skip to main content
Architektura

Osudy prvorepublikových Broukáren. Co se stalo se slavnými obchodními domy?

Pětatřicet oddělení, samoobslužný prodej, zásilková služba, prodej na úvěr, eskalátory či dětský koutek. To jsou jen některé z řady novinek, s jejichž pomocí se společnost Brouk a Babka dokázala vypracovat do pozice největší obchodní sítě v meziválečném Československu.

Její obchodní domy byste v té době našli nejen v Praze, Brně či Bratislavě, ale také v Moravské Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích a Liberci. Všude tam iniciály B+B rezonovaly. Stejně jako známý slogan „Ví to otec, ví to matka, kde je firma Brouk a Babka“.

Základy svého úspěšného byznysu položil tehdy čtyřiadvacetiletý Jaroslav Brouk už v roce 1908. V Praze založil spolu se svým bývalým spolužákem z obchodní školy Josefem Babkou firmu, která se zaměřila na obchod s koloniálním zbožím. Zejména pak kávou a čajem.

Zhruba po dvou letech spolupráce se však Babka rozhodl rostoucí byznys opustit. A to kvůli přetrvávajícím zdravotním problémům. Už tehdy se přitom začaly v hlavě jeho někdejšího obchodního partnera a přítele rodit plány na další expanzi prosperujícího obchodu.

Kromě otevření nových prodejen s textilním zbožím a galanterií v roce 1910 se Jaroslav Brouk rozhodl ještě před první světovou válkou zakoupit dům na letenské Belcrediho třídě (dnes Milady Horákové). Ten chtěl přebudovat na svůj první obchodní dům, po vzoru moderních zahraničních prodejen.

V té době podnik zaměstnával zhruba 30 lidí a spolu s majitelem, který sám v obchodní branži začínal jako řadový zaměstnanec, v něm pracovala i jeho manželka Josefa. Ambiciózní plán se mu však nakonec podařilo zrealizovat až v roce 1919. V mezičase strávil mladý podnikatel několik let na vojně.

Jeho byznys tak pár let stagnoval. Po svém návratu však Brouk ihned navázal tam, kde přestal, a ještě téhož roku se mu podařilo otevřít dlouho plánovaný obchodní dům na pražské Letné pro veřejnost. Také jeho prostory se však zakrátko ukázaly jako nedostačující. Stejně jako se tento obchodní dům rozšířil do některých z okolních budov, tak se i celý koncept B+B šířil meziválečnou republikou.

Inspiraci pro rozvržení svých provozoven čerpal Jaroslav Brouk při svých obchodních cestách po Evropě a Severní Americe. Celkem tak vzniklo osm obchodních domů, z nichž většina dodnes patří mezi skvosty funkcionalistické architektury.

Připravovanou expanzi, která počítala s výstavbou dalších prodejen na Slovensku, popřípadě na Podkarpatské Rusi, zbrzdila nejdříve hospodářská krize a nakonec ji zcela zastavila druhá světová válka. Poslední realizací společnosti Brouk a Babka tak zůstala Bílá labuť v pražské ulici Na Poříčí. Ta byla otevřena pouhé tři dny po začátku německé okupace v roce 1939.

Po konci druhé světové války se firmy nakrátko ujal syn Jaroslav Brouk mladší, než byla po převratu v roce 1948 znárodněna. Jaký je ale další osud jednotlivých domů?


Ostrava

Architekt: Karel Kotas, 1928|Foto Moravská knihovna v Brně

V důsledku spojeneckého bombardování během druhé světové války přišla stavba nejen o vrchní patra, ale také o část své prvorepublikové noblesy. V neposlední řadě ztratila také své původní jméno. Po roce 1945 byl obchodní dům znám pod názvem Ostravanka.

Novodobou éru své existence pak zahájil po roce 2000, kdy jej získala společnost Librex, která zde vybudovala největší knihkupectví v republice. Během rozsáhlé rekonstrukce byla obnovena část původních prvků, včetně dvorany, která před pandemií sloužila besedám a kulturním akcím. Od roku 2013 je budova v rukou společnosti Knihcentrum.cz, která ji využívá k obdobným účelům.


Plzeň

Architekt: Václav Neckář (přestavěl původní budovu banky Merkur od Ludwiga Tremmela), 1932|Foto Wikimedia Commons

Po únorovém převratu se objekt přejmenoval na Dům textilu a pod tímto názvem fungoval až do 90. let. Po rekonstrukci, která proběhla zhruba před patnácti lety, zde zřídila své sídlo Raiffeisenbank.


Brno

Reklama
Architekt: Miroslav Kopřiva, 1934 |Foto Moravská knihovna v Brně

Také brněnská stavba z někdejšího portfolia společnosti Brouk a Babka dodnes slouží obchodním účelům. Od počátku devadesátých let v něm však sídlí obuvnická společnost Baťa. Její prvorepublikové sídlo přitom bylo o pár ulic dále, v budově dnešního obchodního domu Centrum.


České Budějovice

Architekt Karel Chochola, 1935|Foto Archiv Brouk a Babka / Wikimedia Commons (Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International)

Hovorové označení „Broukárna“ si někdejší obchodní dům zachoval až dodnes. V roce 2011 prošla zčásti zchátralá budova kompletní rekonstrukcí a dnes slouží mimo jiné jako kancelářský objekt. Uvnitř ale naleznete i obchodní prostory a bar.


Bratislava

Architekt: Christian Ludwig, 1936 |Foto Archiv Brouk a Babka

Koncem devadesátých let byla budova obnovena podle projektu architekta Jána Miloslava Bahny. Obchodní dům, který je považovaný za jedno z vrcholných děl funkcionalismu na Slovensku, tak dodnes slouží svému původnímu účelu. Podobně jako další provozovny společnosti Brouk a Babka, i on po roce 1948 získal nový název – Dunaj. Ten mu zůstal až do současnosti.


Liberec

Architekt: Jan Gillar, 1936|Foto Matěj Baťha / Wikimedia Commons (Attribution-Share Alike 3.0 Unported)

Od roku 1950 byl známý spíše pod názvem Jiskra. V průběhu let pak obchodní dům postupně chátral. Až před třinácti lety ho citlivě zrekonstruovala společnost Severocentrum, která na průčelí vrátila i repliku původního názvu.

Později v objektu sídlila prodejna Snowbitch, která čelila kontroverzím kvůli odstranění a nahrazení nápisu Brouk + Babka. Loni na podzim však obchodník prostory vyklidil. Jeho místo zaujaly potraviny, nad nimi je pak fitness studio a ve vrchních patrech byty.


Praha (Bílá labuť)

Architekt: Josef Kittrich a Josef Hrubý, 1939|Foto Fortepajn / Wikimedia Commons ( Attribution-Share Alike 3.0 Unported)

Současným majitelem budovy, která byla v době svého vzniku nejmodernějším obchodním domem v republice, je Oldřich Petráček a jeho společnost Transakta. Bílá labuť momentálně prochází rozsáhlou rekonstrukcí za více než půl miliardy korun, za níž stojí architektonické studio TaK Marka Tichého.