Na první pohled to není obor, ve kterém by člověk čekal miliardové ambice. Přesto právě na povlečení, prostěradlech a bytovém textilu vybudovali dva kamarádi ze Zlína firmu, která dnes prodává ve stále větší části Evropy. Jejich recept přitom nespočívá ve slevách ani agresivním marketingu. Vsadili na vlastní výrobu, rychlost, design a přesvědčení, že i zdánlivě obyčejné produkty mohou lidem dělat radost.
Příběh zlínské firmy Goldea paradoxně nezačal mezi rolemi látek. Začal v malé IT firmě, kterou dva kamarádi ze Zlína, Michal Kempa a Ondřej Boček, rozjeli ještě během studií. Stavěli e-shopy, učili se internetový marketing, programování i práci s vyhledávači a po večerech zkoušeli vlastní online projekty.
Přestože jim IT firma dala základy, na kterých Goldea stojí dodnes, dlouho u ní nezůstali. Zakázkový byznys je postupně přestal naplňovat. Naráželi na nedůvěru klientů, kterým připadali příliš mladí, a stále častěji měli pocit, že větší hodnotu vytvářejí pro ostatní než pro sebe.
„Věděli jsme, že máme dobré dovednosti, ale nedokázali jsme je pořádně prodat ani zmonetizovat,“ vzpomíná Michal Kempa. Místo budování e-shopů pro klienty se proto rozhodli postavit jeden vlastní. A právě tehdy se začal rodit příběh značky Goldea.
Příležitost schovaná v peřinách
Psal se rok 2016 a oba mladí podnikatelé věděli jediné: nechtějí dál budovat byznys pro ostatní. Po letech strávených tvorbou e-shopů hledali produkt, za kterým by mohli stát vlastním jménem.
Neřešili, jestli půjde o elektroniku, sportovní vybavení nebo domácí potřeby. Hledali trh s potenciálem. Příležitost přišla nečekaně. Ozval se jim velkoobchod s bytovým textilem, který potřeboval nové webové stránky. Kempa s Bočkem ale místo nabídky na vytvoření e-shopu přišli s odvážnějším návrhem: budou jeho produkty prodávat sami.
„Hledali jsme obor, ve kterém uvidíme potenciál. A bytový textil nám dával smysl. Každý doma používá povlečení, ručníky nebo ubrusy. Je to obrovský trh, který se týká úplně každého člověka,“ vysvětluje Boček.
Tomáš Škoda
Foto: Tomáš Škoda
Foto: Tomáš Škoda
Na začátku přitom neměli vlastní sklad, výrobu ani milionové investice. Zboží odebírali od dodavatele a prodávali ho přes vlastní e-shop. Na rozdíl od většiny konkurence ale nechtěli být pouhými přeprodejci. Zatímco ostatní nahrávali katalogové fotografie a čekali na objednávky, Kempa s Bočkem si produkty sami fotili, vytvářeli vlastní vizuály, psali detailní popisy a hodiny trávili nad optimalizací pro vyhledávače.
„My jsme tehdy nebyli odborníci na povlečení, ale rozuměli jsme internetu. Věděli jsme, jak dostat produkt před zákazníka. Každý den jsme něco vylepšovali, zkoušeli a testovali. Byli jsme tím úplně posedlí,“ vzpomíná Kempa.
A jejich posedlost se začala rychle promítat do výsledků. Zatímco velké textilní firmy stále považovaly e-shop spíš za doplněk kamenného prodeje, Goldea se od začátku rodila jako čistě digitální značka. A ukazovalo se, že dva mladí podnikatelé možná našli skulinu na trhu, který ostatní považovali za dávno rozdělený.
První roky přitom nebyly o budování vlastní značky, ale hlavně o učení. Kempa s Bočkem nasávali všechno, co se dalo o oboru zjistit. Poznávali materiály, dodavatele, výrobní procesy i zákazníky. Velkou roli v tom sehrál právě jejich první partner, velkoobchod s bytovým textilem, který jim dal šanci začít.
