Země Evropské unie začaly ve velkém doplňovat své podzemní zásobníky zemního plynu, což v kombinaci se situací v Hormuzském průlivu zvýšilo ceny této komodity na pětileté rekordy. Německo zároveň zažilo útoky na jednu ze svých zimních energetických pojistek – uhelné elektrárny.
Evropská energetika si v posledních týdnech nemůže dovolit mnoho špatných zpráv, přesto stále přicházejí.
Cena dlouhodobých kontraktů zemního plynu určeného pro evropský trh se v posledních dnech dostala nad sedmdesát eur za megawatthodinu (MWh) a trh začal znovu nervózně sledovat, kolik plynu bude mít kontinent před začátkem topné sezony a na kolik ho to vyjde.
„Evropa bude muset k dosažení svého minimálního cíle v podobě naplněnosti zásobníků ve výši 75 procent utratit sedm miliard eur,“ uvádí redaktor agentury Bloomberg Stephen Stapczynski.
Data přicházející z jednotlivých států totiž nejsou vůbec uspokojivá. Evropské zásoby se na konci srpna pohybovaly kolem 62 až 65 procent kapacity, což je podle evropských médií nejnižší úroveň za celou dobu sledování jejich stavu.
Česko patří k těm lepším, zásobníky má zhruba měsíc před koncem „vtlačovací“ sezony plné z více než sedmdesáti procent. Na opačném pólu se však nachází Německo, jehož zásobníky jsou zhruba z poloviny prázdné a objevují se i hlasy, že pokud přijde tuhá zima, zásoby zemního plynu Němcům až do jarního oteplení nevydrží.
„Německé společnosti už asi vědí, co já ne – že Evropa prožije nejmírnější zimu v historii,“ podotýká k tomu ironicky švýcarský expert a investor v energetice Alexander Stahel. „Zásobníky plynu v Evropské unii nebudou schopné kontinent ochránit před chladnější zimou, před čímž jsem varoval už na jaře,“ dodává.
Německé sdružení pro skladování plynu podle Montel News ve čtvrtek vyzvalo spolkovou vládu, aby přijala opatření pro vtlačování plynu do zásobníků před nadcházející topnou sezonou. Nejde ale jen o německý problém, nízké rezervy mají i další státy, například Nizozemsko.
Evropa do zimy vstupuje s menším plynovým polštářem, než na jaký si zvykla v předchozích letech. Může se tím snadno dostat do situace, kdy bude mít přes zimu nedostatek plynu, jehož cena okamžitě vyletí nahoru, a jelikož plynové elektrárny jsou takzvané závěrné a přímo ovlivňují ceny elektřiny v Evropě, tak tím zdraží i elektřina.
Záchranou před mrazem se během nadcházející zimy mohou stát evropské uhelné elektrárny, které jsou sice pranýřované kvůli svým neekologickým provozům, zejména v zimě ale pořád drží zdejší energetiku nad vodou.
V tomto kontextu však přišla hned na začátku září znepokojivá zpráva z Německa. To totiž v úterý zažilo zřejmě koordinované útoky na tamní rozvodny a uhelné elektrárny. Ty byly částečně úspěšné a vmžiku tak z německé energetiky vymazaly přes čtyři gigawatty výkonu. To jsou dvě jaderné elektrárny Temelín.
V úterý ráno objevili policisté u rozvodny Turnow-Preilack v Braniborsku řadu podomácku vyrobených zařízení. Rozvodna leží nedaleko hnědouhelné elektrárny Jänschwalde, jedné z největších německých elektráren tohoto typu.
Podle dosavadních zjištění se pachatelé pokoušeli pomocí vlastních „raket“ dopravit vodivý materiál k vedením velmi vysokého napětí a vyvolat zkrat. Dva takové zkraty se podle braniborského ministra vnitra Jana Redmanna podařilo skutečně způsobit.
