Zatímco němečtí automobiloví giganti domácí trh opouštějí, BMW investuje dvě miliardy eur (asi 48,8 miliardy korun) do domácí výroby elektromobilů v Bavorsku. Tento investiční balíček pokrývá jak výrobu aut, tak produkci klíčových komponentů. Automobilka tím chce dokázat, že elektrická auta lze vyrábět ziskově i v drahém Německu.
Jádrem této investice je transformace historického závodu v centru Mnichova a modernizace továrny v Dingolfingu.
Stoletá mnichovská továrna se po pětileté přestavbě změní na čistě elektrické výrobní centrum, které by mělo začít produkovat elektromobily v čele s novou elektrickou řadou 3. V třípatrové tovární hale pracují zaměstnanci po boku autonomních robotů, kteří dodávají díly přímo k montážním linkám.
Zbylá část dvoumiliardové investice pak míří mimo Mnichov, a to na výstavbu nové továrny na vysokonapěťové baterie v bavorském Irlbach-Straßkirchenu. Tento závod by měl od října letošního roku dodávat bateriové moduly pro elektrické modely, čímž klíčovou technologii vrací přímo do Bavorska.
Součástí návratu domů je i přesun výroby modelů Mini Countryman, BMW X1 a vybraných verzí řady 5 se spalovacími motory od externích partnerů, konkrétně od nizozemské společnosti VDL Nedcar a rakouské továrny Magna Steyr, zpět do vlastních bavorských provozů.
Proč se to BMW daří a jakou má strategii
Přestože celková produkce osobních automobilů v Německu klesla v roce 2025 oproti předpandemické úrovni z roku 2019 o deset procent, BMW zaznamenalo ve stejném období šestiprocentní nárůst domácí výroby.
Každý čtvrtý vůz vyrobený v Německu dnes nese logo BMW. Skupina ročně vyprodukuje přes 1,07 milionu vozidel.
Jak upozorňuje Patrick Hummel, šéf výzkumu evropského automobilového sektoru ve švýcarské nadnárodní bance UBS, BMW v posledních letech získává tržní podíl a konzistentně vykazuje vyšší vytížení německých kapacit než Mercedes-Benz nebo Volkswagen.
Foto BMW Group
Montážní linka BMW
BMW v současnosti těží z toho, že už dříve přesunulo část výroby vozů prodávaných v Číně a USA přímo na tamní lokální trhy.
Díky tomu dnes nejsou závody automobilky natolik závislé na exportu. Částečně se tak vyhýbají problémům spojeným s klesajícími prodeji v Asii, kde trh ovládla levnější čínská konkurence v čele se značkou BYD, a zároveň tlumí rizika spojená s americkými dovozními cly.
Automobilka sází na domácí výrobu zaprvé kvůli krátkým logistickým trasám, které šetří přepravní náklady a umožňují vysokou pružnost výroby.
Zadruhé je klíčovou složkou digitalizace a nasazení umělé inteligence, například při simulacích nárazových zkoušek. Celkové výrobní náklady na jedno vozidlo tak díky novým procesům klesly o deset procent.
BMW navíc staví na své pozici na trhu. Jako prémiový výrobce dosahuje vyšších marží na jedno vozidlo, což automobilce umožňuje německé mzdové náklady zvládat lépe oproti masovým automobilovým výrobcům.
Riziko útěku dodavatelů a finanční škrty
Šéf výroby Raymond Wittmann ale zmiňuje, že automobilka zatím nemá vyhráno. Pro britský ekonomický deník Financial Times řekl, že pokud neustálý tlak automobilek na osekávání nákladů donutí dodavatelské sítě k masivnějšímu přesunu do východní Evropy, mohlo by to z dlouhodobého hlediska smazat výhodu krátkých logistických tras a výrazně zhoršit konkurenceschopnost BMW.
Dvoumiliardovou investici a restrukturalizaci financuje BMW ze zavedení přísného úsporného programu. Ten automobilka postupně zavádí už nyní, přičemž od roku 2028 by měl přinášet maximální roční úsporu ve výši přibližně jedné miliardy eur (24,4 miliardy korun).
Klíčovým pilířem tohoto úsporného plánu je zrušení přibližně osmi tisíc pracovních pozic po celém světě, ke kterému automobilka přistupuje prostřednictvím programu dobrovolných odchodů. Škrty míří výhradně na administrativu a vývoj, nikoliv na dělníky u linek, jelikož automobilka neplánuje své domácí výrobní kapacity omezovat.
I přes současné úspěchy provozní zisk BMW v prvním pololetí roku 2026 klesl o 37 procent na 3,64 miliardy eur a společnost pro letošní rok počítá s automobilovou marží v rozmezí jednoho až tří procent (s cílem návratu k osmi až deseti procentům do konce dekády).