Exkluzivnější místo na večeři v Praze minimálně příštích šest měsíců nenajdete. V nezvyklém prostoru v srdci metropole otevírá kuchař Petr Bartoš jedinečný finediningový koncept, který přijímá rezervace vždy jen pro jeden stůl.
Kruh Studio, tedy bytovou restauraci či chcete-li gastronomický pop-up, najdete od prosince v domě Langhans ve Vodičkově ulici. Prosklený byt v nejvyšším patře budovy, z nějž od stolu dohlédnete na střechy nejikoničtějších pražských staveb, se na půl roku promění v exkluzivní zážitkovou restauraci.
Koncept navazuje na začátky projektu Petra Bartoše, který v pandemii začal pro klienty pořádat soukromé finediningové večeře přímo u nich doma.
„Původně jsem Kruh vymyslel jako útěk před nejistotou. Byl lockdown, zavřené restaurace a nikdo z gastro scény nevěděl, co bude,“ vzpomíná Bartoš, který v té době pracoval v karlínské Esce ze sítě Ambiente.
S malým týmem tehdy dojížděl k hostům domů a pomocí degustačního menu měnili jejich obývací pokoje v michelinskou restauraci.
„Od začátku mě bavilo především to, že jsme lidem přímo u nich v bytě vytvořili jedinečnou atmosféru, díky které vnímali svůj domov jinak než obvykle,“ říká autor v Česku unikátního konceptu, který teď po úspěchu putovního konceptu poprvé otevírá vlastní lokaci.
Foto Daniela Kadlečková
Svůj projekt Bartoš symbolicky pojmenoval Kruh. „V kuchyni se snažím pracovat cyklicky, respektovat přírodní koloběh včetně například využívání zdrojů, které jsou dostupné a jsou eticky v pořádku. Taky ale znázorňuje bezpečný prostor, kruh nejbližších, se kterými sdílíme příjemné chvíle,“ vysvětluje Bartoš.
Až do června příštího roku bude ve stylově zařízených prostorách podávat degustační večeře, vždy maximálně pro osm hostů. Vařit bude spolu s dalšími dvěma kuchaři, desetichodové menu pak bude vznikat přímo před očima návštěvníků.
„Chci, aby se tam lidé cítili stejně dobře, jako kdyby přišli k někomu na večeři, zároveň však cílíme na to, aby jídlo u nás podávané mělo tu nejvyšší úroveň a kvalitu,“ popisuje Bartoš.
On sám dříve sbíral zkušenosti také v několika michelinských podnicích, od islandského Dillu přes norské Maaemo, britskou The Fat Duck až po pražské La Degustation Bohême Bourgeoise.
Foto Daniela Kadlečková
Menu, za které zaplatíte něco málo přes dva a půl tisíce korun, je přístupem inspirované severskou kuchyní, čerpá však především z lokálních surovin, které Bartoš obměňuje podle dostupnosti.
„Vaříme jen z toho, co je aktuálně lokálně dostupné, čerpáme suroviny kolem sebe. Například chřest u nás roste jen jeden měsíc v roce, proto z něj v jiných měsících nevaříme,“ vysvětluje.
„Chci, aby celé menu vyprávělo příběh. Proto si vlastně říkám, že je občas deset chodů málo,“ odpovídá na otázku, proč zvolil právě tento počet.
„Mým záměrem je ukázat hostům co nejvíce z toho, co můžeme nabídnout my, ale také co nabízí naše lokální suroviny. Na večeři navíc stráví tři až čtyři hodiny tak, aby stačili nasát atmosféru místa a zážitku se vším všudy,“ dodává Bartoš.
Právě vytváření atmosféry a zážitek je ostatně to, co strůjce konceptu přivedlo zpět k vaření. Vystudovaný kuchař totiž hned po škole na tuzemskou gastronomickou scénu zanevřel, místo toho se vydal cestou studia popularizace hudby.
„Po škole jsem byl demotivovaný a měl pocit, že vaření tady v Česku nemá smysl. Později jsem ale náhodou objevil krásnou knihu o severské gastronomii – byla plná příběhů, atmosféry a nádherných věcí. Došlo mi, že i takhle může vypadat vaření,“ vzpomíná Bartoš.
A tak si ještě ve stejném měsíci našel, která restaurace je nejlepší v Praze. A pak šel zaklepat na dveře La Degustation Bohême Bourgeoise, aby se od nich mohl učit.
Jídlo doplněné o požitek všech smyslů je proto pro něj stále ultimátní cíl. Atmosféru gastronomického studia, jehož podobu odkryjí až první hosté, proto doplňuje moderní design i umění, například ikonická svítidla z dílny sklářky Kateřiny Handlové či obrazy českých umělců.
Celý prostor je profesionálně ozvučený tak, aby hostům navozoval dojem pohodlí.
„Chci, ať se lidé při návštěvě našeho studia cítí jako doma, ale také zažívají momenty překvapení či mystična, ať s námi komunikují a dozví se například něco nového o surovinách či pokrmech, které zrovna jedí,“ vysvětluje Bartoš.
„Nakonec je celý zážitek ale jenom o tom, aby odcházeli s tím, že něco příjemného zažili a že jsou šťastní,“ dodává.