„Pamatuju si na první setkání s majitelem, kterého jsme se snažili přesvědčit, aby nám dodával na fakturu. Sebevědomě, na první dobrou, jsme mu oznámili, ať se připraví, že jednou budeme dělat opravdu velký byznys a prodávat za velké miliony. Tehdy se tomu smál. A vlastně se mu ani nedivím,“ vzpomíná se smíchem Kempa a připomíná, že jim bylo dvacet let.
Z původně malé spolupráce se postupně stal vztah, který oběma stranám přinesl stovky milionů korun v tržbách.
Boom, který nikdo nečekal
První velký zlom přišel v roce 2020. Goldea měla za sebou několik let stabilního růstu a obrat kolem 25 milionů korun. Pak se svět ze dne na den zastavil. Zatímco řada firem řešila propad zakázek a boj o přežití, ve Zlíně se odehrával úplně jiný příběh. S první vlnou pandemie začali lidé po celé republice ve velkém šít látkové roušky a poptávka po metráži vystřelila do té doby nepředstavitelným tempem.
„Pamatuju si, že jsme v neděli večer seděli v kanceláři a spouštěli kampaně. Během několika dnů jsme měli vyšší stovky objednávek denně. Najednou jsme prodávali miliony metrů látek,“ vzpomíná Boček. To, co mělo být pro mnoho firem krizí, se pro Goldeu proměnilo v růstový akcelerátor, který během několika měsíců změnil její budoucnost.
Foto: Tomáš Škoda
Foto: Tomáš Škoda
Foto: Tomáš Škoda
Mnoho firem by v takové situaci jednoduše inkasovalo mimořádné zisky a pokračovalo dál ve stejném modelu. Kempa s Bočkem ale pochopili, že je to příležitost, která se nebude opakovat, a je třeba ji využít. Covid jim ukázal, jak rychle dokáže růst firma, která má správný produkt ve správný čas. Zároveň si uvědomili, že další expanzi nemohou stavět na přeprodeji zboží od jiných výrobců.
„Věděli jsme, že pokud chceme být opravdu velcí a jednou se stát evropským lídrem v povlečení, musíme si jít vlastní cestou. Už jsme nechtěli být závislí na tom, co nám kdo vyrobí, jakou nastaví kvalitu nebo jak rychle dokáže reagovat,“ vysvětluje Kempa.
Právě tehdy začala největší proměna firmy. Z e-shopu, který prodával produkty jiných výrobců, se zrodila značka s vlastní výrobou. Rozhodnutí nebylo jednoduché. Znamenalo investice, nové lidi, nové procesy i vystoupení z komfortní zóny, ve které se firmě dařilo. Zakladatelé ale cítili, že bez tohoto kroku brzy narazí na svůj strop.
V roce 2022 proto otevřeli první vlastní šicí dílnu v Prostějově. Nebyla to jen další provozovna. Byl to okamžik, kdy Goldea definitivně přestala být obchodníkem a začala se měnit ve výrobce. A právě tato změna se později ukázala jako jeden z klíčových důvodů, proč dnes dokáže prodávat ve stále větší části Evropy.
Ze Zlína do Evropy
Vlastní výroba přitom nebyla jedinou změnou. Prakticky ve stejnou dobu začali přemýšlet mnohem ambiciózněji i o zahraničí. Zatímco většina českých e-shopů míří nejprve na Slovensko nebo do Polska, Goldea si vybrala nečekaný směr. Rumunsko.
„Jsme v tomhle trochu blázni. Řekli jsme si, že když všichni expandují do okolních zemí, zkusíme něco jiného. Chtěli jsme si ověřit, že umíme uspět i na trhu, který neznáme,“ směje se Kempa.
První měsíce byly plné pokusů a omylů. Zakladatelé rychle zjistili, že to, co funguje v Česku, nemusí fungovat o tisíc kilometrů dál. Každá země má jiné rozměry povlečení, jiné nákupní zvyklosti i jiné preference. Zatímco v Česku táhlo především povlečení, v Rumunsku se mezi nejprodávanější produkty zařadily ubrusy.
