skip to main content
Cover rozhovor

Dřív PPF i Penta, dnes vede vlastní investiční skupinu. Návrat ke kořenům, říká Budník

Tomáš Budník má za sebou vydatnou manažerskou kariéru. Od 90. let se pohybuje v telekomunikacích, pracoval pro Český Telecom i GTS, pro Pentu vedl tehdejšího operátora U:fon a od roku 2011 byl součástí PPF, pod kterou mimo jiné téměř čtyři roky působil jako generální ředitel českého O2.

Loni v únoru svět PPF opustil, aby se postavil na vlastní nohy. Založil investiční skupinu Thein a nedlouho poté dal společně s další skupinou J&T vzniknout i fondu kvalifikovaných investorů J&T Thein SICAV, kam láká movité individuální investory a instituce.

Cíl je jasný: mířit na zhodnocení jejich kapitálu okolo 15 procent ročně. Strategie? Vstupovat do společností z oblasti informačních a komunikačních technologií a kyberbezpečnosti (ICT) a smysluplně je skládat k sobě.

Vehikl Tomáše Budníka a slovensko-českých finančníků je od svého založení velmi aktivní. V listopadu loňského roku koupil ostravskou společnost Síť, o necelý měsíc později přidal kyberbezpečnostní firmu net.pointers a těsně před koncem roku pardubickou ICT firmu Aitcom. Navrch pak minoritně vstoupil do firmy Cross Network Intelligence.

Konkrétní sumy zůstávají nezveřejněny, ale je očividné, že fond již investoval stovky milionů korun, přičemž Budník odhaduje potenciální palebnou sílu okolo dvou miliard.

Zásadně nenakupujeme od private equity fondů.
Reklama

Jednapadesátiletý investor každopádně nepůsobí jako ryzí finanční dravec, které známe třeba ze skupiny sídlící ve Florentinu, ale spíše jako člověk, který dokonale rozumí svému oboru a umí hledat synergie.

„Zaměřujeme se na firmy, které si vydupali původní zakladatelé a pořád je drží. Věřím, že jim dovedeme pomoci růst. Zásadně nenakupujeme od private equity fondů, to nás nezajímá,“ říká muž, který se mimo aktivity s J&T ještě v rámci Theinu věnuje průmyslu, kde má zatím na triku jednu akvizici: strojírenskou společnost Ponec.

Sám své aktuální počínání glosuje jako návrat ke kořenům, kdy je možné si na byznysy sáhnout zblízka. Ostatně na vlastním podnikání ještě při vysokoškolských studiích vyrůstal.

Máte za sebou přibližně rok fungování vlastní investiční skupiny. Je to větší zábava než manažerská role v korporaci?

Nedá se to srovnat, každá práce je úplně jiná. U velkých firem typu O2 máte jako šéf mnohem větší zásah a podílíte se na nesmírně zajímavých obrovských projektech. Oproti tomu nyní ale zase mohu dělat rychlejší i mnohdy radikálnější rozhodnutí. Mohu být mnohem více samostatný. Pochopitelně ale i ve vlastním podnikání potřebujete lidi, kteří jsou ochotni vám říct: tohle je blbost, to bychom dělat neměli, protože nejsem nejchytřejší. V roli manažera vám to řekne akcionář, případně kolega. Když podnikáte, musíte si takové lidi najít a ne vždy je to snadné. Jsem ale rád, že jsem tuto změnu udělal.

Jak byste popsal fungování v PPF?

Práce v PPF byla především obrovská škola. Vážím si toho, že jsem mohl zevnitř vidět, jak se dělají některé projekty, a také toho, jak bývalí kolegové společnost řídí. Z mého pohledu funguje jako rodinný byznys. Je to dobrý modus operandi, z něhož bych rád některé věci, které se mi líbily, využil i při svém podnikání.

Proč jste se rozhodl jít po vlastní cestě?

Po několika letech, kdy jsem pracoval pro různé investiční skupiny a strategické hráče, jsem dospěl k závěru, že nastal čas vrátit se ke kořenům – k podnikání, kterému jsem se věnoval už po vysoké škole. Původní myšlenka byla, že to budu dělat úplně sám. Půjdu krok za krokem, menší transakce a budu postupně budovat firmu. Když jsem ale jednal s různými bankami, diskutoval jsem mimo jiné i s J&T, které se nápad líbil. Proto vznikl společný fond J&T Thein Sicav, aby vše bylo transparentní i pro jejich investory.

