Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se na dvoudenním summitu v Bruselu shodli na nových protiruských sankcích včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy. Sankce, kvůli jejichž přijetí EU ustoupila několika maďarským požadavkům, se vztahují i na největší ruskou banku Sberbank či média šířící válečnou propagandu Kremlu.
Podle Moskvy je embargo, které začne platit koncem roku, motivováno nenávistí a Rusko pro svou ropu najde nové kupce. Kyjev sankce přivítal s dovětkem, že mohly být dohodnuty již dříve. Podle premiéra Petra Fialy je shoda ze summitu výbornou zprávou pro Česko, které si vyjednalo osmnáctiměsíční výjimku ze zákazu nakupovat v EU ropné produkty dovezené ropovody.
Unijní lídři se po jednáních téměř měsíc blokovaných Maďarskem sjednotili na tom, že během letošního roku EU postupně ukončí dovoz ruské ropy tankery, kterými do unijních zemí míří přes dvě třetiny celkového importu z Ruska. Německo a Polsko navíc přislíbily do konce roku přestat odebírat ropu severní větví ropovodu Družba, takže by dočasná výjimka měla platit pouze pro jeho jižní část zásobující Česko, Slovensko a Maďarsko.
Maďarský premiér Viktor Orbán mluvil o úspěchu své země, která podle něj může beze změny dále odebírat ruskou ropu a navíc získala záruky, že případný výpadek ropovodu bude moci nahradit ropou z tankerů. Další lídři většinou hovořili o kompromisním řešení, které dokázalo trvající jednotu EU v přístupu k Rusku.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý premiér a prezident Dmitrij Medveděv řekl, že nové sankce poškodí hlavně obyčejné Rusy a jsou motivovány nenávistí EU vůči jeho zemi. Stálý zástupce Ruska při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov uvedl, že Moskva najde pro svou ropu jiné dovozce.
Ukrajina embargo uvítala. Zástupce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovkva však podotkl, že přijetí sankcí trvalo moc dlouho a opatření jsou k zastavení ruské agrese příliš děravá.
Lídři unijních zemí se také shodli na cestách, kterými by EU měla dojít k ukončení odběru všech ruských energií a předcházet dalšímu růstu cen. Podpořili urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetické úspory a investice do infrastruktury. Vyzvali také k zavedení společných nákupů energií a rychlému doplnění plynových zásobníků před zimní sezonou.
Ve snaze regulovat dopad rostoucích cen elektřiny a plynu rovněž pověřili Evropskou komisi, aby prověřila možnosti zavedení cenových stropů a aby navrhla způsob, jak v rámci současného víceletého rozpočtu EU podpořit země, které pomáhají ukrajinským uprchlíkům. Brzké ukončení odběru ruského plynu, na němž je unie závislejší než na ropě, bylo vyloučeno.
Summit se dohodl také na poskytnutí devíti miliard eur (222 miliard korun) Ukrajině na okamžité pokrytí státních výdajů. Podpořil i vytvoření mezinárodní platformy pro investice do poválečné obnovy Ukrajiny. Členské státy bloku by podle summitu Ukrajině měly také pomoci s exportem jejích zemědělských produktů, který ochromila ruská blokáda přístavů v Černém moři.