Právě tehdy si uvědomili, že pokud chtějí vybudovat skutečně evropskou značku, nebudou prodávat jeden univerzální produkt pro všechny. Budou se muset přizpůsobit každému trhu zvlášť.
A právě tady se začala naplno projevovat výhoda vlastní výroby. Díky ní dokázala Goldea reagovat mnohem rychleji než konkurence závislá na dodávkách z Asie. Mohla upravovat rozměry, navrhovat vzory i celé kolekce podle potřeb jednotlivých zemí.
To, co původně vzniklo jako obrana proti závislosti na dodavatelích, se postupně proměnilo v jednu z největších konkurenčních výhod firmy.
Dnes tvoří zahraniční trhy více než polovinu obratu společnosti. Obrat letos směřuje k 330 milionům korun. Firma aktuálně prodává vedle Česka a Slovenska také v Rumunsku, Maďarsku, Polsku, Rakousku a Německu, které považuje za jeden z klíčových trhů pro další růst.
Právě tam chce v následujících letech výrazně posílit svou pozici. Současně připravuje vstup na další evropské trhy včetně Nizozemska a v delším horizontu zvažuje i další země západní Evropy.
„Německo je pro nás obrovská příležitost. Je to několikanásobně větší trh než Česko a zároveň velmi náročný zákazník. Náklady na otevření pobočky ve Zlíně jsou stejné jako náklady na spuštění e-shopu v Německu. V Německu ale máme desetinásobný zisk. Když uspějete tam, máte mnohem větší šanci uspět i jinde v Evropě,“ říká Kempa.
Za úspěchem značky Goldea přitom nestojí jen výroba nebo zahraniční expanze. Zakladatelé postupně změnili i způsob, jakým o svém byznysu přemýšlejí. Dnes otevřeně říkají, že ve skutečnosti neprodávají povlečení. Prodávají emoci.
„Nikdo ráno nevstane a neřekne si, že nutně potřebuje nové povlečení. Lidé si ho kupují proto, že chtějí změnu, udělat si radost nebo zútulnit domov. A to je obrovský rozdíl,“ říká Kempa.
Právě na tomto principu dnes firma staví velkou část svého marketingu i vývoje nových kolekcí. Místo cenových válek a nekonečných slev se snaží zákazníky oslovovat designem, inspirací a příběhem. V době, kdy čínská tržiště zaplavují Evropu levným zbožím a konkurence často soupeří především cenou, je to strategie, která může působit riskantně. Zakladatelé ale věří, že právě v ní leží budoucnost značky.
„Jakmile se jednou chytíte do spirály slev, není odtud návratu,“ vysvětluje Kempa s tím, že mezi jejich zákazníky patří především vyšší střední třída, která chápe hodnotu kvalitních a prémiových materiálů, střihů a designu. V segmentu výroby bytového textilu dnes patří mezi největší hráče v Česku a věří, že stejnou pozici může postupně vybudovat i na dalších evropských trzích.
Vedle konkurence a zahraniční expanze řeší vedení firmy ještě jednu výzvu, která je podle nich mnohem méně viditelná, ale o to zásadnější. Lidi. Přesněji řečeno švadleny. Zatímco poptávka po lokální výrobě roste, lidí, kteří umějí kvalitně šít, ubývá.
„Švadlena je dnes v podstatě ohrožený druh. Mladí lidé do oboru nejdou a generace zkušených švadlen postupně odchází do důchodu. Když chceme vyrábět v Evropě, musíme přemýšlet, jak tento problém vyřešit,“ říká Kempa.
I proto se firma vedle nových kolekcí chystá investovat také do automatizace výroby. Zatímco ještě před několika lety bylo mnoho operací závislých výhradně na lidské práci, dnes sleduje technologie, které dokážou alespoň část procesu převzít.