Jakou roli ve vzniku fondu sehrál covid? Uspíšil jej?

Naopak. Kvůli první vlně covidu se diskuse o založení fondu přesunula na léto. Normálně by dost možná začal už na jaře. Na druhou stranu mi to ale dalo více času připravit si transakce v IT a security. Díky tomu jsme následně po vzniku fondu relativně rychle udělali čtyři transakce.

Proměnil se v uplynulých měsících byznys, v němž se pohybujete?

Ve chvíli, kdy nastala první vlna, nikdo si nepřipouštěl, že tato situace může trvat tak dlouho a mít fatální dopady. Na podzim, kdy epidemie sílila, jsem ale vnímal, že začínáme žít v jiném světě než předtím. Myslím, že byznysový svět už nebude, jaký byl před rokem. A nebavím se jen o počtu lidí v kancelářích. Je předčasné říct, co přesně se bude dít. Osobně se připravujeme na to, že takto uzavřeni budeme fungovat celý rok, a je možné, že příští březen budeme říkat, že jsme se s tím naučili pracovat.

Ve státní správě na digitalizaci nejsou peníze.

Co se týče průmyslové části Theinu, tam nejvíce řešíme, jak ochránit zaměstnance, abychom mohli nadále pracovat, a případné časové zpoždění v dodávkách. V IT dochází k zajímavému jevu, že zatímco loni firmy na rozpočty nijak výrazně nesahaly, letos některé už výrazně škrtají, zejména pokud jde o státní organizace. Sice neustále slyšíme chytré hlasy, jak cesta z krize vede digitalizací, ale na druhou stranu vidím, že ve státní správě na to peníze nejsou. Děje se to ale i v komerčních subjektech.

A v oblasti kyberbezpečnosti?

V oblasti security je obrovský hlad po službách, ale opět rozhodují peníze, které firmy často nemají. Většina řeší problémy, až když nastanou, což je v tomto oboru pozdě.

Zamávala probíhající pandemie s valuacemi podniků, na které se díváte?

Mám pocit, že v oblasti security jsou valuace vyšší než před krizí. Všichni vnímají hlad po bezpečnostních řešeních, kterých je stejně jako velkých dobrých firem v tomto segmentu málo. V oblasti průmyslu se valuace nezměnily, banky jsou opatrnější v tom, co jsou ochotné investovat. A v IT je to individuální, případ od případu.

Lze tedy říct, že vám koronavirová krize do jisté míry nahrává?

Považuji tuto situaci za příležitost. Neděláme totiž byznys krátkodobě, ale díváme se na něj z dlouhodobého hlediska. Dám konkrétní příklad. Máme v hledáčku firmu, která se kvůli pandemii dostala do obtíží, ale pořád má z našeho pohledu dobrý produkt – dělá podporu Apple výrobkům pro firemní segment.

Reklama

Stála na třech nohách: filmovém průmyslu, reklamních a mediálních agenturách, managementech korporací. O první dvě skupiny zákazníků teď přišla, ale to neznamená, že dělá něco špatně. Pokud se s ní domluvíme a začleníme ji do našeho portfolia, věřím, že za rok dva se spolupráce s těmito dvěma skupinami oživí a tato investice by se mohla vyplatit.

Jestliže ekonomika podle ČNB loni klesla o několik procent, tak v oblasti IT a security, na kterou se specializujeme, pořád roste, což nám také nahrává, a věřím, že to je atraktivní i pro naše investory.

Horizont pro investory by měl být zhruba sedm let.

Jaké zhodnocení jim nabízíte?

V rámci Sicav fondu bychom rádi cílili na 15 procent ročně. To je vize, které bychom se chtěli držet, přičemž horizont pro investory by měl být zhruba sedm let.

Kdo jsou vaši investoři?

Jde o desítky investorů, nejsou to masy. Mezi nimi jsou i institucionální investoři, například jiné fondy. Někteří vložili desítky milionů, jiní jednotky. Peníze do fondu dala pochopitelně J&T Private Equity i já.

S jakým objemem financí celkem operujete?

