnými odstíny. Od vstupu CSG na burzu zažily akcie zbrojního impéria Michala Strnada divokou jízdu. Co na to nejbohatší Čech říká?
Ať už se na to díváte z jakéhokoliv pohledu, je to jeden z největších českých byznysových příběhů za dlouhou dobu. A to ve všech odstínech. Od nespoutané euforie přes rozpačité přešlapování až po hromadný investorský úprk.
Řeč je pochopitelně o horské dráze, na kterou naskočily akcie zbrojařského impéria CSG nového nejbohatšího Čecha Michala Strnada od doby, kdy skupina v lednu vstoupila na burzu v Amsterodamu. Strnada burzovní úspěch vystřelil na první místo žebříčku Forbes nejbohatších Čechů, byť od února se jeho jmění smrsklo téměř o tři sta miliard korun.
„Když začala válka v Íránu, hodně investorů začalo větřit, že se jim hodně může vyplatit víc investovat do firem, které jsou víc hi-tech a dělají víc třeba v protidronové a protivzdušné obraně,“ říká v titulním rozhovoru květnového čísla Forbesu nový nejbohatší Čech Michal Strnad.
To, co popisuje, je podle něj zkrátka přeskládání portfolia, které iniciovaly události ve světě. Ostatně během rozhovoru bere do ruky telefon, aby nám ukázal vývoj akcií německého Rheinmetallu, největšího srovnatelného konkurenta CSG. Od vstupu na burzu zažívala Strnadova skupina vskutku podobný vývoj. Jen od začátku května je to o něco horší.
Skupina Hunterbrook, shortaři vsázející na propad konkrétních akcií, vydala začátkem měsíce report, který především zpochybňoval klíčovou kapacitu CSG vyrobit půl milionu kusů velkorážové munice ročně. Akcie, už tak výrazně pod upisovací hodnotou pětadvacet eur (asi 607 korun), se propadly k šestnácti eurům za akcii (zhruba 388 korun).
CSG reagovala v prohlášení tím, že reálná kapacita výroby je dokonce 630 tisíc kusů.
Tak či tak se akcie CSG po propadu od reportu spekulantů vrátily k mírnému růstu. Ostatně Michal Strnad dle svých slov sází na mnohem delší horizont, než je pár dnů či týdnů.
„Samozřejmě, že sleduji,“ odpovídá Michal Strnad, když se ptáme, zda dění okolo hodnoty akcií své firmy sleduje. Dodává ale jedním dechem, že důležitá bude dlouhodobá hodnota. „My zkrátka makáme dál, naše výsledky jsou rekordní, máme historicky největší ziskovost i backlog,“ vypočítává faktory, které budou podle něj nakonec rozhodovat.
Jiný neuralgický bod kritiků je údajná přílišná závislost CSG na dodávkách na Ukrajinu, kam nyní skupina dle Strnada dodává kolem dvaceti procent svých tržeb, navíc je to každý kvartál méně a méně. Dodává ale také, že dokud bude na Ukrajině o jejich výrobky – především velkorážovou munici – zájem, dodávat tam budou dál.
„Jakmile se situace na Ukrajině zase uklidní a přijde příměří, přesměrujeme kapacity dosud určené jim na další evropské zákazníky z NATO, kteří již stojí ve frontě a naši munici chtějí a potřebují. Budou si totiž coby členové NATO muset své zásoby doplnit,“ říká nejbohatší Čech.
Na druhou stranu uznává, že CSG není ultra high tech společnost typu Palantir nebo Anduril. Technologicky progresivním řešením v obraně se ale skupina věnuje. Naráží tím především na budovanou dronařskou divizi, přičemž některé výrobky z ní už se testují přímo u zákazníků.
„Trend existuje, ale není to tak, že by evropské země z NATO i mimo ně tradiční techniku a zbraně nepotřebovaly. Naopak, máte to jasně napsané v doktrínách NATO, které členové musejí plnit. Když se dnes podíváte na stav zásob zemí NATO, byli byste velmi překvapení, co tam uvidíte,“ dodává majitel CSG s tím, že situace je v tomto směru katastrofální.
To a ještě mnohem více o Michalu Strnadovi a jeho myšlenkách se dočtete v titulním rozhovoru květnového Forbesu.