Redmann popsal následky velmi názorně. U takto vysokého napětí je zkrat podle něj tak silný, že dochází k „aufwühlung von Erde“, tedy k rozrušení půdy. „To už je opravdu pořádná rána,“ řekl ministr Redmann. Pracovník provozovatele sítě 50Hertz podle něj dokonce viděl „ohnivou kouli“.
Samotná elektrárna nebyla zničena. Smyslem útoku bylo zasáhnout infrastrukturu, která ji připojuje k přenosové soustavě. A právě to je na celém případu možná nejdůležitější.
Večer téhož dne, tentokrát v Severním Porýní-Vestfálsku, řešila policie další incident. Kolem osmé hodiny večer došlo k vážné poruše v rozvodně provozované společností Amprion v Bergheimu u Kolína nad Rýnem.
Vyšetřovatelé později našli v nedalekém kukuřičném poli šest zařízení, která podle policie sloužila k vystřelení vodivého materiálu přes elektrické vedení. Německá média upozorňují na nápadnou podobnost s ranním útokem v Braniborsku.
Kvůli poruše bylo od sítě odpojeno pět bloků RWE v hnědouhelném revíru – dva v elektrárně Neurath a tři v Niederaußemu. Jejich celkový instalovaný výkon činí přibližně 4200 megawattů. V okamžiku incidentu ale skutečně vyráběly zhruba tři gigawatty.
Pro srovnání: během několika okamžiků tak z německé energetické soustavy zmizel výkon odpovídající čtyřnásobku největší hnědouhelné elektrárny v Česku ve Chvaleticích.
Z prvního příkladu je zřejmé, že útočníci nemusejí mířit na samotnou elektrárnu, stačí jim zasáhnout místo, přes které se elektřina přímo z elektrárenských turbín distribuuje do přenosové sítě.
Blackout z toho v Německu ale tentokrát nebyl. Přenosová soustava výpadek i díky obnovitelným zdrojům energie zvládla a běžné zásobování elektřinou nebylo podle provozovatele sítě přerušeno.
To, co tento týden nebylo ve finále až tak velkým problémem z pohledu energetiky, se však může opakovat v zimě, kdy bude evropská energetika vzhledem k výše popsaným skutečnostem velmi křehká. A tehdy může každý gigawatt výkonu, o který přijde, hrát zásadní roli v rámci zachování stability sítě.
A také co se týká stability ceny. Cena elektřiny v Německu totiž během úterních útoků, na spotovém trhu obchodovaná ve čtvrthodinových intervalech, vystoupala k pěti tisícům eur za megawatthodinu. Běžně se nyní za elektřinu platí kolem stovky až 130 eur za megawatthodinu.
Byl to jen krátkodobý výkyv, protože trh brzy zjistil, že dopady útoků v Německu na energetický trh budou minimální. Pokud by ovšem přišel v zimě, kdy všechny evropské elektrárny jedou naplno, mohly by se ceny zvýšit dlouhodobě.
Německé úřady zatím neřekly, kdo za útoky stojí. A bylo by předčasné připisovat je konkrétnímu pachateli. Policie už ale jako důvod vyzkratování rozvoden vyloučila technickou poruchu, stopy teď míří spíš k terorismu nebo sabotáži řízené jiným státem.
„Nebyl to rozbitý vypínač. Bylo to úmyslné, byl to trestný čin. Kdo na to zaútočí, útočí na naši zemi,“ uvedl ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Herbert Reul.
Zatím však není důvod malovat scénář nové evropské energetické krize. Zásobníky nejsou prázdné, německá síť útok ustála a elektrárny se postupně vracejí do provozu. Ale zároveň není důvod dělat, že se nic vážného neděje.
Pokud Evropa vstupuje do zimy s napjatým plynovým trhem, nízkými zásobami paliva, a tím pádem menší energetickou rezervou, může se kombinace fyzických útoků na infrastrukturu a nepříznivého počasí stát pořádně drahým problémem.
