Měď poráží technologické giganty. Za rok zdražila téměř o polovinu a její cena vystoupala na historické maximum kolem 6,6 dolaru za libru. Investoři z růstu těží, pro firmy ale znamená vyšší náklady. Měď je důležitá pro energetiku, automobilový průmysl, elektromobily, datová centra i rozvoj elektrických sítí.
Růst ceny podporuje hlavně silná poptávka a pomalé rozšiřování těžby. Nové doly vznikají pomalu, jejich příprava může trvat řadu let a nová velká ložiska se hledají stále obtížněji. Když navíc některý z velkých dolů omezí těžbu, cena může dál růst.
Vyšší ceny řeší také české firmy. ČEZ upozorňuje, že dražší měď může zvýšit náklady na obnovu a rozvoj distribuční sítě. Firma ale zatím neočekává, že by samotný růst ceny mědi zásadně omezil její strategické investice. V některých případech může ovlivnit jejich načasování nebo vést k hledání levnějších technických řešení.
Rostoucí ceny mědi řeší také Škoda Auto. Firma spolu s Volkswagenem hledá jiné suroviny a materiály, kterými by bylo možné měď v některých případech nahradit. Kromě ceny sleduje také jejich kvalitu, odolnost a funkčnost.
Částečnou alternativou je hliník, jeho použití ale není možné ve všech případech. Drahá měď představuje problém také pro automobilky. Běžný vůz obsahuje přibližně dvacet až třicet kilogramů mědi, zatímco elektromobil jí využívá zhruba sedmdesát až devadesát kilogramů. Automobilky proto hledají způsoby, jak část mědi nahradit jinými materiály.
Hliník už využívají například některé modely Ferrari nebo Toyoty, které jeho použitím snižují hmotnost elektrických kabelů. Podobně postupují také některé čínské automobilky. V řadě klíčových aplikací ale měď stále nelze jednoduše nahradit.
