Někdejší šéf Českých drah a průmyslový světoběžník Daniel Kurucz k 1. listopadu skončí v čele největší společnosti z někdejší vítkovické skupiny Jana Světlíka – tedy ve funkci šéfa výrobce těžkých strojírenských celků Vítkovice Heavy Machinery.

Firmu provedl obtížnou reorganizací ve službách někdejšího zbrojařského magnáta a průmyslníka Jaroslava Strnada, který padlého strojírenského giganta oživuje společně s podnikatelem a lobbistou v průmyslu a energetice Martinem Ulčákem.

Soud v létě potvrdil splnění podstatných částí reorganizačního plánu. Firma, která ještě před pěti lety utržila kolem pěti miliard korun s EBITDA ziskem 350 milionů, ale záhy prakticky zkrachovala kvůli problémům zejména energetické části Vítkovic, narovnala vztahy s klíčovými věřiteli, odvrátila hrozbu konkurzu a vymanila se z insolvenčního řízení, které probíhalo bezmála dva roky.

Od září začíná opět fungovat v běžném režimu. Zároveň proběhla změna vlastnické struktury. Původní akcie, které patřily Vítkovicím Jana Světlíka, zanikly. V rámci reorganizačního plánu nové akcie získala většinově společnost SPV VTK Jaroslava Strnada a dále Witkowitz VHM ze skupiny E-Invest Martina Ulčáka.

Kurucz, který v roce 2014 řídil České dráhy a ještě předtím třeba Babišovy chemičky Synthesii a Prechezu a pracoval pro různé výrobní firmy v Indii, Číně či Kanadě, se dohodl se Strnadem na jaře loňského roku.

„Úkolem bylo dostat tuto společnost z insolvence, do níž spadla 15. 3. 2018, splnit reorganizační plán a postavit základy budoucího rozvoje. Všechny tři zadané úkoly se podařilo splnit za 18 měsíců, což vzhledem k velikosti firmy není, myslím, špatný výkon,“ hodnotí Kurucz. Rozhodnutí soudu o ukončení insolvence bylo vydáno v polovině srpna a koncem září noví akcionáři firmy přijali takzvanou Strategii 2024, která popisuje další rozvoj firmy. Ta vyrábí zejména těžké ocelové díly a konstrukce pro velké lodě a další průmyslové obory.

Kurucz v mnoha ohledech působil jako mediátor mezi třemi výraznými osobnostmi. Právě jejich sladění bylo pro přežití firmy zásadní. Každý z trojice Jaroslav Strnad, Martin Ulčák a Jan Světlík je z trochu jiného těsta a najít společnou řeč nebylo vždy snadné. Nakonec se ale na základech všichni tři shodli.

Jan Světlík po dlouhých 15 letech odchází z orgánů společnosti, aktuálně opustil dozorčí radu a z firmy se postupně úplně stahuje. Martin Ulčák zde zůstává spíše v roli pasivnějšího investora s podílem pod 50 procent. Otěže přebírá hlavně Jaroslav Strnad, který kolem firmy VHM buduje novou průmyslovou česko-slovenskou skupinu CE Industries. Ten teď místo Kurucze do čela představenstva přivedl Jaromíra Schmida, dalšího zkušeného průmyslového manažera se zahraničními zkušenostmi.

Odchod Kurucze je tak plánovaný a přichází v době, kdy má exšéf Českých drah své vítkovické zadání splněné. „Kdysi jsem pracoval v Indii a něco pochytil z hinduistického náboženství. Mají tři hlavní bohy: Brahmu, Višnua a Šivu. Brahma je stavitel všeho nového, Višnu udržuje pořádek a vylepšuje a Šiva boří vše postavené. Všichni tři se vzájemně nutně potřebují, bez nich by nebyl pokrok. Když si to volně přeložíte do managementu, funguje to úplně stejně. Z tohoto pohledu ukončením insolvence skončila první etapa znovuzrození firmy, a tedy i moje úloha,“ naznačuje Kurucz.

Zázrak
Vydání Forbesu Zázrak

Svou budoucí pracovní adresu komentovat příliš nechce. Rád by se prý vrátil blíž Praze a rodnému Brandýsu nad Labem, ale nevylučuje, že by mohl pokračovat v některé z firem ze skupiny Jaroslava Strnada nebo jeho syna Michala. Ten převzal zbrojně-průmyslový holding Czechoslovak Group. Kuruczovo jméno se občas skloňuje v souvislosti s lounskou vagonkou Legios, o kterou Strnadovi usilují v rámci vyhrocené a komplikované insolvenční kauzy. Tuhle spekulaci ale nechává Kurucz bez odpovědi. „Moje konečné rozhodnutí o dalším působení padne během několika týdnů,“ dodává neurčitě.