S vyhořením se momentálně podle Psychiatrické kliniky VFN potýká každý čtvrtý Čech. Přitom ještě v roce 2018 to byl každý pátý. Proti vzrůstající tendenci bojuje projekt Nevyhasni, který založili kreativec David Fiedler, designer Mikoláš Voborský, studentka psychologie Barbora Hailandová a vývojář Jiří Šrytr.
Společně tvoří platformu, která se snaží o prevenci vyhoření: „Spojujeme odborníky na psychologii a medicínu a snažíme se o této problematice informovat, a hlavně vyhoření předcházet,“ vysvětluje Fiedler.
Právě jemu se myšlenka o Nevyhasni zrodila v hlavě na základě vlastní zkušenosti.
„Nemohl jsem vstát z postele a každý krok mě najednou stál stokrát víc energie než běžně. Podle symptomů to vypadalo na vyhoření, všude jsem se ale dočetl, že to se týká zpravidla vrcholových manažerů kolem padesátky, doktorů či pomáhajících profesí,“ vzpomíná čtyřiadvacetiletý spoluzakladatel.
„Tak proč jsem já, dvacetiletý kluk s dreamjobem, nešťastný?“ Odpověď získal hned při prvním terapeutickém sezení, kde diagnóza zněla jasně: vyhoření. A to navzdory věku či životní situaci.
Proto o pár let později sestavil s počáteční investicí nižších desítek tisíc korun tým marketérů, designérů, IT specialistů, psychologů a mediků s cílem společně se zasadit o prevenci vyhoření. Celý projekt nabyl konkrétních obrysů na začátku letošního roku a dnes ho tvoří sedmnáct dobrovolníků, čtyři terapeuti a dva doktoři.
„Moc si vážíme toho, že s námi odborníci spolupracují i bez finančního ohodnocení. O to víc věříme, že se jedná o hybné téma,“ říká Fiedler a jako příklad zmiňuje jednoho z garantů, uznávaného lékaře Radkina Honzáka, který se celoživotně tématu vyhoření a stresu věnuje.
Do projektu tedy šli zakladatelé s tím, že jej chtějí vést neziskově, přesto udržitelně. „Musíme vydělat dost na to, abychom finančně pokryli veškeré své aktivity a koordinátory našich projektů, kteří projektu věnují desítky hodin týdně,“ zdůrazňuje Fiedler.
„A protože nechceme být závislí například na grantech, skloubili jsme zisk s možností dostat informace o prevenci vyhoření mezi rizikové pracovníky ve velkých firmách,“ doplňuje.
S programem (Ne)vyhaslá organizace se umístili na prvním místě soutěže Social Impact Awards, která si klade za cíl vyhledávat, podporovat a oceňovat projekty s pozitivním společenským dopadem napříč kontinenty.
Firma si v jeho rámci za zhruba 240 tisíc korun může od Nevyhasni objednat výzkum, díky kterému zjistí, jak daleko jsou její zaměstnanci od vyhoření a vedení následně získává prostřednictvím analýzy anonymních dat konkrétní doporučení.
Následuje dlouhodobé školení teamleaderů a manažerů, primárně middle managementu.
„Naším cílem je, aby se oni sami stali nositeli prevence do svých týmů. Proškolení všech zaměstnanců by bylo jak časově, tak finančně náročné, a proto se zaměřujeme na lidi, kteří mají v rámci týmů největší pravomoc,“ popisuje Fiedler program, který trvá čtyři měsíce.
Zleva David Fiedler, Barbora Hailandová a Mikoláš Voborský, zakladatelé Nevyhasni| Foto Nevyhasni
V ceně je i opětovná analýza, která probíhá rok poté: „Je důležité, aby firma na pracovním wellbeingu pracovala soustavně a dlouhodobě, proto se do firem vracíme a měření i analýzy opakujeme.“ Cena jednorázového měření a analýzy dat se pohybuje mezi šedesáti a 120 tisíci korun.
Firmám, které programem projdou, udělí projekt Nevyhasni odznak s rokem absolvování.
„Organizacím doporučujeme programem procházet minimálně jednou za jeden až dva roky. Díky tomu mohou získávat zajímavá data o trendech pracovního stresu a spokojenosti napříč zaměstnanci,“ vysvětluje Fiedler.
Držení odznaku znamená i to, že snaha a zájem firmy o zdravé pracovní prostředí jsou garantovány nejen odborníky, ale i komunitou Nevyhasni.
Firma s odznakem může pracovat v rámci komunikace a při nabírání nových zaměstnanců – vyhoření je dnes důvodem až padesáti procent případů fluktuace zaměstnanců.
Díky tomu se tak firmy nepřímo finančně podílejí na dalších, neziskových aktivitách Nevyhasni. Mezi ně patří například anonymní chatovací peer skupiny, soubor osob, které mají k vyhoření blízko a vzájemný kontakt a sdílení zkušeností by jim mohl prospět.
Skupiny o dvanácti lidech jsou po dobu tří měsíců moderovány terapeutem a jsou zpestřeny výzvami k aktivitám zaměřeným na prevenci. Nevyhasni tak reaguje na trend skupinové terapie, jenž dnes tvoří v soukromé praxi pět procent léčby.
Důležitost klade Nevyhasni i sociálním sítím, zejména LinkedInu a Instagramu. „Kvalita obsahu je pro nás naprosto klíčová. Veškerá naše komunikace je zaštítěna studenty psychologie a marketingu, všechny informace přebíráme z odborných článků a následně se je snažíme polidštit, aby byl obsah srozumitelný většinové populaci,“ vysvětluje Fiedler.
V říjnu uspořádali také první ze série Nevyhasni eventů pro 150 hostů. Mezi řečníky byl kromě zakladatele Davida Fiedlera například moderátor Aleš Cibulka, psycholog Martin Pospíchal, influencer Karel Kovář nebo Johana Bázlerová, která stojí za instagramovým profilem @jsemvobraze.
„Snažíme se s lidmi co nejvíce potkávat face to face. Proto pořádáme eventy a účastníme se nejrůznějších konferencí,“ říká Fiedler, který sám řeční na půdě univerzit, byznysových akcích či na kariérních dnech.
Kromě zkvalitňování a zdokonalování všech jejich existujících aktivit patří mezi dlouhodobé cíle Nevyhasni i kompletní záštita mapování rizika vyhoření: „Na základě toho budeme moci problému vyhoření lépe porozumět a lépe jej řešit.“
Podle Davida v tomto oproti Evropě zaostáváme a kompletní kvantitativní i kvalitativní mapování problematiky v rámci České republiky chybí. „Nechceme spoléhat na výzkumy třetích stran, které navíc vycházejí velmi sporadicky. Co neměříš, to neřídíš,“ uzavírá Fiedler.
