Ať jsou to rafinerie hned za hranicemi, či uprostřed Ruska, Ukrajina se v pátém roce plnohodnotných bojů nebojí zasáhnout agresora tam, kde ho to bolí. Masivní kampaň už v zemi způsobuje kritický nedostatek paliva a nutí Moskvu k zoufalým krokům.
Od konce června do začátku srpna Ukrajina vedla čtyřicetidenní kampaň, v rámci které se zacílila na co největší vyčerpání ruské armády i ekonomiky. Rusko se přitom už v tu chvíli potýkalo s nedostatkem paliva a po posledních vlnách ukrajinských dronů je situace ještě mnohem horší.
Může za to například fakt, že se Ukrajině podařilo v rámci kampaně ochromit všech jedenáct nejvýznamnějších ruských rafinerií. Napadený stát ale postupně zasáhl více než stovku významných cílů v Rusku – mezi nimi i letiště či sklady munice.
Ukrajinci kromě rafinerií napadají také další ropná zařízení. Podle Financial Times již země dokázala v první polovině letošního roku zasáhnout tuto infrastrukturu 194krát.
Takto vysoké číslo je však způsobeno tím, že médium započítává i ne zcela potvrzené události a útoky, při kterých došlo například jen k poškození plotu. Do statistiky navíc zahrnuje více vln útoků v jeden den na jeden objekt jako samostatné události.
Velké množství takových vln už ostatně zasáhlo například Slavneft-YANOS v Jaroslavli. Jednu z pěti největších rafinerií v zemi od března navštěvují ukrajinské drony každý měsíc, naposledy teď ve čtvrtek.
Poslední útok způsobil poškození několika nádrží na skladování ropy a po areálu zapříčinil vznik tří požárů, přičemž výbuchy zranily čtyři lidi a podle nezávislého ruského média Meduza s sebou útok vzal také jeden rodinný dům.
To se však nevyrovnalo jedné z posledních překvapivých akcí Ukrajiny, při kterém dokázala přeletět takřka polovinu Ruska a zasáhnout největší rafinerii země v Omsku. Tam 6. července drony zamířily na zařízení pro odsolování a odvodňování, ale i zpracovatelské jednotky.
Svůj cíl přitom splnily – místo, které vyrábí 22 milionů tun ropy ročně a zhruba 440 tisíc barelů denně, muselo produkci zastavit. Zda už je rafinerie v provozu, se zatím neví, podle ukrajinského média Militarnyi však opravy takových škod obvykle trvají až v řádu měsíců.
Takové kousky se Ukrajině daří i díky stále lepší technice, kterou tamní inženýři vymýšlejí. Například společnost Fire Point, která stojí za řadou ze zbraní využívaných k zásahům ruských ropných rafinerií, v létě 2025 odhalila řízenou střelu FP-5 „Flamingo“.
Ta zvládne doletět až tři tisíce kilometrů daleko, nese hlavici o více než tunové hmotnosti a Ukrajina je již využila například při útocích na ruské muniční sklady a testovací plochy.
Pro likvidaci rafinerií však Ukrajina preferuje dron An-196 „Liutyi“. Ten je schopný uletět více než tisíc kilometrů, přičemž nese až 75 kilogramů těžkou výbušninu. Za jeden přitom Ukrajina dá v přepočtu zhruba čtyři miliony korun, což je asi čtyřikrát více, než kolik stojí výroba íránských dronů Shahed používaných Ruskem.
Díky nim je však Ukrajina schopna opětovaně ruské rafinerie vyřazovat z provozu, což se projevuje třeba i u čerpacích stanic. Několik oblastí Ruska proto muselo vyhlásit stav nouze a zavést na palivo přísný přídělový systém.
Kreml proto přijal nařízení, které rafineriím umožňuje snížit standardy kvality výroby z normy Euro 5 na normu Euro 3. Díky tomu lze na domácím trhu prodávat palivo s vyšším obsahem síry, přičemž se upřednostňuje objem prodeje před normami v oblasti ochrany životního prostředí a bezpečnosti motorů.
Úspěch kampaně Ukrajincům navíc dodává sebevědomí a dobře jim jistě dělají i pochvalná slova zahraničních politiků. Dokonce i americký prezident Donald Trump v červenci prohlásil, že se jedná o eskalaci, která by mohla vést ke konci války.