Řídíme tok peněz podle toho, jaké máme akviziční cíle. Naší snahou není vybrat finance, které by ležely na účtě. Pokud chceme, aby se zhodnocovaly, musíme je použít. Máme výhled na čtvrt roku dopředu na konkrétní transakce a na základě toho voláme investiční cally a připravujeme se. K dispozici budeme mít více než půl miliardy korun plus bankovní financování. Potenciál je tak někde kolem dvou miliard korun, které můžeme investovat.

Oproti venture kapitálovým fondům do firem vstupujete naplno s cílem je řídit. Panuje v tomto směru na trhu přetlak?

V private equity větvi IT věcí přetlak necítím. Upřímně nevím o rozumně velkém investičním fondu v IT. Konsolidacím se věnuje snad jen KKCG a jejich Aricoma. Pak je tu ještě slovenský fond Solitea, ale ten se zaměřuje na účetní a daňové projekty a tím směrem my jít nechceme, tudíž to není náš konkurent.

Vycházím i z toho, že firmy, které jsou na prodej a rozhodnou se jít cestou, že si najdou poradenskou firmu nebo investiční butik, už nás samy oslovují a víme o nich. Mnohem radši ale pracuji na projektech, kdy si cíl najdeme sami.

Proč?

Můžeme lépe určovat, co se nám hodí do portfolia a jakým způsobem naši skupinu utvářet. Když přijde někdo, že se něco prodává, musíme zvážit, jestli je to pro nás správné a náš obrázek, který skládáme, bude dávat smysl.

Jak by měl váš portfoliový obrázek ideálně vypadat?

Měli bychom být co nejvíce schopni dělat služby in house. Kromě toho, že firmy řídíme, se totiž snažíme mezi nimi vytvořit synergii. Mým cílem není být finanční inženýr, chci složit portfolio, aby plnilo strategii. Určitě se najde plno firem, které mají super produkt, krásná čísla, ale pokud to je mimo naši mísu, nejdeme do toho.

Když se řekne ICT infrastruktura, myslím infrastrukturu od datových center až po nejvyšší vrstvy cloudu, tedy umět systémy nadesignovat, implementovat, provozovat a ideálně být také service provider.

Nikdo pořádně nedělá privátní 4G nebo 5G sítě.

V oblasti security máme vizi být schopni nabízet 360stupňový pohled na různé bezpečnostní oblasti a technologie. Chceme pro velké organizace vytvořit prostředí, aby nemusely mít experta pro každou technologii, a proto nabízet služby, kterým se říká SOC – Security Operation Center.

Na tom pracujeme. Už máme několik dalších firem v hledáčku. Také se snažíme najít oblasti, které zatím nefungují nebo v nich nikdo nepůsobí, protože rád dělám věci poprvé.

Například?

Jednou z oblastí, o níž se hodně píše a nikdo ji pořádně nedělá, je provozování privátní mobilní 4G nebo 5G sítě. To podle mého naplňuje předpoklady smysluplného průmyslu 4.0. Postavením vlastního ekosystému by si velké továrny mohly zjednodušit fungování, zajímavá může být kampusová síť i pro nemocnice. Zkrátka všude, kde se používá velké množství přístrojů a čidel.

Momentálně používá IT svět primárně wi-fi. Když ovšem máte sklad o tisících metrech čtverečních a chcete ho dobře pokrýt signálem, musíte použít stovky hotspotů a dobře je managovat, aby v určitých místech nehrozil jeho výpadek.

Když ale vybudujete vlastní mobilní síť, která bude fungovat stejně, ne-li líp, protože ji díky vlastnímu spektru nebude nikdo rušit, budete potřebovat jen dvě tři antény. To je trh, na který míříme, protože máme telco background a umíme si představit, co obnáší takovou síť postavit a provozovat.

Už má tahle vize reálnější obrysy?

Probíhají první diskuse s klienty, jestli by si nechtěli spočítat use case. Bavíme se také s různými vendory, kteří tyto sítě umějí stavět, a rovněž se zahraničními poradenskými firmami, jež už podobné use casy pro klienty připravovaly. Snažíme se postupně celý ekosystém vybudovat.

Kdy chcete mít sestavenou zmíněnou kostru portfolia?

Do dvou let bychom rádi měli strukturu hotovou. Do té doby budeme intenzivně hledat další příležitosti.

Reklama
Reklama