Bekim Aziri už řadu let boří tabu o světě lidí odkázaných na invalidní vozík. Slovenský komik, moderátor a podnikatel svůj příběh tento týden odvyprávěl na Forbes Business Festu.
Aziri se na Slovensku proslavil černým humorem, jehož oblíbeným terčem je on sám. Po letech plných drsných vtipů o vozíčkářích se snaží posunout dál, což ale rozhodně neznamená, že by vyměkl. „Několikrát jsem se mámy ptal, proč se jmenuju Bekim. Řekla mi: ,To byla taková party, že ty buď rád, že neštěkáš.‘“ pronesl hned v úvodu.
„Lidé si možná řeknou: ,Jak to, že neskončil na vozíku dřív?‘“ podotkl, když na obrazovce za ním svítily fotografie z jeho dětství. Na jedné z nich skáče na kole a ve vzduchu dělá roznožku. Další vypadá jako pokus o stojku na řídítkách během jízdy. Bez helmy.
Foto Lukáš Klusák
Foto Lukáš Klusák
Foto Lukáš Klusák
„Kolo mi přirostlo k srdci. Když se s ním odlepíte od země, jste pár sekund ve vzduchu a pak dopadnete, je to skvělý pocit. No a pak, 17. dubna 2005, jsem jel do Přerova na závody,“ vzpomínal Aziri. Má z nich dokonce i video, které diváci v sále na Forbes Business Festu sledovali se zatajeným dechem. Tušili totiž, co bude následovat.
„Na trati jsem koukal na krásnou doktorku. Říkal jsem si, že bych mohl spadnout, že by mě mohla ošetřovat. Kamarád mě zarazil, prý abych si to nepřivolal. Věříte něčemu takovému? Já už jo,“ vyprávěl Aziri.
Spadl přímo na hlavu. Nezvládl dát před sebe instinktivně ruce – vytahaný rukáv mikiny se mu zasekl o řídítka. Video skončilo těsně před tímto momentem. Následovaly pouze fotografie Bekima ležícího na zemi a pak na nosítkách, zatímco ho záchranáři nakládají do vrtulníku.
„Už na startu jsem měl zvláštní pocit, že se něco stane. Ale zastavit jsem nechtěl, protože tam bylo osm fanoušků a krásná doktorka. Zlomil jsem si krční páteř. Ale hádejte, kdo za mnou přiběhl jako první. Ta doktorka,“ usměje se. Nikomu jinému v tu chvíli do smíchu příliš není. To se však brzy změní.
„Nemohl jsem hýbat nohama, ale šlo mi v tu chvíli jen o to, aby se to nedozvěděl táta. Všiml si toho. Je sice Albánec, ale všímavý. Máma mi zase vždycky říkala: ‚Bekime, dávej si na sebe pozor, protože jestli se ti něco stane, nepřežiju to.‘ Lhala. Pořád je tady,“ vtipkoval Aziri.
Foto Lukáš Klusák
Foto Lukáš Klusák
Foto Lukáš Klusák
Foto Lukáš Klusák
Obdobně anekdoticky líčil svůj pobyt v nemocnici (kde zvonil na sestřičku kvůli erekci), domácí péči od rodiny (máma s tetou ho ve sprše opařily) nebo zážitky s kamarády (zlomili mu prst). K poslednímu jmenovanému incidentu došlo na festivalu.
„Kluci dostali brutální nápad, že mě zvednou, abych viděl. Ale když jste na vozíku a jdou vás zvednout, musí vám to říct. Protože když se nezabrzdíte a oni vás zvednou za kola… Překotil jsem se z dvoumetrové výšky rovnou na zem a zlomil si prst na noze. Nebolelo mě to, ale dost mě to rozzlobilo,“ popsal Aziri. Vše výše popsané je pochopitelně nadsázkou. Na svou rodinu a přátele Bekim Aziri nedá dopustit.
Bekim na festivalu
Jednou mi volal kamarád a říká: „Čau, co děláš?“ Říkám: „Sedím, proč?“ A on: „Jdeš s námi na festival?“ Dojel pro mě, sedli jsme do auta, jedeme tři minuty a jeho první otázka byla: „Máš průkaz ZTP?“ Říkám: „Ty hajzle.“
Na festivalu všichni udělali uličku a moji kamarádi mě tlačili a křičeli: „Pozor, invalida!“ Na koncertu mě protlačili dopředu, ale zrovna tam na kamaráda na vozíku zapomněli, stáli vpředu a já neviděl nic. Na moje: „Kluci, nic nevidím,“ odpověděli: „Buď rád, že slyšíš.“ Važme si maličkostí.
Jeho život po nehodě ale zdaleka nebyl tak jednoduchý, jak to z jeho vystupování může na první pohled působit. „V nemocnici jsem si tehdy často kladl otázku, proč právě já. Úplná odpověď na ni nebyla. A když jsem si ji kladl, bylo mi těžko. Tak jsem si řekl, že to nechám tak. Že život jde dál a já udělám vše pro to, abych žil jako dřív. S pár omezeními.“
A tak tvrdým cvičením rozhýbal horní polovinu těla a s berlemi dnes zvládne dělat i samostatné kroky.
Jednadvacet let po nehodě Bekim Aziri vyprodává se svým stand-upem, respektive sit-downem, haly a na Voyo má i svůj speciál. Ve slovenském rádiu Europa 2 je hlavním moderátorem talkshow Bekimovo horúce kreslo, která je i úspěšným podcastem. V roce 2015 vydal rapové album. A v posledních letech se pouští i do podnikání.
Foto Lukáš Klusák
Foto Lukáš Klusák
Foto Lukáš Klusák
Foto Lukáš Klusák
„Zjišťuji, že dokážu svým příběhem motivovat spoustu lidí, prý i zdravých. Tak jsme se jednoho dne s kamarádem rozhodli, že budeme všichni spolu také cvičit. Založili jsme centrum s názvem Rewalk, kde cvičí vozíčkáři z celé Evropy,“ popsal Aziri. Vedle něj následně přibylo fitko Pezinok Training Center.
„Zdraví lidé, kteří sem přišli shodit pár kil, se mohou podívat vedle do místnosti, kde by ten člověk dal cokoli za pár kil navíc, pokud by zvládl chodit,“ dodal. Posledním přírůstkem do jeho sportovního impéria je pilatesové studio Refeel, které nově spoluzaložil ve slovenské Modře.
„Až příště budete mít na výběr, zda použít výtah, nebo schody, vyberte si schody. Spousta lidí vám tuhle možnost bude závidět,“ uzavřel Aziri.
Nabídku na pomoc se sjezdem z pódia odmítl. Místo toho zvedl vozík na zadní kola a sjel takhle celou rampu sám.
