Ján Hladký je akciový analytik společnosti Patria Finance, spadající pod skupinu ČSOB. Specializuje se na americký a západoevropský trh, přičemž pokrývá primárně takzvané blue chips – tituly s vysokou tržní kapitalizací.
I když se to možná na první pohled nezdá, ve světě investic v posledním týdnu řádily i jiné věci než jen Elon Musk rozpoutávající bouře na trhu kryptoměn.
Například americký telekomunikační obr AT&T v pondělí předvedl jeden z nejpozoruhodnějších obratů ve sféře korporátních fúzí a akvizic. Šmahem nám navíc načrtl, jak asi bude vypadat budoucnost streamingu, a kdo v ní rozhodně figurovat nebude.
Naše vyprávění začneme ohlédnutím do historie. AT&T je jedna z původních amerických telekomunikačních společností, ještě z dob budování prvních tamních telefonních sítí.
V roce 1875 ji zakládal dokonce sám vynálezce telefonu Alexander Graham Bell, tehdy ještě pod názvem Bell Telephone Company.
Společnost si ale za dobu od svého založení prošla mnoha transformacemi. V osmdesátých letech minulého století ji dokonce „násilím“ rozdělil americký regulátor kvůli téměř absolutní monopolní kontrole, kterou měla nad americkým telekomunikačním trhem.
Až do roku 2016 se AT&T soustředila především na poskytování telekomunikačních služeb, tedy mobilního spojení, pevných linek, širokopásmového internetu a podobně. Nic překvapivého.
Akcionáři si vážili ustáleně rostoucí dividendy a stability, díky čemuž se AT&T řadila mezi takzvané dividendové aristokraty neboli společnosti, které posledních pětadvacet let dividendu opakovaně navyšovaly.
Změna přišla ve chvíli, kdy tehdejší šéf Randall L. Stephenson oznámil plán převzít za více než 100 miliard dolarů mediální společnost Time Warner. Pod ni patřila například prestižní stanice CNN a filmová studia Warner Bros., nicméně královským klenotem byla jednoznačně televize HBO, která měla AT&T vytvořit předmostí do lukrativního světa streamingu.
Jako každá drahá a komplikovaná transakce byla i tato samozřejmě zaobalena do slušivého kabátku prázdných korporátních frází o odemykání hodnoty pro zákazníky, dosahování synergií a sekání nákladů.
Samotnou AT&T však zatížila solidní dávkou dluhu a celou věc zkomplikoval také fakt, že stanice CNN ležela v žaludku tehdejšímu prezidentovi Donaldu Trumpovi. Jeho administrativa se možná i proto snažila ze všech sil akvizici zastavit. Po dlouhých peripetiích ale AT&T nakonec Time Warner v roce 2018 přece jen převzala.
Nyní se posuňme do roku 2020. Ve světě řádí korona a lockdowny, lidé sedí u obrazovek televizí a počítačů a u streamingu se snaží zabít nudu. Netflix, Disney+ a Amazon chrlí jeden nový seriál za druhým a počty jejich diváků raketově rostou.
A pak je tady AT&T a klenot její akvizice HBO, se kterým si jaksi neví rady. Nové lákavé seriálové řady ani filmy nepřicházejí, marketingové a prodejní oddělení vytvářejí matoucí produkty (HBO Max, HBO Go, HBO New) a čísla diváků nepřibývají. HBO těžce zaostává za konkurencí.
Ledy se konečně hnuly spolu s uvedením velkých bijáků jako Wonder Woman 1984 a Godzilla vs. Kong. AT&T získává pevnou půdu pod nohama a diváci konečně přicházejí. Zrovna v této chvíli ale nastává další nečekaný zvrat.
Nový šéf celé AT&T, John Stankey, minulý týden potvrdil, že jeho firma vyčlení celou divizi Time Warner, spojí ji se společností Discovery (ano, kanálem dokumentárních pořadů), a dají tak vzniknout úplně nové mediální entitě.
Samotná AT&T se vrací ke svým kořenům poskytování telekomunikačních služeb a radši bude investovat do rozvoje 5G.
Takže si to shrňme. Dva roky soudních tahanic, čtyři roky nesplněných slibů a vizí a akcionáři AT&T jsou zpátky na začátku.
Tedy vlastně ne tak docela: hodnota AT&T klesla v mezičase o téměř dvacet procent a stabilní dividenda se po letech navyšování poprvé sníží kvůli vysokému dluhu.
Kyselá třešnička na pomyslném prošlém dortu? Randall Stephenson odešel z AT&T s firemní penzí ve výši 64 milionů dolarů. Solidní odměna za zpackané čtyři roky!
